Karel Kolář
Karel Kolář | |
---|---|
Osobní informace | |
Narození | 16. prosince 1955 Jindřichův Hradec |
Úmrtí | 4. října 2017 (ve věku 61 let) |
Stát | Československo |
Výška | 180 cm |
Hmotnost | 71 kg |
Kariéra | |
Disciplína | 200 m, 400 m |
Účasti na LOH | 1 |
Účasti na ME | 1 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Mistrovství Evropy v atletice | ||
stříbro | ME 1978 | běh na 400 m |
bronz | ME 1978 | štafeta 4 × 400 m |
Halové ME v atletice | ||
zlato | HME 1979 | běh na 400 m |
stříbro | HME 1980 | běh na 400 m |
Mistrovství ČSSR v atletice | ||
zlato | MČSSR 1975 | štafeta 4 × 400 m |
bronz | MČSSR 1977 | štafeta 4 × 400 m |
zlato | MČSSR 1978 | běh na 400 m |
zlato | MČSSR 1979 | běh na 200 m |
zlato | MČSSR 1979 | běh na 400 m |
stříbro | MČSSR 1979 | štafeta 4 × 100 m |
zlato | MČSSR 1980 | běh na 200 m |
zlato | MČSSR 1980 | běh na 400 m |
Halové mistrovství ČSSR v atletice | ||
bronz | HM ČSSR 1977 | běh na 400 m |
zlato | HM ČSSR 1978 | běh na 400 m |
zlato | HM ČSSR 1979 | běh na 400 m |
zlato | HM ČSSR 1980 | běh na 400 m |
Karel Kolář (16. prosince 1955, Jindřichův Hradec – 4. října 2017)[1] byl československý atlet, běžec, sprinter.
Atletická kariéra
Začátky
Vyučil se strojním zámečníkem. S atletikou začínal v jihočeském oddíle TJ Nová Včelnice s trenérem Josefem Jelínkem, pokračoval v Rudé Hvězdě Praha (1975–1976), výrazný výkonnostní vzestup se dostavil po přechodu do Jablonce nad Nisou v roce 1976, kde se jeho trenérem stal Vladimír Zelinka. Za klub LIAZ Jablonec potom závodil ve všech úspěšných sezónách své atletické dráhy.
Poprvé na sebe upozornil v únoru 1977, když zvítězil na českém halovém mistrovství v Jablonci v běhu na 300 metrů (který v programu přechodně nahrazoval běh na 400 metrů) a časem 34,7 sekundy porazil Miroslava Tulise i československého rekordmana v běhu na 400 metrů překážek Miroslava Kodejše. Ve stejném roce obsadil časem 49,8 sekundy třetí místo v běhu na 400 metrů na federálním halovém mistrovství v Ostravě.
Rok 1978 a mistrovství Evropy v Praze
Do rekordních listin se poprvé zapsal v zimní části sezóny 1978, když v jablonecké hale vytvořil nový československý rekord v běhu na 400 metrů výkonem 48,04 sekundy. Nominoval se na halové mistrovství Evropy 1978 v Miláně, kde sice ještě do finále nepostoupil, ale i tam vytvořil časem 47,96 sekundy další národní halový rekord.
Největší úspěchy mu potom přinesla letní část sezóny 1978. Už dva týdny před mistrovstvím Evropy v Praze zlepšil na celostátním mistrovství časem 46,13 sekundy československý elektronicky měřený rekord v běhu na 400 metrů, jehož držitelem byl do té doby časem 46,33 sekundy Miroslav Tulis.
Na evropském šampionátu v Praze na strahovském stadionu Evžena Rošického potom získal dvě medaile. Stříbrnou na hladké čtvrtce a bronz ve štafetě na 4 × 400 metrů. Na bronzu se dále podíleli Josef Lomický, František Břečka a Miroslav Tulis. Karel Kolář, běžící závěrečný úsek, vytáhl štafetu k medaili, přestože přebíral kolík na páté pozici. Jeho neoficiální letmý čas na posledním úseku byl 44,42 sekundy. V obou disciplínách překonal Karel Kolář na strahovském šampionátu československé rekordy a časem 45,77 sekundy se stal prvním českým atletem, který v běhu na 400 metrů prolomil s elektronickou časomírou hranici 46 sekund (s ruční časomírou se to podařilo časy 45,9 a 45,7 sekundy již v roce 1964 Josefu Trousilovi). Štafetový čas 3:04,0 byl velmi výrazným zlepšením dosavadního československého rekordu 3:06,3.
Rok 1979
V roce 1979 se stal ve Vídni halovým mistrem Evropy a časem 46,21 s navíc vytvořil nový halový světový rekord.[2][3] V dobách, kdy IAAF světové rekordy v hale ještě oficiálně neuznávala, šlo samozřejmě jen o nejlepší světový výkon všech dob, Karel Kolář ho ovšem dosáhl za kritérií, která by v současné době podmínky pro uznání výkonu za světový rekord splňovala (plně automatická časomíra, délka okruhu nepřevyšující 200 metrů, resp. 220 yardů). V amerických halách byly v sedmdesátých letech sice dosaženy časy rychlejší, ale většinou v závodech s ruční časomírou a na drahách delších nežli 220 yardů (Houston, Johnson City).
V létě byl nominován do týmu Evropy pro atletický Světový pohár (předchůdce současného Kontinentálního poháru), pořádaný v kanadském Montrealu. Karel Kolář sice do Kanady odletěl, ale na dráhu nenastoupil a zůstal pouze náhradníkem evropské štafety na 4 × 400 metrů.
Rok 1980 a olympijské hry v Moskvě
V roce 1980 vybojoval na halovém ME v tehdy západoněmeckém Sindelfingenu stříbrnou medaili. V té době se ovšem již začala objevovat první zranění. V lednu 1980 si poranil kotník, stihl se ještě rychle vyléčit pro sindelfingenský šampionát, ale potom naštípnutá kost v kotníku výrazně zbrzdila jeho nástup do olympijské sezóny 1980. V tomto roce se zúčastnil letních olympijských her v Moskvě, kde skončil poslední, osmý, v semifinále běhu na 400 metrů. Postup do finále byl už nad jeho síly, ve svém semifinálovém běhu by býval na postup musel dosáhnou času minimálně 45,60 sekundy, čili překonat národní rekord z pražského finále mistrovství Evropy. Zbývala ovšem ještě štafeta na 4 × 400 metrů a v ní bezpochyby určité naděje, byť forma Karla Koláře nebyla tak dobrá jako před dvěma lety v Praze. Rozběhy byly tři a do finále přímo postupovaly jen dvě štafety z každého z nich, k nim pak další dvě štafety s nejrychlejšími časy. V nelehkém rozběhu (s NDR, Itálií, Trinidadem, ale také s Ugandou, za kterou proti Kolářovi nastoupil olympijský vítěz v běhu na 400 metrů překážek z roku 1972 John Akii-Bua), se Karel Kolář opět vypjal k velkému výkonu (letmý mezičas na závěrečném úseku 44,2 sekundy), dotáhl náskok, který před ním měl italský finišman, olympijský vítěz běhu na 200 metrů Pietro Mennea, a na cílovou čáru donesl kolík na druhém místě, hned za štafetou Německé demokratické republiky. Československá štafeta tedy do finále postoupila přímo, navíc v novém československém rekordu 3:03,5. Ve finále ovšem Kolářovi kolegové ztráceli na všechny ostatní štafety a Karel Kolář přebíral na závěrečném úseku kolík v beznadějné pozici, na posledním místě, s třímetrovou ztrátou na předposlední tým. Vypnout se v této situaci k maximálnímu výkonu bylo už pro Karla Koláře psychicky nemožné a štafeta doběhla na posledním, sedmém místě (osmý účastník olympijského finále, Velká Británie, běh nedokončil). Čas z rozběhu by přitom býval ve finále stačil na bronzovou medaili, kterou si nakonec odnesla štafeta Itálie, kterou československá čtveřice v dramatickém rozběhu porazila a která se do finále dostala z nepostupového místa jen díky času.
Rok 1981, poslední rok ve vrcholové atletice
Posledním rokem Karla Koláře ve vrcholové atletice byl rok 1981. To už ovšem ve své disciplíně ztratil na domácí atletické scéně svou vedoucí pozici, kupila se zranění a potíže s pohybovým aparátem. V B-finále Evropského poháru 1981 jej v reprezentačním týmu musel nahradit Josef Lomický a v mezistátním utkání s Maďarském doběhl indisponovaný Karel Kolář poslední, v čase 47,85 sekundy. Žádné významné mezinárodní akce se pak už nezúčastnil.
Osudy rekordů Karla Koláře
Bezmála 33 let byl s časem 46,21 sekundy držitelem národního rekordu v běhu na 400 metrů v hale. Jeho výkon z prvního místa českých tabulek vymazal až 18. února 2012 v belgickém Gentu Pavel Maslák, který výkon vylepšil o sedm setin na 46,14 s.[4]
Kolářův československý rekord v běhu na 400 metrů pod širým nebem překonal za pět roků Ján Tomko, závodník Dukly Banská Bystrica, který 23.6.1983 dosáhl výkonu 45,64 sekundy. Jakmile však v roce 1993 došlo k rozdělení československé federace, stal se Kolářův čas 45,77 sekundy opět národním rekordem samostatné členské země IAAF. A jako takový vydržel až do éry Pavla Masláka. Ten 19. května 2012 Kolářův český rekord vylepšil na přeboru Prahy o 46 setin na 45,31 s.[5] Rekord zaběhl stejně jako kdysi Kolář na strahovském stadionu Evžena Rošického. Podobný osud měl i rekord štafety ze strahovského finále: hned na olympijských hrách 1980 v Moskvě (a potom znovu, v rozběhu i ve finále, na příštím mistrovství Evropy 1982 v Aténách) ho československé štafety dokázaly vylepšit až na 3:02,82 – protože však v nich kromě tří běžců z českých klubů běžel pokaždé i Slovák Dušan Malovec, nestal se žádný z těchto výkonů po roce 1993 ani českým ani slovenským národním rekordem. V české části bývalé federace tak začal opět platit starý čas z roku 1978, na kterém se svým závěrečným úsekem podílel i Karel Kolář. Slovenským národním rekordem se pak v roce 1993 stal oddílový čas Dukly Banská Bystrica z roku 1984 – 3:07,90.
Po skončení aktivní dráhy
Karel Kolář zůstal věrný městu Jablonec nad Nisou. Zde (ale u v širším regionu) se věnoval atletickému tréninku školní mládeže, začal se zabývat sportovní masáží. Byl řadu let členem městského zastupitelstva v Jablonci nad Nisou a v roce 2006 neúspěšně kandidoval na Jablonecku do senátu jako nestraník za Klub sociálně demokratické orientace.[6] Není bez zajímavosti, že tehdy zároveň s ním do Senátu kandidovali další dva reprezentační kolegové, účastníci pražského mistrovství Evropy 1978 – bývalý diskař Imrich Bugár (za ČSSD) a bývalý běžec na 110 metrů překážek Jiří Čeřovský (za ODS).
Osobní rekordy na otevřené dráze
- 200 m 21,16 (Praha, 6.7.1980, s neregulérní podporou větru 21,04 Karlovac 22.7.1979)
- 400 m 45,77 (Praha, 1.9.1978)
Osobní rekordy v hale
- 200 m 21,91 (Vídeň, 4.2.1979)
- 400 m 46,21 (Vídeň, 25.2.1979)
- 600 m 1:18,2 (Jablonec, 19.1.1980)
- 800 m 1:52,6 (Jablonec, 11.2.1978)
Výkony Karla Koláře v jednotlivých sezónách
na otevřené dráze
200 metrů
rok | výkon | pořadí Československo | poznámka |
---|---|---|---|
1978 | 21,34 | 4 | |
1979 | 21,43 | 2 | 21,04 s neregulérní podporou větru |
1980 | 21,16 | 2 | |
1981 | 21,73 | 7 |
400 metrů
rok | výkon | pořadí svět | pořadí Evropa | pořadí Československo | poznámka |
---|---|---|---|---|---|
1975 | 48,8 | ||||
1976 | 49,1 | 24 | |||
1977 | 47,90 | 47,1 s ruční časomírou | |||
1978 | 45,77 | 25 | 6 | 1 | |
1979 | 46,17 | 56 | 21 | 1 | |
1980 | 45,84 | 34 | 13 | 1 | |
1981 | 47,07 | 3 |
v hale
200 metrů
rok | výkon |
---|---|
1979 | 21,91 |
400 metrů
rok | výkon |
---|---|
1978 | 47,96 |
1979 | 46,21 |
1980 | 46,47 |
600 metrů
rok | výkon |
---|---|
1980 | 1:18,2 |
800 metrů
rok | výkon |
---|---|
1978 | 1:52,6 |
1981 | 1:54,12 |
Karel Kolář v atletických tabulkách své doby
evropské tabulky v běhu na 400 m mužů v roce 1978
výkon | atlet | pořadí | místo | datum | umístění v běhu na 400 m na mistrovství Evropy 1978 v Praze |
---|---|---|---|---|---|
45,06 | Harald Schmid (SRN), 1957 | 2 | Stuttgart | 22.8.1978 | v běhu na 400 m nestartoval (zlatá medaile v běhu na 400 m překážek a ve štafetě na 4 × 400 m) |
45,45 | Franz-Peter Hofmeister (SRN), 1951 | 1 | Kolín nad Rýnem | 12.8.1978 | ZLATÁ MEDAILE |
45,49 | Glen Cohen (Velká Británie), 1954 | 1 | Philadelphia | 21.5.1978 | vyřazen v semifinále |
45,59 | Alfons Brijdenbach (Belgie), 1954 | 4 | Brusel | 5.8.1978 | vyřazen v rozběhu |
45,60 | Bernd Herrmann (SRN), 1951 | 2 | Kolín nad Rýnem | 12..8.1978 | 7. místo |
45,77 | Karel Kolář (Československo), 1955 | 2 | Praha | 1.9.1978 | STŘÍBRNÁ MEDAILE |
45,78 | Martin Weppler (SRN), 1958 | 1 | Ulm | 10.9.1978 | v běhu na 400 m nestartoval (zlatá medaile ve štafetě na 4 × 400 m) |
45,91 | Frank Richter (NDR), 1956 | 1 | Lipsko | 2.7.1978 | v běhu na 400 m nestartoval (5. místo ve štafetě na 4 × 400 m) |
45,97 | David Jenkins (Velká Británie), 1952 | Londýn | 23.8.1978 | nestartoval | |
45,97 | Francis Demarthon (Francie) | 3 | Praha | 1.9.1978 | BRONZOVÁ MEDAILE |
dlouhodobé světové halové tabulky v běhu na 400 m mužů k 31.12.1979
elektronická časomíra
výkon | atlet | pořadí | místo | datum |
---|---|---|---|---|
46,21 | Karel Kolář (Československo), 1955 | 1 | Vídeň | 25.2.1979 |
46,38 | Luciano Sušanj (Jugoslávie), 1948 | 1 | Rotterdam | 11.3.1973 |
46,41 xo | Willie Smith (USA), 1956 | 1 | Johnson City | 13.1.1979 |
46,48 | Herman Frazier (USA), 1954 | 1 | Milán | 14.3.1978 |
46,50 | Stan Winson (USA), 1952 | 2 | Milán | 14.3.1978 |
46,51 | Pietro Mennea (Itálie), 1952 | 1 | Milán | 12.3.1978 |
46,53 | Alfons Brijdenbach (Belgie), 1954 | 1 | San Sebastián | 13.3.1977 |
46,55 | Ryszard Podlas (Polsko), 1954 | 2 | Milán | 12.3.1978 |
46,59 | Stefano Malinverni (Itálie), 1959 | 2 | Vídeň | 25.2.1979 |
46,63 | Franz-Peter Hofmeister (SRN), 1951 | 1 | (Západní) Berlín | 10.2.1979 |
ruční časomíra
výkon | atlet | pořadí | místo | datum |
---|---|---|---|---|
45,3 xo | Fred Newhouse (USA), 1948 | 1 | Houston | 14.2.1970 |
45,4 xo | Edesel Garrison (USA), 1950 | 1 | Houston | 12.2.1972 |
45,9 x | Tommie Smith (USA), 1944 | 1 | Louisville | 18.2.1967 |
45,9 xo | Edwin Roberts (Trininad a Tobago), 1941 | 2 | Houston | 12.2.1972 |
45,9 | Alfons Brijdenbach (Belgie), 1954 | 1 | Sofie | 17.2.1974 |
46,0 xo | Fanahan McSweeney (Irsko), 1947 | 2 | Houston | 14.2.1970 |
46,1 xo | Alvin Dotson (USA) | 1 | Houston | 13.2.1971 |
46,1 | Marcello Fiasconaro (Itálie), 1949 | 1 | Janov | 15.3.1972 |
46,2 xo | Curtis Mills (USA), 1948 | 3 | Houston | 12.2.1972 |
46,2 xo | David Atkinson (USA) | 4 | Houston | 12.2.1972 |
46,2 xo | Jim Bolding (USA), 1949 | 1 | Houston | 9.2.1974 |
x výkon na 440 yardů minus 0,3 sekundy
o výkon dosažen na dráze s okruhem delším nežli 200 metrů / 220 yardů
Nejlepší výkony Karla Koláře
běh na 400 metrů na otevřené dráze
výkon | pořadí | místo | datum | závod |
---|---|---|---|---|
45,77 | 2 | Praha | 1.9.1978 | mistrovství Evropy |
45,84 | 1 | Praha | 24.5.1980 | 2. kolo celostátní ligy |
45,97 | 1 | Praha | 10.6.1980 | Spartakiádní pohár |
46,02 | 1 | Praha | 18.7.1980 | Rošického memoriál |
46,11 | 8 (semifinále) | Moskva | 28.7.1980 | olympijské hry |
46,13 | 1 | Praha | 18.8.1978 | mistrovství Československa |
46,17 | 1 | Karlovac | 21.7.1979 | B-finále Evropského poháru družstev |
46,18 | 1 | Praha | 5.9.1979 | Rošického memoriál |
46,22 | 1 | Ostrava | 3.6.1980 | mítink Zlatá tretra |
46,25 | 1 | Moskva | 25.7.1979 | Spartakiáda národů Sovětského svazu |
běh na 400 metrů v hale
výkon | pořadí | místo | datum | závod |
---|---|---|---|---|
46,21 | 1 | Vídeň | 25.2.1979 | halové mistrovství Evropy |
46,47 | 1 (rozběh) | Sindelfingen | 1.3.1980 | halové mistrovství Evropy |
46,55 | 2 | Sindelfingen | 2.3.1980 | halové mistrovství Evropy |
46,89 | 1 (semifinále) | Vídeň | 24.2.1979 | halové mistrovství Evropy |
46,89 | 1 (semifinále) | Sindelfingen | 1.3.1980 | halové mistrovství Evropy |
47,10 | 1 (běh A) | Vídeň | 3.2.1979 | mezinárodní halový mítink |
47,35 | 1 | Jablonec | 11.2.1979 | |
47,39 | 1 | Jablonec | 20.1.1979 | mezinárodní halový mítink |
47,39 | 1 | Jablonec | 16.2.1979 | mistrovství Československa |
47,45 | 1 (rozběh) | Vídeň | 24.2.1979 | halové mistrovství Evropy |
v hale s ruční časomírou
výkon | pořadí | místo | datum | závod |
---|---|---|---|---|
47,3 | 1 (rozběh) | Praha | 2.2.1980 | mistrovství České socialistické republiky |
Československé a české mistrovské tituly Karla Koláře
na otevřené dráze
československé mistrovské tituly
běh na 200 metrů
rok | výkon |
---|---|
1979 | 21,43 |
1980 | 21,20 |
běh na 400 metrů
rok | výkon |
---|---|
1978 | 46,13 |
1979 | 46,79 |
1980 | 46,54 |
české mistrovské tituly
běh na 400 metrů
rok | výkon |
---|---|
1978 | 47,4 |
v hale
československé mistrovské tituly
běh na 400 metrů
rok | výkon |
---|---|
1978 | 48,04 |
1979 | 47,35 |
1980 | 47,329 |
české mistrovské tituly
běh na 300 metrů
rok | výkon |
---|---|
1977 | 34,7 |
běh na 400 metrů
rok | výkon |
---|---|
1979 | 49,0 |
1980 | 47,9 |
Karel Kolář v anketě o nejlepšího atleta Československa
Karel Kolář dvakrát zvítězil v anketě o nejlepšího československého atleta roku, kterou každoročně (pod měnícími se názvy) vyhlašoval jako čtenářskou korespondenční anketu měsíčník Atletika a která byla předchůdcem současné ankety Atlet roku. Zatímco od založení ankety v roce 1962 byli muži a ženy voleni do společného žebříčku, v době aktivní dráhy Karla Koláře (tedy počínaje rokem 1978) byly žebříčky vedeny odděleně pro muže a ženy. Karel Kolář se tedy při obou svých vítězstvích o prvenství de facto dělil s Helenou Fibingerovou, která byla v roce 1978 i 1979 první v ženské části ankety.
rok | pořadí |
---|---|
1978 | 1. místo |
1979 | 1. místo |
1980 | 5. místo |
Odkazy
Reference
Literatura
- Kdo byl kdo v české atletice – Jan Jirka a kol. Praha Olympia 2004, ISBN 80-7033-864-4, str. 84
- Association of Track and Field Statisticians, Annual 1979, str. 40
- TAFWA All-time Indoor Lists 1987, Compiled by Ed Gordon, ATFS, for Track and Field Writers of America (TAFWA), str. 15–16
- Halová ročenka ČSSR 1968–1983, vydal atletický oddíl LIAZ Jablonec, vytiskl: METASPORT Ostrava 0843/83, str. 29, 32, 39, 52–54
- Atletické výkony 1976, Atletický svaz ÚV ČSTV, Praha, prosinec 1976, str. 97
- Československá halová ročenka 1977, Atletické listy – zvláštní vydání, IV/77, duben 1977, str. 4, 7, 22, 28
- Halová atletická ročenka ČSSR 1979, Atletické listy – zvláštní vydání, II/79, duben 1979, str. 4, 7, 15, 26
- Ročenka 1979, Atletický svaz ČÚV ČSTV, Praha, prosinec 1979, str. 59
- Ročenka světové a evropské halové atletiky 1970, World and European Indoor Track and Field Annual, Sestavil – Compiled by Miroslav Klír, člen – member of SAS, ATFS, vydalo Sdružení atletických statistiků ČSSR, orgán Českého atletického svazu, str. 47–49
- Halová ročenka – 1971 – Indoor Annual, Ročenka světové a evropské halové atletiky 1971, World and European Indoor Track and Field Annual, Sestavil – Compiled by Miroslav Klír, člen – member of ATFS, str. 38–39
- Světové halové tabulky – World Indoor Track and Field Lists, 1972-1973, Sestavil – Compiled by Miroslav Klír, START – informační zpravodaj Sdružení atletických statistiků ČSSR – orgánu Českého atletického svazu, 6/1973, str. 10–12
- Halové tabulky – Indoor Track and Field Lists 1974, Sestavil – Compiled by Miroslav Klír, START – informační zpravodaj Sdružení atletických statistiků – orgánu Českého atletického svazu, 6/1974, str. 8–9
- Atletika, ročník 30, 1978, č.10, str. 7, 24
- Atletika, ročník 32, 1980, č.7, Čeněk Kohlmann: Olympijské profily, str. 26
- Atletika, ročník 37, 1985, č.12, L.Follprecht: Dlouhodobé tabulky ČSSR, 400 m muži, str. 30
Externí odkazy
- Karel Kolář na stránkách Světové atletiky (anglicky)
- Karel Kolář v databázi Olympedia (anglicky)
- Zemřel Karel Kolář
- fotogalerie z mistrovství Evropy 1978 v Praze (400 m mužů a 4 × 400 m mužů): http://jablonecky.denik.cz/ostatni_region/ctvrtkar-karel-kolar-drzi-cesky-rekord-pres-tricet.html
Mistři Československa a Česka v běhu na 200 m mužů | |
---|---|
Československo | 1945 Leopold Láznička • 1946 Jiří David • 1947 Jiří David • 1948 Rudolf Otava • 1949 Miroslav Horčic • 1950 Leopold Láznička • 1951 Rudolf Otava • 1952 František Brož • 1953 Václav Janeček • 1954 Václav Janeček • 1955 Václav Janeček • 1956 Vilém Mandlík • 1957 Jaroslav Jirásek • 1958 Vilém Mandlík • 1959 Václav Kynos • 1960 Vilém Mandlík • 1961 Vilém Mandlík • 1962 Vilém Mandlík • 1963 Josef Votrubec • 1964 Vilém Mandlík • 1965 Vilém Mandlík • 1966 Ladislav Kříž • 1967 Jiří Kynos • 1968 Ladislav Kříž • 1969 Jiří Kynos • 1970 Jiří Kynos • 1971 Luděk Bohman • 1972 Jiří Kynos • 1973 Jaroslav Matoušek • 1974 Jaroslav Matoušek • 1975 Luděk Bohman • 1976 Jaroslav Matoušek • 1977 Martin Pelach • 1978 Martin Pelach • 1979 Karel Kolář • 1980 Karel Kolář • 1981 František Břečka • 1982 František Břečka • 1983 Ján Tomko • 1984 František Břečka • 1985 Luboš Balošák • 1986 Josef Lomický • 1987 Josef Lomický • 1988 Jiří Valík • 1989 Jiří Valík • 1990 Luboš Ruda • 1991 Jiří Valík • 1992 Jiří Valík |
Česko | 1993 Jiří Valík • 1994 Jiří Valík • 1995 Jiří Valík • 1996 Ivan Šlehobr • 1997 Martin Morkes • 1998 Martin Morkes • 1999 Martin Morkes • 2000 Vít Havlíček • 2001 Jiří Vojtík • 2002 Radek Zachoval • 2003 Jiří Vojtík • 2004 Jiří Vojtík • 2005 Jiří Vojtík • 2006 Jiří Vojtík • 2007 Jiří Vojtík • 2008 Vojtěch Šulc • 2009 Jiří Vojtík • 2010 Jiří Vojtík • 2011 Vojtěch Šulc • 2012 Pavel Maslák • 2013 Pavel Maslák • 2014 Lukáš Šťastný • 2015 Pavel Maslák • 2016 Jan Jirka • 2017 Pavel Maslák • 2018 Jan Jirka • 2019 Pavel Maslák • 2020 Jiří Polák • 2021 Jan Jirka • 2022 Jan Jirka • 2023 Ondřej Macík |
Mistři Československa a Česka v běhu na 400 m mužů | |
---|---|
Československo | 1945 Leopold Láznička • 1946 Leopold Láznička • 1947 Jaroslav Přeček • 1948 Jaromír Malý • 1949 Lubomír Rek • 1950 Aleš Poděbrad • 1951 Aleš Poděbrad • 1952 Milan Fillo • 1953 Milan Fillo • 1954 Pavol Vrecník • 1955 Pavol Vrecník • 1956 Josef Trousil • 1957 Josef Trousil • 1958 Jaroslav Jirásek • 1959 Jaroslav Jirásek • 1960 Josef Trousil • 1961 Josef Trousil • 1962 Josef Trousil • 1963 Zdeněk Vána • 1964 Josef Trousil • 1965 Josef Trousil • 1966 Josef Trousil • 1967 Josef Hegyes • 1968 Josef Hegyes • 1969 Tomáš Jungwirth • 1970 Tomáš Jungwirth • 1971 Miroslav Tulis • 1972 Miroslav Tulis • 1973 Ivan Daniš • 1974 Miroslav Tulis • 1975 Jindřich Kohout • 1976 Ján Svrček • 1977 Miroslav Tulis • 1978 Karel Kolář • 1979 Karel Kolář • 1980 Karel Kolář • 1981 Dušan Malovec • 1982 Stanislav Sajdok • 1983 Ján Tomko • 1984 Ján Tomko • 1985 Jindřich Roun • 1986 Petr Břečka • 1987 Luboš Balošák • 1988 Luboš Balošák • 1989 Luboš Balošák • 1990 Luboš Josták • 1991 Jindřich Roun • 1992 Jiří Janoušek |
Česko | 1993 Petr Punčochář • 1994 Jiří Benda • 1995 Jiří Benda • 1996 Jan Poděbradský • 1997 Jiří Švenek • 1998 Jan Poděbradský • 1999 Karel Bláha • 2000 Karel Bláha • 2001 Karel Bláha • 2002 Karel Bláha • 2003 Václav Bláha • 2004 Jan Hanzl • 2005 Karel Bláha • 2006 Karel Bláha • 2007 Rudolf Götz • 2008 Rudolf Götz • 2009 Rudolf Götz • 2010 Rudolf Götz • 2011 Theodor Jareš • 2012 Daniel Němeček • 2013 Jan Tesař • 2014 Daniel Němeček • 2015 Jan Tesař • 2016 Patrik Šorm • 2017 Patrik Šorm • 2018 Pavel Maslák • 2019 Patrik Šorm • 2020 Matěj Krsek • 2021 Matěj Krsek • 2022 Matěj Krsek • 2023 Matěj Krsek |
Haloví mistři Československa a Česka v běhu na 400 m mužů | |
---|---|
Československo (1971–1975 běh na 300 m) | 1969 nebyl na programu • 1970 nebyl na programu • 1971 Jan Slanina • 1972 František Štross • 1973 Ivan Daniš • 1974 Miroslav Tulis • 1975 Jindřich Kohout • 1976 Vítězslav Vostatek • 1977 Ladislav Kárský • 1978 Karel Kolář • 1979 Karel Kolář • 1980 Karel Kolář • 1981 Vladimír Musil • 1982 Miroslav Turek • 1983 Lubor Chválek • 1984 Miroslav Púchovský • 1985 Pavel Hýsek • 1986 Martin Chrdle • 1987 Stanislav Návesnák • 1988 Pavel Hýsek • 1989 Marcel Sendler • 1990 Luboš Balošák • 1991 Jiří Janoušek • 1992 Jiří Janoušek |
Česko | 1993 Vilém Ondráček • 1994 Jiří Švenek • 1995 Lukáš Souček • 1996 Lukáš Souček • 1997 Jiří Švenek • 1998 Jan Poděbradský • 1999 Štěpán Tesařík • 2000 Jiří Mužík • 2001 Jiří Mužík • 2002 Jiří Mužík • 2003 Jiří Mužík • 2004 Karel Bláha • 2005 Jaroslav Čech a Jiří Mužík • 2006 Filip Klvaňa • 2007 Filip Klvaňa • 2008 Rudolf Götz • 2009 Petr Szetei • 2010 Jiří Vojtík • 2011 Jiří Vojtík • 2012 Theodor Jareš • 2013 Daniel Němeček • 2014 Jan Tesař • 2015 Pavel Maslák • 2016 Michal Desenský • 2017 Michal Desenský • 2018 Michal Desenský • 2019 Jan Tesař • 2020 Pavel Maslák • 2021 Vít Müller • 2022 Patrik Šorm • 2023 Matěj Krsek |