Karel Stádník

Karel Stádník
Karel Stádník v roce 1989
Narození	24. srpna 1924 Třemošná Československo Československo
Úmrtí	12. ledna 2011 (ve věku 86 let) Praha Česko Česko
Místo pohřbení	Břevnovský hřbitov (50°5′6″ s. š., 14°21′4″ v. d.)
Alma mater	Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání	sochař, restaurátor a fotograf
Příbuzní	Oldřich Selucký, zeť
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Stádník (24. srpna 1924^[1] Třemošná – 12. ledna 2011^[2] Praha) byl český sochař, restaurátor a fotograf, který zároveň působil v oficiální i podzemní římskokatolické církvi jako jáhen.

Život

Základní školu absolvoval v Kadani,^[3] do roku 1938 studoval gymnázium v Karlových Varech. Po záboru pohraničí se rodina přestěhovala do Prahy, kde po válce studoval na Střední keramické škole. Dále v letech 1946-1949 studoval sochařství na pražské Akademii výtvarných umění u profesora Otakara Španiela, kde absolvoval v roce 1949. Absolvoval i památkářský kurz. Roku 1955 podepsal vázací akt se Státní bezpečností a podával informace zejména o milostných vztazích katolických kněží. Roku 1958 vše prozradil svým známým a na základě této dekonspirace s ním StB ukončila spolupráci.^[4]

Na jáhna byl vysvěcen tajně kardinálem Joachimem Meisnerem 17. listopadu 1984 v Berlíně, a to jako vůbec první trvalý jáhen v Čechách. V této funkci působil v kostelech na Velízu-Kublově a v Praskolesích.

Stádníkovým zetěm je spisovatel Oldřich Selucký.

Profese

Profesní kariéru začal restaurátorskými pracemi, které se mu posléze staly hlavním zdrojem obživy. Věnoval se výhradně sakrálnímu umění, restaurování gotických a barokních plastik a volné tvorbě. Vytvořil několik souborů plastik křížových cest, z nichž zejména ta ve Lhotce je unikátní. Znázorňuje jednotlivá zastavení Ježíšovy křížové cesty formou obrazů utrpení člověka v konkrétních historických situacích. Tato Křížová cesta vznikla v době protináboženské perzekuce v letech 1973–1975. Jeho moderní pojetí křížové cesty později inspirovalo kardinála Miloslava Vlka k úvahám nad utrpením Krista a lidstva. V režii Víta Hájka vznikl roku 1996 televizní dokument „Křížová cesta akademického sochaře Karla Stádníka s textem kardinála Miloslava Vlka“. Karel Stádník dále působil jako člen restaurátorské komise Českého fondu výtvarných umění, která přidělovala a hodnotila práce.

Dílo

Křížové cesty

• Křížová cesta v kostele Panny Marie Královny míru v Praze - Lhotce^{[5] [6]}
• Křížová cesta v katedrále svatého Václava v Olomouci
• Křížová cesta v kapucínském kostele Panny Marie Andělské v Praze.
• Křížová cesta v kostele svatého Václava v Břeclavi
• Křížová cesta v kostele svatého Filipa a Jakuba ve Zlíně

Samostatné sochy

• Socha sv. Anny, kaple Domova Sue Ryder v Praze 4 Michli
• Sousoší sv. Anežky České s dětmi, bronz, kaple sv. Anežky České, Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha v Praze
• Poprsí kardinála Josefa Berana, odlito podle sádrového modelu Karla Stádníka, odhaleno 1.5. 2021 v kapli sv. Anežky České v katedrále sv. Víta ^[7]

Oltářní stoly

• Kostel sv. Jana Nepomuckého na Hradčanech (oltář a ambon)
• Kostel Nejsvětějšího Salvátora u Karlova mostu (oltář a ambon)
• Kostel sv. Havla
• Kostel sv. Markéty v Břevnově
• Kostel P. Marie a slovanských patronů v Emauzích
• Kostel sv. Václava v Břeclavi (oltář, ambon a sedes)
• Kostel sv. Prokopa ve Žďáru nad Sázavou

Restaurátorské práce (výběr)

• Mistr I. P. v chrámu Matky Boží před Týnem v Praze
• Kostel Velíz^[8]

Odkazy

Reference

Literatura

• Anděla Horová (editorka) a kolektiv autorů: Nová encyklopedie českého výtvarného umění (Dodatky), Academia Praha 2006
• Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů, Sv. 2, s. 1360, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Stádník na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Stádník
• Karel Stádník v informačním systému abART