Karl Schücker

Karl Schücker
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1886 – ???
7. starosta města Liberec
Ve funkci:
1886 – 1892
PředchůdceJohann Elger
NástupceFranz Bayer
Stranická příslušnost
ČlenstvíNěmecká lidová strana

Narození27. prosince 1836
Plzeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí15. prosince 1917
Liberec
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma materKarlo-Ferdinand. univ.
Profeseadvokát, politik a starosta
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karl Schücker (27. prosince 1836 Plzeň[1]15. prosince 1917 Liberec[2]) byl rakousko-uherský, respektive předlitavský politik německé národnosti z Čech, dlouholetý poslanec Českého zemského sněmu a jedna z hlavních osobností Německé lidové strany.

Biografie

Byl bratrem politika Zdenko Schückera. Vystudoval gymnázium v Žatci a Praze. Pak absolvoval Karlo-Ferdinandovu univerzitu v Praze, kde roku 1859 (podle jiného zdroje roku 1861[3]) získal titul doktora práv. Následně působil jako státní úředník u zemského soudu v Praze a na dalších soudech na českém venkově (Dobříš, Vodňany, Kutná Hora[3]). Od roku 1869 pracoval jako advokát v Liberci. Angažoval se ve veřejném životě. Společně s Heinrichem Pradem byl nejvýznamnějším představitelem mladoněmeckého, německonacionálního politického proudu v Liberci. V roce 1882 spoluzakládal Německonacionální jednotu pro Liberec (Deutschnationale Verein für Reichenberg). V letech 1872–1875 byl členem městské samosprávy, roku 1885 se stal místostarostou a roku 1886 i starostou Liberce. Ve funkci se zasadil o plánování výstavby nové radnice a o reformu městské policie po pruském vzoru. V říjnu 1892 byl jeho mandát ukončen rozhodnutím místodržitelství, po sporech ohledně obecních protičeských jazykových nařízení a státní správa nařídila v Liberci nové volby. V letech 1894–1897 byl členem obecní rady a od roku 1896 vykonával funkci právního zástupce města Liberec.[4] Je vyobrazen na reliéfu na liberecké radnici, mezi portréty osob, které se zasloužily o její výstavbu.[5]

Od roku 1886 zasedal jako poslanec Českého zemského sněmu jako zástupce městské kurie v Liberci. Patřil do klubu Německé nacionální strany, od které se spolu s dalšími politiky roku 1895 oddělil a utvořil Německou lidovou stranu, v níž působil jako její místopředseda.[4] V zemských volbách roku 1895 mandát v zemském sněmu obhájil.[3]

Odmítal státoprávní a autonomistické aspirace neněmeckých etnik a vystupoval proti Badeniho jazykovým nařízením, která zvyšovala oficiální úřední status češtiny. Podílel se jako vyjednávač na mnoha pokusech o česko-německý smír v Čechách. Od založení Spolku Němců v Čechách (Bund der Deutschen in Böhmen) zastával post předsedy této organizace (od roku 1909 čestný předseda). Na přelomu let 1912 a 1913 se stáhl z politiky i profesního života.[4] Roku 1891 mu byl udělen Řád železné koruny.[3]

Odkazy

Reference

  1. Záznam v matrice narozených
  2. Záznam v matrice zemřelých[nedostupný zdroj]
  3. a b c d NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. Dostupné online. Kapitola Schücker Karel Dr.. 
  4. a b c Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 11. Wien: [s.n.], 2003–2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Schücker, Karl (1836–1917), Politiker und Advokat, s. 287. (německy) 
  5. Radnice, nám. Dr. E. Beneše 1, Liberec – Staré Město [online]. liberec-reichenberg.net [cit. 2013-06-05]. Dostupné online. 
Představitelé Liberce
Starostové do roku 1945
1851–1866: Ludwig Ehrlich starší • 1866–1870: Gustav Schirmer • 1870–1872: Wilhelm Siegmund • 1872–1882: Gustav Schirmer • 1882–1885: Ludwig Ehrlich mladší • 1885–1886: Johann Elger • 1886–1892: Karl Schücker • 1893–1929: Franz Bayer • 1929–1938: Karl Kostka • 1938–1945: Eduard Rohn
Předsedové MěNV (1945–1990)
1945: Josef Čapek • 1945–1946: Jan Harus • 1946–1949: Miloš Nykendaj • 1949–1950: František Svoboda • 1950–1951: Josef Hanek • 1951–1954: Josef Váňa • 1954–1964: Emilie Knotková • 1964–1969: Jiří Moulis • 1969–1970: Ladislav Peřina • 1970–1971: Karel Zikeš • 1971–1976: František Holub • 1976–1986: Jaroslav Svoboda • 1986–1990: František Příhoda
Primátoři po roce 1990
1990–1998: Jiří Drda • 1998–1999: Jiří Ježek • 1999–2010: Jiří Kittner • 2010–2011: Jan Korytář • 2011–2014: Martina Rosenbergová • 2014–2018: Tibor Batthyány • od 2018: Jaroslav Zámečník
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • NKC: xx0099227
  • GND: 1033079073
  • ISNI: 0000 0000 6603 2719
  • VIAF: 91218439