Kniha apokryfů

Apokryfy (v r. 1945 vydány také pod názvem Kniha apokryfů) jsou vesměs filozoficky traktované příběhy, v nichž autor dává biblické, historické či klasické literární látce soudobé vyznění. Svou předlohu volně obměňuje, zlidšťuje a aktualizuje její tradicí zmrtvělé hrdiny, jimž dává vyslovovat mravní zásady člověka 1. poloviny 20. století.^[1]

Obsahuje příběhy O desíti spravedlivých, Svatá noc, Marta a Maria, Lazar, Pilátův večer. Kniha apokryfů navíc obsahuje Prométheův trest, O úpadku doby, Jako za starých časů, Thersites, Agathon čili o moudrosti, Alexandr Veliký, Smrt Archimédova, Římské legie, Pseudolot čili o vlastenectví, O pěti chlebích, Benchanan, Pilátovo krédo, Císař Dioklecián, Attila, Obrazoborectví, Bratr František, Ofir, Goneril – dcera Learova, Hamlet – princ dánský, Zpověď Dona Juana, Romeo a Julie, Pan Hynek Ráb z Kufštejna, Napoleon.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Dílo Kniha apokryfů ve Wikizdrojích
• Digitalizovaná vydání díla Kniha apokryfů v Národní digitální knihovně.
• Karel Čapek
• Dílo v elektronické podobě (PDF) na webu Městské knihovny v Praze
• Dramatické zpracování ČRo Archivováno 13. 5. 2014 na Wayback Machine.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.