Kočka Temminckova

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Kočka Temminckova
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Třída	savci (Mammalia)
Řád	šelmy (Carnivora)
Čeleď	kočkovití (Felidae)
Podčeleď	malé kočky (Felinae)
Rod	kočka (Catopuma)
Binomické jméno
Catopuma temminckii (Vigors & Horsfield, 1827)
Areál rozšíření areál rozšíření kočky Temminckovy (modře)
Poddruhy
C. t. temminckii C. t. dominicanorum C. t. tristis
Synonyma
Felis temminckii Pardofelis temminckii
Sesterská skupina
kočka bornejská (Catopuma badia)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kočka Temminckova (Catopuma temminckii) je středně velká divoká kočka, žijící v pralesích jihovýchodní Asie. Dříve byla zařazována do rodu Felis, nebo do rodu Profelis, spolu s kočkou zlatou, které se velmi podobá, ale – jak se ukázalo – není s ní až tolik příbuzná. V současnosti patří do rodu Catopuma,^[1][2] někdy jsou ovšem oba zástupci tohoto rodu řazeni společně s kočkou mramorovanou (Pardofelis marmorata) do rodu Pardofelis.

Vzhled

• Hmotnost: 6–16 kg
• Délka těla: 50–105 cm + 35–56 cm ocas

Srst je krátká, zlatohnědá, načervenalá nebo našedlá, obvykle bez kresby nebo jen se slabě naznačenými skvrnami. V Číně ale žijí i kočky, které mají skvrny podobně jako leopard a vypadají jako kočka bengálská. Zdá se, že je jedná o recesivní znak. Existují také úplně černé kočky Temminckovy.

Spodní strana ocasu je bílá, to slouží pravděpodobně k dorozumívání se s ostatními jedinci.

Rozšíření a stanoviště

Kočka Temminckova obývá tropické pralesy a subtropické lesy jihovýchodní Asie, od Nepálu, Indie a Číny až po Indonéský ostrov Sumatra. Jen zřídka žije na otevřených plochách.

Vyskytuje se v nížinách i v Himálaji do nadmořské výšky 3000 m n. m.

Kromě lovu jsou kočky ohrožené hlavně kácením pralesů a ničením jejich přirozeného prostředí.

Biologie

O chování koček Temminckových je toho známo jen málo, a většina informací pochází ze sledování v zajetí. Předpokládá se, že jsou aktivní hlavně v noci a že jsou samotáři, jako ostatní kočkovité šelmy.

Páří se celoročně, samice je v říji každých 39 dní. Březost trvá asi 90 dní, pak se rodí 1–2 koťata. V zajetí s péčí o mláďata pomáhali i samci, ale není známo, jestli je tomu tak i v přírodě. Samice pohlavně dospívají v 18–24 měsících, samci ve dvou letech věku. V zajetí se může kočka dožít až 20 let.

Kočky Temminckovy loví hlavně na zemi, ale umějí i dobře šplhat. Loví hlodavce, ptáky, ještěrky a všelijaké malé savce, také malé kopytníky, jako je muntžak, druh malého jelena. Zdá se, že jsou to oportunitní lovci. Je prokázáno, že zabíjejí také kozy, ovce a buvolí telata. Větší kořist loví v párech (Lekagul and McNeely, 1977).

Mýty o kočkách Temminckových

V některých oblastech Thajska je nazývána seua fai, tedy ohnivý tygr. Podle místní pověsti spálení kůže kočky odežene přibližujícího se tygra. Pojídání kočičího masa má stejný účinek. Někdy stačí i mít u sebe chlup z kočky. Kočičí kosti se také používají jako náhražka kostí tygrů v tradiční čínské medicíně.

Chov v zoo

V evropských zoo se tato kočka chová jen výjimečně – údaje z roku 2004 uvádějí 20 jedinců. V Česku lze kočku Temminckovu vidět v liberecké zoo. Chovají zde 14letého samce Garfielda.

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kočka Temminckova na Wikimedia Commons
• IUCN Red List – Catopuma temminckii (anglicky)
• Kočka Temminckova na AnimalDiversityWebu (anglicky)
• Kočka Temminckova v Zoo Liberec