Kojetín

Možná hledáte: Kojatín.
Tento článek je o městě v Olomouckém kraji. Další významy jsou uvedeny na stránce Kojetín (rozcestník).
ikona
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Komentář: velké části článku nejsou doloženy citacemi zdrojů
Kojetín
Masarykovo náměstí v Kojetíně
Masarykovo náměstí v Kojetíně
Znak města KojetínVlajka města Kojetín
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecKojetín
Obec s rozšířenou působnostíPřerov
(správní obvod)
OkresPřerov
KrajOlomoucký
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°21′6″ s. š., 17°18′8″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel5 844 (2023)[1]
Rozloha31,09 km²[2]
Nadmořská výška200 m n. m.
PSČ752 01
Počet domů1 431 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.3
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa městského úřaduMasarykovo náměstí 20
Město
752 01 Kojetín
[email protected]
StarostaIng. Leoš Ptáček
Oficiální web: www.kojetin.cz
Kojetín
Kojetín
Další údaje
OceněníObec přátelská rodině
Kód obce514055
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kojetín (hanácky Kojatin, německy Kojetein) je město, které se nachází v okrese Přerov v Olomouckém kraji. Žije zde přibližně 5 800[1] obyvatel. Leží 9 km severozápadně od Kroměříže a 15 km jihozápadně od Přerova.

Název

Jméno sídla bylo odvozeno od osobního jména Kojeta, mladší podoby původního Kojata. Jméno znamenalo "Kojetův majetek".[4] Židovský název města v jidiš zní גויטיין (Gojtýn).

Školství

Nacházejí se zde dvě mateřské školky. Jedna mateřská školka se nachází na Komenského náměstí 49 a nese název Mateřská škola sv. Josefa v Kojetíně. Druhá mateřská školka je rozdělena do dvou budov a nese název Mateřská škola Kojetín, p.o. První budovu nalezneme na ulici Hanusíkova 10 a druhou na Masarykově náměstí 52.

Základní školy jsou zde také dvě. Základní škola Kojetín, náměstí Míru 83 a Základní škola Kojetín, Svatopluka Čecha 586. Zde je vzdělávání poskytováno dětem z Kojetína a jeho místních částí Kovalovic a Popůvek. Od druhého stupně ZŠ sem také dojíždějí děti z okolních obcí, Polkovic, Uhřičic, Křenovic, Stříbrnic a Měrovic nad Hanou. Dále zde nalezneme Gymnázium Kojetín, Svatopluka Čecha 683, na které dojíždí velké množství studentů z blízkého okolí. Nachází se zde i Základní a speciální škola Kojetín, která poskytuje speciální výuku žáků. Budova se nachází na ulici Sladovní 492 a je součástí příspěvkové organizace Odborné učiliště a Základní škola, Křenovice.

Součástí kojetínských školských zařízení je také Dům dětí a mládeže, Školní jídelna Kojetín, p.o., Základní umělecká škola a Sportovní hala Kojetín. Tato zařízení jsou rovněž volně dostupná široké veřejnosti.

Historie

Oblast jihozápadně od Přerova, Müllerova mapa Moravy (původně z roku 1716) ve 2. vydání z roku 1790, výřez z mapového listu 11.

První písemná zmínka o Kojetíně pochází z roku 1233 a nachází se v listině moravského markraběte Přemysla. Zde se píše o újezdu kojetínském. V lokalitě Suché louky, asi 1 km jihovýchodně od dnešního nádraží je zmiňován středověký hrad.

Pražské biskupství drželo Kojetín od dvanáctého nebo počátek třináctého století až do doby husitského hnutí. Po skončení husitských válek bylo panství pronajato panu Jiřímu že Šternberka, za 5000 zlatek uherských. Kojetínské panství a samo město Kojetín vzrůstá za pánů z Pernštejna. Tomu přispělo udělení práva výročního trhu, které na žádost Jana z Pernštejna udělil Kojetínu český král Ludvík Jagellonský v roce 1523.

Od roku 1948 do roku 1960 byl Kojetín okresním městem.

Vývoj počtu obyvatel

Rok 2006 2012
Počet obyvatel 6 477 6 378

Osobnosti

  • Jan Tomáš Kuzník (1716–1786), český kantor, básník a hudební skladatel
  • František Antonín Šebesta (1724–1789), zvaný Sebastini, český malíř
  • Josef Chytil (1812—1861), český historik, archivář v Moravském zemském archivu a národní buditel
  • Beda Dudík (1815–1890), moravský historik
  • David Kaufmann (1852–1899), profesor zemského rabínského semináře v Budapešti
  • Marie Gardavská (1871–1937), malířka
  • Čeněk Slepánek (1878–1944), spisovatel a publicista
  • Eduard Hedvíček (1878–1949), rakouský spolkový úředník
  • Karel Bíbr (1887–1972), architekt
  • JUDr. František Kulfánek (1888–1947)[5]
  • Alexander Niklitschek (1892–1953), rakouský spisovatel
  • Alois Kulfánek (1893–1920)[6]
  • Josef Kulfánek, ředitel[zdroj?]
  • Adolf Procházka (1900–1970), český právník, vysokoškolský učitel a poválečný politik Československé strany lidové (ministr zdravotnictví)
  • Jana Berdychová roz. Dudíková (1909–2007), vědecká pracovnice a cvičitelka
  • Vratislav Liška (1921–1948), pilot-stíhač 312. československé stíhací peruti RAF. Zahynul při cvičném letu na školním letounu v roce 1948.[7][8]
  • Ludmila Hermanová (1929–?), učitelka, herečka a zpěvačka
  • PhC. Vratislav Křivák (* 1954), básník, autor básnických sbírek[9]
  • Ing. Leoš Ptáček (* 1970), starosta města, podnikatel
  • Goiteinové, židovská rodina z Kojetína

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kojetíně.

Galerie

  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie
    Kostel Nanebevzetí Panny Marie
  • Náměstí Míru
    Náměstí Míru
  • Morový sloup na Masarykově náměstí
    Morový sloup na Masarykově náměstí
  • Bývalá synagoga
    Bývalá synagoga
  • Židovský hřbitov
    Židovský hřbitov
  • Městský úřad
    Městský úřad
  • Nádraží
    Nádraží
  • Křížová cesta na zdi městského hřbitova
    Křížová cesta na zdi městského hřbitova

Doprava

Územím města prochází dálnice D1, a silnice I/47 v úseku Vyškov – Kroměříž. Ze severu na jih prochází městem silnice II/367 v úseku Olomouc – dálnice D1, a na východ z města na Chropyni vede silnice II/436. Silnice III. třídy jsou:

  • III/04715 ze silnice I/47 na Kovalovice
  • III/04718 (ulice Podvalí)
  • III/36723 (ulice Palackého)
  • III/4335 Měrovice nad Hanou – Kojetín
  • III/43327 Kojetín – Popůvky – I/47
  • III/43328 z Křenovic na Kojetín
  • III/43329 (ulice Svatopluka Čecha)

Městem prochází železniční trať Brno-Přerov, zastavují zde rychlíky jezdící mezi Brnem a Bohumínem. Ze stanice Kojetín vychází dvě další tratě, železniční trať Kojetín – Valašské Meziříčí a železniční trať Kojetín–Tovačov, na které byl provoz osobní dopravy zastaven v roce 1981.

Geografie

Větší města v okruhu Kojetína :

Růžice kompasu Česko Prostějov (~ 19 km) Česko Olomouc (~ 32,8 km) Česko Přerov (~ 19 km) Růžice kompasu
Česko Němčice nad Hanou (~ 8,4 km) Sever Česko Hulín (~ 13 km)
Západ   Kojetín   Východ
Jih
Česko Vyškov (~ 31,2 km) Česko Kroměříž (~ 9 km) Česko Luhačovice (~ 59,5 km)

Části města

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha: Český statistický úřad. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 412, 413.
  5. Kulfánek, František : K. Valka.cz [online]. [cit. 2023-01-08]. Dostupné online. 
  6. Kartotéka padlých v 1. světové válce
  7. Čeští RAFáci - Czech RAF Crew. www.rafaci.cz [online]. [cit. 2023-01-23]. Dostupné online. 
  8. Vojenský hřbitov Černovír. www.signumbelli1914.cz [online]. [cit. 2023-01-23]. Dostupné online. 
  9. KAROLINA. Vratislav KŘIVÁK | Spisovatelé a literatura [online]. [cit. 2022-05-12]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Části města Kojetín
Části obce
Města, městyse a obce okresu Přerov
Bělotín • Beňov • Bezuchov • Bohuslávky • Bochoř • Brodek u Přerova • Buk • Býškovice • Císařov • Citov • Čechy • Čelechovice • Černotín • Dobrčice • Dolní Nětčice • Dolní Těšice • Dolní Újezd • Domaželice • Dřevohostice • Grymov • Hlinsko • Horní Moštěnice • Horní Nětčice • Horní Těšice • Horní Újezd • Hrabůvka • Hradčany • Hranice • Hustopeče nad Bečvou • Jezernice • Jindřichov • Kladníky • Klokočí • Kojetín • Kokory • Křenovice • Křtomil • Lazníčky • Lazníky • Lhota • Lhotka • Lipník nad Bečvou • Lipová • Líšná • Lobodice • Luboměř pod Strážnou • Malhotice • Měrovice nad Hanou • Milenov • Milotice nad Bečvou • Nahošovice • Nelešovice • Oldřichov • Olšovec • Opatovice • Oplocany • Oprostovice • Osek nad Bečvou • Paršovice • Partutovice • Pavlovice u Přerova • Podolí • Polkovice • Polom • Potštát • Prosenice • Provodovice • Přerov • Přestavlky • Radíkov • Radkova Lhota • Radkovy • Radotín • Radslavice • Radvanice • Rakov • Rokytnice • Rouské • Říkovice • Skalička • Soběchleby • Sobíšky • Stará Ves • Stříbrnice • Střítež nad Ludinou • Sušice • Šišma • Špičky • Teplice nad Bečvou • Tovačov • Troubky • Tučín • Turovice • Týn nad Bečvou • Uhřičice • Ústí • Veselíčko • Věžky • Vlkoš • Všechovice • Výkleky • Zábeštní Lhota • Zámrsky • Žákovice • Želatovice
legenda: město, městys.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • Biblio: b29b081c-4814-47c2-93a2-98423b4da8a4, 2ef07b8e-8069-41d1-888c-b1af5f8f301d, fde76656-1a21-4ccc-957e-dd923f33f734
  • NKC: ge291934
  • GND: 7674223-4
  • VIAF: 236605705