Konfederace politických vězňů České republiky

Konfederace politických vězňů České republiky
Dlouholeté sídlo ústředí KPV ČR v budově RRTV pražské Škrétově ulici
Vznik	30. ledna 1990
Oficiální web	www.kpvcz.cz
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Konfederace politických vězňů České republiky (KPV ČR) je sdružením bývalých politických vězňů komunistického režimu v Československu a jejich rodinných příslušníků. Kromě toho sdružuje také osoby, které z politických důvodů opustily Československo a dostaly politický azyl, a osoby, které se zapojily do odboje proti komunistickému režimu.

Popis

Organizace od roku 1990 prosazuje úplné rehabilitace a materiální odškodnění bývalých politických vězňů-nekomunistů, uplatňuje svůj politický vliv ve prospěch zákazu činnosti KSČM a ve prospěch cenzury této strany, usiluje o zákaz působení bývalých členů KSČ a politicky aktivních přívrženců vlády KSČ ve státních a veřejných funkcích. Spolupracuje k dosažení svých cílů s politickými stranami pravice a politického středu. Konfederaci politických vězňů (KPV) ustavil 30. ledna 1990 na pražském Výstavišti sjezd 5000 bývalých politických vězňů, je nástupnickou organizací K 231. O přejmenování KPV na KPV ČR na webu konfederace chybí informace. Klub bývalých politických vězňů (K 231) vznikl v roce 1968, ale byl potlačen po invazi vojsk do Československa.^[1]

Účastní se řady pietních aktů, které spolupořádá, souvisejících s bojem za demokracii v Česku (kolem 27.6. u Pomníku obětem zločinů komunismu v Praze na Újezdě, u symbolického hrobu dr. Milady Horákové na Vyšehradě, 7. března a 14. září ve výroční dny prezidenta Osvoboditele T.G. Masaryka na pietním místě Lány.

Historie

Organizace v roce 1990 volně navázala na činnost organizace K231. Zasadila se o rehabilitaci nespravedlivě odsouzených a v mnoha případech o materiální náhrady za prožité utrpení. Mnozí členové prošli komunistickými koncentračními tábory v totalitní fázi komunistického režimu, tedy v 50. letech 20. století. Podmínky v těchto táborech byly nastaveny likvidačně, když vedle různých metod mučení a ponižování, nechvalně známých z německých koncentračních táborů, byli vězni záměrně vystaveni působení uranové rudy bez jakýchkoliv ochranných prostředků.

Členové organizace se po roce 1990 zúčastnili mnoha pietních aktů a besed, například ve školách, některé významné akce organizace pořádala či spolupořádala.

Tuto činnost organizace vykonávala do roku 2015 bez zásadních problémů. Ty nastaly sněmem z roku 2015, jehož usnášeníschopnost, včetně volby předsednictva, významná část členů zpochybňovala a iniciovala soudní spor, ve kterém v říjnu 2018 první instance dala za pravdu členům, kteří sněm z roku 2015 zpochybňovali.

Osoby, které v tomto období operovali jako předsednictvo, jehož legitimita byla zpochybňována, plánovali ukončení činnosti organizace k 31. prosinci 2019 a zahájili řadu majetkových transakcí. Významná část členů si ukončení činnosti však nepřála a naopak měla vizi o pokračování v práci.

Na 24. října 2018 byl do Kongresového centra v Praze svolán sněm, který však nebyl usnášeníschopný – dostavilo se zhruba 230 členů, dle stanov je požadavek na 50% účast (24. října 2018 byl celkový počet členů 1440). Po delším projevu jednoho z představitelů zpochybňovaného předsednictva byl ústně oznámen termín náhradního sněmu na 14. listopadu 2018 a pokus o sněm byl prohlášen za ukončený. Pořadatelé se stáhli a došlo k vypnutí mikrofonů, i když se celá řada členů domáhala diskuze. Nakonec proběhlo několik projevů a diskuze pomocí ručního megafonu, kdy vystoupili kritici současného zpochybňovaného vedení organizace. Tomuto se zprvu snažila bránit pořadatelská služba. Krátce se v sále objevili dva příslušníci městské policie, ale po několika minutách sál opustili. Po opuštění sálu pokračovala v předsálí živá debata o budoucím směřování organizace.

14. listopadu 2018 se uskutečnil v nové budově Národního muzea v Praze náhradní sněm, který však, jako předchozí, nebyl schopný usnášení.

2. července 2019 určil Městský soud v Praze pana Otakara Tulačku (stávajícího předsedu pobočky KPV Domažlice) soudním opatrovníkem KPV ČR.^[2]

30. listopadu 2019 se uskutečnil celostátní sněm v pražské Právnické fakultě. Sněm svolali členové konfederace, kteří již dříve vyjadřovali nespokojenost s pomalým postupem soudního opatrovníka.

11. prosince 2019 se uskutečnil náhradní celostátní sněm v jednacím sále hotelu Legie v Praze. Předsedkyní organizace byla zvolena paní Ing. Milena Blatná, vedoucí pobočky KPV Brno. Čestným předsedou byl zvolen zakládající člen KPV pan František Wiendl.

Soudní opatrovník však s tímto postupem nesouhlasil, výsledky sněmu z 11. prosince 2019 neuznal a na 4. března 2020 sám svolal sněm, který byl ale bezprostředně po zahájení ukončen pro neschopnost usnášení, kvůli malému počtu přítomných členů (41) a předložených plných mocí (48). 5. března 2020 byl Otakar Tulačka zápisem městského soudu v Praze zbaven svého jmenování. Platným statutárním orgánem KPV ČR se s okamžitou platností stalo předsednictvo KPV ČR - předsedkyně Ing. Milena Blatná a místopředseda Miroslav Kopt. Následovaly další právní kroky obou stran, soudní spor pokračoval až do 3. října 2023, kdy nabyl právní moci rozsudek Vrchního soudu v Praze, který dává za pravdu předsednictvu zvolenému 11. prosince 2019. Tehdy zvolený místopředseda, Miroslav Kopt, mezitím zemřel.

Spor o ukončení činnosti konfederace

Členové konfederace, kteří byli skutečnými politickými vězni (muklové) stárnou, ve svém pokročilém věku jsou často trvale upoutání na lůžko, nemohou se účastnit sněmů, a nezřídka i opouštějí tento svět. Do konfederace ale postupně vstupovali noví členové, zejména jejich příbuzní a potomci. Počet nemuklů začal převažovat nad počtem muklů. Přesto že je vstup potomků politických vězňů umožněn ve stanovách organizace, začalo bývalé vedení organizace uvažovat o ukončení činnosti. Konfederace proto nebyla přirozeně omlazována, ale uměle vedena k zestárnutí a k zániku. Návrh na likvidaci konfederace bez povinného souhlasu a vědomí členské schůze byl soudem dne 24. 7. 2019 odmítnut. V souladu s usnesením členské schůze z 26. září 2018 přijímá od července 2019 KPV nové členy z řad potomků, kterým tato možnost byla celé roky dříve upírána.

Odkazy

Reference

Související články

• Milena Blatná
• Naděžda Kavalírová
• Stanislav Drobný
• Klub 231
• Světové sdružení bývalých československých politických vězňů

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Konfederace politických vězňů České republiky na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.