Konstantin Sergejevič Merežkovskij

Konstantin Sergejevič Merežkovskij
Narození4. srpna 1855
Petrohrad
Úmrtí9. ledna 1921 (ve věku 65 let)
Ženeva
Alma materFakulta fyziky a matematiky Petrohradské státní univerzity
PracovištěKazaňská univerzita
Oborbotanika
RodičeSergey Merezhkovsky
PříbuzníDmitrij Sergejevič Merežkovskij (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Konstantin Sergejevič Merežkovskij (rusky Константи́н Серге́евич Мережко́вский; 23. červencejul./ 4. srpna 1845greg. – 28. prosince 1920jul./ 10. ledna 1921greg.)[1] byl ruský biolog a botanik, který při výzkumu lišejníků formuloval teorii symbiogeneze, podle které se velké komplexní buňky vyvíjejí v symbiotickém vztahu s jednoduššími buňkami. Teorii zveřejnil v roce 1910 v ruštině v práci Theorie der zwei Plasmaarten als Grundlage der Symbiogenesis, einer neuen Lehre von der Ent‐stehung der Organismen,[2] základní myšlenky však publikoval již v roce 1905 v práci Über Natur und Ursprung der Chromatophoren im Pflanzenreiche.[3]

Konstantin se narodil v Petrohradě, do početné rodiny se šesti syny a třemi dcerami. Otec Sergej Ivanovič byl vyšším úředníkem několika ruských gubernátorů (m. j. I. D. Talyzina v Orenburgu) než se stal tajným radou na dvoře Alexandra II. Maminka Varvara Vasiljevna (née Čerkasovová), dcera petrohradského policejního úředníka, byla milovnice umění a literatury. Mezi sourozenci vynikl mladší bratr Dmitrij Merežkovskij (1866–1941), který byl spisovatelem.[4][5][1]

Mezi lety 1875 a 1880 studoval na Petrohradské univerzitě. Cestoval na sever k Bílému moři, aby zkoumal mořské bezobratlé a objevil druh polypovců. Po promoci odjel do Francie a do Německa, setkal se tam s uznávanými vědci, v Paříži publikoval z práce oblasti antropologie a zvířecího zbarvení.[6][7][8]

Kariéra

V roce 1883 se oženil s Olgou Petrovnou Sultanovovou a začal vyučovat na Petrohradské univerzitě. V roce 1886 z neznámých důvodů z Ruska emigrovali, snad bylo příčinou zneužívání dětí, ze kterého byl Merežkovskij později obviněn. Usadili se na Krymu, kde nalezl práci jako botanik, a zabýval se bobulemi vinné révy. Zároveň shromáždil rozsáhlou sbírku rozsivek z Černého moře. V roce 1898 zanechal manželku a mladého syna na Krymu a emigroval do Ameriky, kde si začal říkat William Adler. V Kalifornii pracoval jako botanik v Los Angeles a na Univerzitě v Berkeley, kde, s využitím vlastních sbírek z Černého moře, vypracoval nový způsob klasifikace rozsivek založený na jejich vnitřní struktuře. V roce 1902 se vrátil do Ruska a stal se kurátorem zoologických sbírek na Univerzitě v Kazani v Tatarstánu. Zde začal v roce 1904 vyučovat a počal rozvíjet myšlenky mutualismu složitých buněk. V roce 1914 byl stíhán pro znásilnění 26 dívek. Z univerzity byl vyhozen a uprchl do Francie. V roce 1918 odešel do Botanické zahrady v Ženevě, kde pracoval v Delessertově sbírce lišejníků.[6][7][8]

Smrt

V Ženevě trpěl těžkou depresí, ocitl se bez prostředků a 9. ledna 1921 byl ve svém hotelovém pokoji nalezen mrtev.

Symbiogeneze

Podrobnější informace naleznete v článku Symbiogeneze.
Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.
Konstantin Sergejevič Merežkovskij má v Mezinárodním rejstříku jmen rostlin zkratku Mereschk..[9]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Konstantin Mereschkowski na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2019-08-12]. Heslo МЕРЕЖКО́ВСКИЙ. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-25. (rusky) 
  2. ↑ MERESCHKOWSKY, Konstantin. Theorie der zwei Plasmaarten als Grundlage der Symbiogenesis, einer neuen Lehre von der Ent‐stehung der Organismen. Biol Centralbl. 1910, s. 353–367. Dostupné online. (německy) Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  3. ↑ Mereschkowski C. Über Natur und Ursprung der Chromatophoren im Pflanzenreiche. Biol Centralbl. 1905, s. 593–604. Dostupné online. (německy) Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  4. ↑ Mihaylov, Oleg. "The Prisoner of Culture". The Foreword to The Complete Work of D.S. Merezhkovsky in 4 volumes. 1990. Pravda Publishers.
  5. ↑ Zobnin, Yuri (2008). The Life and Deeds of Dmitry Merezhkovsky. Moscow. Molodaja Gvardija. Lives of Distinguished People series, issue 1091. pp. 15–16. ISBN 978-5-235-03072-5
  6. ↑ a b Mereschkowski (Merezhkowsky), Konstantin Sergejewicz (Constantin) (1854–1921). plants.jstor.org. JSTOR Global Plants. Dostupné online [cit. 1 May 2017]. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  7. ↑ a b Briquet, J. Biographies des Botanistes a Genève. Bulletin de la Société Botanique Suisse. 1940, s. 318–320. (francouzsky) Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  8. ↑ a b SAPP, J.; CARRAPIÇO, F.; ZOLOTONOSOV, M. Simbiogenesis, the hidden face of Constantin Merezhkowski. History and Philosophy of the Life Sciences. 2002, s. 412–440. PMID 15045832. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  9. ↑ BRUMMITT, Richard Kenneth; POWELL, C. E. Authors of Plant Names. Kew: Royal Botanical Gardens, 1992. Dostupné online. ISBN 1-84246-085-4. (anglicky) Mezinárodní rejstřík jmen rostlin je zapracován do seznamu botaniků a mykologů dle zkratek. 

Externí odkazy

Autoritní data Editovat na Wikidatech