Království dvojího lidu

Království dvojího lidu je pojem, který se užívá pro České království v souvislostí se situací po uznání kompaktát v roce 1436. Kompaktáta dovolovala každé osobě (a tedy i poddaným) v Čechách a na Moravě svobodně se rozhodnout, zda bude přijímat podobojí či bude katolíkem (jiná náboženství či náboženské skupiny povoleny nebyly). Království české a markrabství moravské tak byly rozděleny mezi „dvojí lid“. Pojem se nejčastěji používá pro období po roce 1436 a vládu Jiřího z Poděbrad, někdy pro období do 1. poloviny 16. století.

Náboženské rozdělení znamenalo vznik napětí mezi stoupenci obou vyznání, které se odráželo ve všech sférách života a nejzřetelněji v politice. Situaci zhoršoval i fakt, že vymezení se na utrakvisty a katolíky bylo podporováno i nedodržováním vzájemné tolerance. Např. měšťanem pražských měst se mohl stát pouze kališník, naopak moravská města jako Brno, Olomouc, Znojmo nebo Jihlava byla přísně katolická. Situaci nepomohlo Zikmundovo otevřené protežování katolíků a umírněných kališníků, kteří byli ochotní k ústupkům. Na venkově docházelo k vytlačování kališnických kněží z far a kněží obou stran proti druhé víře bojovně kázali.

Situace se vyhrotila za vlády Vladislava Jagellonského, který pokračoval v politice zvýhodňování katolíků a v souhře s dalšími okolnosti (morová rána, fámy o králově chorobě, pověsti o možném nástupu představitelů katolického panstva na trůn) v roce 1483 došlo k bouřím v samotné Praze. V roce 1485 byl uzavřen kutnohorský mír, který měl do budoucna vyřešit náboženské soužití.

O „dvojím lidu“ je první zmínka pravděpodobně z roku 1462, kdy 16. března v domě kardinála Bessariona v Římě prohlásil český kancléř Prokop z Rabštejna, člen poselstva Jiřího z Poděbrad, k papeži Piu II. :

Poctivý otče, jakož otec nýsvětější a kardinálové dotýkali, že pán náš král opovrhá procesí kostela Pražského /tj. katolického/ i chodí za Rokycanú: nechtějte sobě toho tak bráti, byť on to činil z potupy, ale někdy bývá tuto a někdy ondeno; anbrž při větčích svátciech viece bývá nahoře /na hradě u sv. Víta/. A jakož viete, že dvój jest lid v Čechách, a král náš jest pán obého lida, musí oboje snášeti.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.