Krajkovská pahorkatina

Krajkovská pahorkatina
Větší část vodní nádrže Horka se nachází v Krajkovské pahorkatině
Větší část vodní nádrže Horka se nachází v Krajkovské pahorkatině
Nejvyšší bod623,4 m n. m. (K rozhledně)
Rozloha57 km²
Střední výška519,7 m n. m.
Nadřazená jednotkaJáchymovská hornatina
Sousední
jednotky		Jindřichovická vrchovina
Chodovská pánev
Svatavská pánev
Chlumský práh
Chebská pánev
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
Krajkovská pahorkatina
Krajkovská pahorkatina
Horninysvor, pararula
PovodíOhře
Souřadnice50°12′28″ s. š., 12°33′9″ v. d.
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krajkovská pahorkatina je geomorfologický okrsek v jihozápadní části Krušných hor. Nachází se především v okrese Sokolov, ale její nejzápadnější část zasahuje také do okresu Cheb.[1] Rozloha okrsku je 57 km² a střední výška přibližně 520 metrů.[2]

Poloha a sídla

Krajkovská pahorkatina tvoří jihozápadní cíp Krušných hor. Na jihovýchodě, kde sousedí s celkem Sokolovská pánev, její hranici přibližně vymezuje linie sídel Vintířov, Lomnice, Svatava, Habartov, Lítov a Hluboká. Od ní pokračuje po levé straně Libockého potoka k Horce a dále ke Kopanině, za kterou se stočí k severovýchodu. Severní hranice po levé straně míjí Libnov, Boučí a Dolní Nivy, od kterých pokračuje na jihovýchod k Vintířovu. Většími sídly uvnitř okrsku jsou Krajková a Josefov.[1]

Geologie

Hlavními horninami oblasti jsou muskovitické dvojslídné svory a pararuly krušnohorského krystalinika. V jihovýchodní části se vyskytují denudační zbytky oligocenních pískovců a křemenců.[2]

Geomorfologie

Okrsek tvoří mírně zvlněná[3] kerná pahorkatina s hlubokými údolími Libockého potoka a říčky Svatavy, která oddělují zbytky holoroviny na rozvodních hřbetech.[2] Jihovýchodní okraj je ovlivněn těžební činností v Sokolovské pánvi. Zasahují sem lomy a jejich výsypky.[3]

V geomorfologickém členění Česka má okrsek označení IIIA-2A-4.[2] V rámci Krušných hor sousedí na severu a na východě s geomorfologickým okrskem Jindřichovická vrchovina. Na jihu sousedí se Sokolovskou pánví (okrsky Chodovská pánev, Svatavská pánev a Chlumský práh) a na západě s celkem Chebská pánev.[3]

Nejvyšším vrcholem Krajkovské pahorkatiny je kóta K rozhledně (623,4 m n. m.)[2] jižně od osady Květná. Dalšími významnými vrcholy jsou Svatavský vrch (507,7 m n. m.) a Větrný vrch (608,6 m n. m.).[2]

Ochrana přírody

Jediným chráněným územím v okrsku je přírodní park Leopoldovy Hamry, který zasahuje do jeho nejzápadnější části na pravém břehu Libockého potoka.[1]

Reference

  1. ↑ a b c CENIA. Geomorfologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2016-09-04]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Krajkovská pahorkatina, s. 245. 
  3. ↑ a b c BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola IIIA-2A Klínovecká hornatina, s. 114–116. 

Externí odkazy