Lidová architektura

ikona
Tento článek nepokrývá téma dostatečně z celosvětového hlediska.
Pokuste se, prosíme, článek vylepšit a doplnit nebo k možnému zdokonalení přispět v diskusi.
Typické doškové chalupy na ostrově Rujana, Německo.
Svatobořice - lidová architektura
Dům podkrkonošské lidové architektury ve Žďáru u Staré Paky

Lidová architektura je projev stavební činnosti s vlastnostmi v určité oblasti, stavěná většinou svépomocí. Většinou se používají místně dostupné zdroje a tradice k řešení místních potřeb. Tradiční lidová architektura byla realizovaná většinou svépomocně. Lidová architektura je silně navázána na prostředí, v němž vzniká, hlavně materiálně. V některých jazycích se tato architektura nazývá vernakulární, v němčině zase tradiční.

Může být v kontrastu ke plánované architektuře, která je charakterizována stylistickými prvky konstrukce a záměrně začleněnými estetickými prvky, které jdou nad rámec stavebního funkčního požadavku.

Znalosti stavění lidové architektury jsou podloženy místní tradicí, z velké části (ale nejen) jde o znalosti získané metodou pokusů a omylů v průběhu generací, na rozdíl od geometrických a fyzikálních výpočtů, které jsou základem architektury plánované, projektované školenými architekty. To ovšem nebrání tomu, aby architekti používali lidovou architektury ve svých vzorech.

Druhy lidových staveb

  • Obytné
  • Hospodářské – salaše, humna, stáje, chlévy, stodoly, sklepy, …
  • Výrobní – mlýny, hrnčířské domy, pekárny, kovárny, pily, …
  • Sakrální – kapličky, kostely, boží muka, zvonice, …
  • Veřejné – mosty, lávky, převozy, hatě, …

Česká republika

Podrobnější informace naleznete v článku Lidová architektura v České republice.

V České republice se do dnešních dnů uchovalo mnoho památek lidové architektury, a to nejen jednotlivé objekty, ale často ucelená stylově čistá výstavba. Vývoj architektury probíhal od raného středověku až po dvacáté století. Hlavní regionální oblasti jsou: Střední Čechy, Jižní Čechy, Jihozápadní Čechy, Severozápadní Čechy, Severní Čechy, Východní Čechy, Jižní Morava, Střední Morava, Slezsko a Severní Morava.[zdroj?]

Slovensko

Podrobnější informace naleznete v článku Lidová architektura na Slovensku.
Obytná budova v Muzeu kysucké dědiny

Lidová architektura na Slovensku byla během celých dějin odolná vůči módním slohovým vlivům a primární roli hrála vždy funkce. Zdobení se týkalo především uliční fasády a vstupu. V rámci urbanismu se domy lišily jen málo, a to právě ornamentálními projevem. Lidová architektura harmonicky souzní s přírodou. Nové nikdy samoúčelně nevytlačovalo staré, ověřené stavební postupy se opakovaly. Pěkné příklady lidové architektury můžeme nalézt v skanzenech, ačkoliv už ne v původním prostředí – klasickou ulici zde nenajdeme. Lidová architektura Slovenska se dělí na Jižní Slovensko, Střední Slovensko, Severní Slovensko, včetně Oravy a Severovýchodní Slovensko.[zdroj?]

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Ľudová architektúra na slovenské Wikipedii, Vernacular architecture na anglické Wikipedii a Ľudová architektúra na Slovensku na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu lidová architektura na Wikimedia Commons
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • NKC: ph122300
  • PSH: 121
  • GND: 4188510-7
  • LCCN: sh85142845
  • NLI: 987007536687105171