Lilli Hornigová

Lilli Hornigová
Narození	22. března 1921 Ústí nad Labem Československo Československo
Úmrtí	17. listopadu 2017 (ve věku 96 let) Providence Spojené státy americké Spojené státy americké
Příčina úmrtí	selhání orgánů
Alma mater	Bryn Mawr College (do 1942) Harvardova univerzita (do 1943)
Pracoviště	Trinity Washington University
Obory	věda a chemie
Manžel(ka)	Donald Hornig (1943–2013)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lilli Hornigová (narozena jako Schwenková; 22. března 1921 Ústí nad Labem – 17. listopadu 2017 Providence, USA) byla česko-americká vědkyně, která spolupracovala na vývoji atomové bomby v rámci Projektu Manhattan.

Život

Lilli Schwenk se narodila v Ústí nad Labem do židovské rodiny českých Němců.^[1] Oba její rodiče byli vysokoškolsky vzdělaní, otec Erwin Schwenk byl chemikem a matka Rascha, která pocházela z tehdejšího Ruska, byla lékařkou.^[2] V roce 1929 se Lilli Hornigová s rodiči přestěhovala do Berlína. Kvůli odporu proti nacismu musela rodina v roce 1933 emigrovat do Spojených států. Usadili se ve státě New Jersey.

V roce 1942 získala Hornigová bakalářský titul na Bryn Mawr College a nastoupila k postgraduálnímu studiu na Harvard (doktorát získala po válce).^[3] Právě zde se poznala s Donaldem Hornigem, za něhož se po roce známosti provdala. Hornig byl uznávaným chemikem^[2] a v manželství se jim později narodily čtyři děti.

Hornigovi a projekt Manhattan

Od roku 1944 se i se svým manželem podílela na vývoji jaderných zbraní v tajném výzkumném centru v Los Alamos v Novém Mexiku. Hornig navrhl a vyrobil jednotku k odpalu plutoniové bomby, Hornigová se zabývala návrhem vysoce explozivních tvarovaných náloží a též čoček, které obklopovaly radioaktivní jádro.^[2]

Po prvním testu a zjištění reálné síly zbraní protestovala proti svržení bomb na lidské cíle a upřednostňovala výstražný výbuch v neobydlené oblasti. Tento svůj názor stvrdila i podpisem petice, kterou vědci adresovali tehdejšímu americkému prezidentovi,^[2] Harrymu S. Trumanovi.

Další působení

Po druhé světové válce byla aktivní v mírovém a feministickém hnutí. Působila v několika výborech pro rovné příležitosti, např. v Národní vědecké nadaci. Byla také předsedkyní výzkumu Výboru pro rovnost žen na Harvardu a konzultovala a účastnila se mnoha studií zabývajících se vědeckým vzděláváním a kariérou žen.

Stala se profesorkou na Brownově univerzitě v americkém městě Providence a vedla katedru chemie na Trinity College ve státě Connecticut.^[3] Prezident Johnson ji jmenoval členkou mise, která měla za úkol položit v Korejské republice základ Korejského institutu pro vědu a technologii (Korea Institute for Science and Technology). Její manžel byl vědeckým poradcem prezidenta J. F. Kennedyho a následně i prezidenta Johnsona.

Zajímavosti

• Už během studií se zapojila do vojenského projektu, při němž se sama přiotrávila toxickým plynem.^[4]
• Ve filmu Oppenheimer, který v roce 2023 natočil Christopher Nolan, ztvárnila Lilli Hornig herečka Olivia Thirlby.^[5]

Odkazy

Literatura

• BAŤKOVÁ, Šárka; HAINCOVÁ, Jitka; LUKEŠOVÁ, Hana; SLÁMOVÁ, Lenka. Ženy & Frauen: Inspirativní ženy Ústeckého kraje. Ústí nad Labem: Knihovna Ústeckého kraje, 2024. ISBN 978-80-7055-293-3. S. 46–48.
• KRSEK, Martin. Neznámí hrdinové mluvili i německy. V Praze: Česká televize: Albatros media a. s., 2018. ISBN 978-80-7404-244-7. S. [58]–80. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lilli Hornigová na Wikimedia Commons

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lilli Hornig na anglické Wikipedii.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.