Magnesia

Další významy jsou uvedeny na stránce Magnesia (rozcestník).
Stáčírna minerálky Magnesia v Mnichově
Lahve Magnesie.

Magnesia je minerální voda hydrochemického typu HCO3-Mg. Je unikátní velmi vysokým obsahem hořčíku - navíc při nízké koncentraci sodných solí. Voda pochází z pramene Grünské kyselky a dalších pramenů v okolí Louky u Nové Vsi v okrese Sokolov.[1]

Historie

Původ Magnesie se váže k pramenu Grünské kyselky, který je známý od 17. století. O širší věhlas se zasloužil hrabě Jindřich Beaufort - Spontin, který koupil bečovské panství a zvelebil okolí pramene - poté nazývaného po šlechticově manželce Arnoštin. Název se ale nevžil. Poté získal pozemek statkář Engelbert Zuleger, který roku 1893 začal se stáčením. Potvrzení o kvalitě vody zajistil v roce 1896 profesor Wilhelm Gintl z Prahy, který objevil mimořádný obsah hořčíkových iontů a schválil vodu k pravidelnému užívání.[2] Lahvování fungovalo až do první světové války. Léčivé účinky byly potvrzeny počátkem 20. století profesory Kischem a Rambouskem. V meziválečném období se často měnili majitelé a nájemci, z nichž nejvýznamnější – manželé Löserovi z Karlových Varů – zvelebili okolí, rozšířili stáčírnu (zavedli i elektrické odvětrávání kvůli nebezpečnému hromadění oxidu uhličitého).[1]

V době druhé světové války byla voda stáčena francouzskými zajatci pod názvem Sudetenquelle a dodávána Romellově armádě do Afriky a koncentračního tábora Osvětim. Stáčení po válce trvalo pouze do roku 1950, pak voda volně a bez užitku odtékala. Stáčení bylo obnoveno až roku 1990 pod názvem Magnesia.[1]

Minerální voda byla jímána novými vrty a odvážena v cisternách do stáčíren v Karlových Varech a Kyselce, kde se plnila do láhví. Po vybudování nové stáčírny na okraji Mnichova se minerální voda dopravuje potrubím do této stáčírny, kde se míchá s vodami z dalších vrtů obdobného složení a následně expeduje.[3]

Složení

Stáčená Magnesie je směsí z několika minerálních pramenů, z nichž pramen Grünské kyselky je zároveň jediný veřejně přístupný a zároveň nejkoncentrovanější.[1]

Název Miner.
[mg/l]
CO2
[mg/l]
Mg2+
[mg/l]
Ca2+
[mg/l]
Na+
[mg/l]
K+
[mg/l]
Cl
[mg/l]
SO42−
[mg/l]
HCO3
[mg/l]
H2SiO3
[mg/l]
Poznámka
Grünská kyselka 1920 2110 290* 84 *starší rozbory udávají až 451[1]
Magnesia 788 170 37,4 6,17 0,81 11,1 2,11 970 lahvovaná[4]
Magnesia Extra 2201 312 50,2 5,3 2,9 14,5 1726 82,3 lahvovaná[5]

Odkazy

Reference

  1. a b c d e JANOŠKA, Martin. Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, 2011. 495 s. ISBN 978-80-200-1841-0. 
  2. Grünská kyselka [online]. [cit. 2012-08-30]. Dostupné online. 
  3. JANOŠKA, Martin. Utajené skvosty Slavkovského lesa. idnes.cz [online]. 2015-10-09 [cit. 2018-05-04]. Dostupné online. 
  4. Magnesia - složení pramene Archivováno 21. 9. 2012 na Wayback Machine. magnesia.cz
  5. obal produktu 700 ml, 2018, analýza RLPLZ Karlovy Vary, 14. 11. 2016

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Magnesia na Wikimedia Commons
  • Oficiální stránky minerální vody Magnesia
  • Oficiální stránky minerální vody Magnesia Multia[nedostupný zdroj]
  • Oficiální stránky společnosti Karlovarské minerální vody, a.s.
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • VIAF: 47146153198005252796
  • WorldCat Identities: viaf-47146153198005252796