Magnesia

Další významy jsou uvedeny na stránce Magnesia (rozcestník).

Magnesia je minerální voda hydrochemického typu HCO₃-Mg. Je unikátní velmi vysokým obsahem hořčíku - navíc při nízké koncentraci sodných solí. Voda pochází z pramene Grünské kyselky a dalších pramenů v okolí Louky u Nové Vsi v okrese Sokolov.^[1]

Historie

Původ Magnesie se váže k pramenu Grünské kyselky, který je známý od 17. století. O širší věhlas se zasloužil hrabě Jindřich Beaufort - Spontin, který koupil bečovské panství a zvelebil okolí pramene - poté nazývaného po šlechticově manželce Arnoštin. Název se ale nevžil. Poté získal pozemek statkář Engelbert Zuleger, který roku 1893 začal se stáčením. Potvrzení o kvalitě vody zajistil v roce 1896 profesor Wilhelm Gintl z Prahy, který objevil mimořádný obsah hořčíkových iontů a schválil vodu k pravidelnému užívání.^[2] Lahvování fungovalo až do první světové války. Léčivé účinky byly potvrzeny počátkem 20. století profesory Kischem a Rambouskem. V meziválečném období se často měnili majitelé a nájemci, z nichž nejvýznamnější – manželé Löserovi z Karlových Varů – zvelebili okolí, rozšířili stáčírnu (zavedli i elektrické odvětrávání kvůli nebezpečnému hromadění oxidu uhličitého).^[1]

V době druhé světové války byla voda stáčena francouzskými zajatci pod názvem Sudetenquelle a dodávána Romellově armádě do Afriky a koncentračního tábora Osvětim. Stáčení po válce trvalo pouze do roku 1950, pak voda volně a bez užitku odtékala. Stáčení bylo obnoveno až roku 1990 pod názvem Magnesia.^[1]

Minerální voda byla jímána novými vrty a odvážena v cisternách do stáčíren v Karlových Varech a Kyselce, kde se plnila do láhví. Po vybudování nové stáčírny na okraji Mnichova se minerální voda dopravuje potrubím do této stáčírny, kde se míchá s vodami z dalších vrtů obdobného složení a následně expeduje.^[3]

Složení

Stáčená Magnesie je směsí z několika minerálních pramenů, z nichž pramen Grünské kyselky je zároveň jediný veřejně přístupný a zároveň nejkoncentrovanější.^[1]

Název	Miner. [mg/l]	CO₂ [mg/l]	Mg²⁺ [mg/l]	Ca²⁺ [mg/l]	Na⁺ [mg/l]	K⁺ [mg/l]	Cl⁻ [mg/l]	SO₄²⁻ [mg/l]	HCO₃⁻ [mg/l]	H₂SiO₃ [mg/l]	Poznámka
Grünská kyselka	1920	2110	290*							84	*starší rozbory udávají až 451^[1]
Magnesia	788		170	37,4	6,17	0,81	11,1	2,11	970		lahvovaná^[4]
Magnesia Extra	2201		312	50,2	5,3		2,9	14,5	1726	82,3	lahvovaná^[5]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e JANOŠKA, Martin. Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, 2011. 495 s. ISBN 978-80-200-1841-0.
↑ Grünská kyselka [online]. [cit. 2012-08-30]. Dostupné online.
↑ JANOŠKA, Martin. Utajené skvosty Slavkovského lesa. idnes.cz [online]. 2015-10-09 [cit. 2018-05-04]. Dostupné online.
↑ Magnesia - složení pramene Archivováno 21. 9. 2012 na Wayback Machine. magnesia.cz
↑ obal produktu 700 ml, 2018, analýza RLPLZ Karlovy Vary, 14. 11. 2016

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Magnesia na Wikimedia Commons
Oficiální stránky minerální vody Magnesia
Oficiální stránky minerální vody Magnesia Multia^{[nedostupný zdroj]}
Oficiální stránky společnosti Karlovarské minerální vody, a.s.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.