Magnitudo

Tento článek je o seismologickém pojmu. O astronomické jednotce pojednává článek hvězdná velikost.

Magnitudo (lat. „velikost“; značeno písmenem M) je v seismologii jednotka velikosti zemětřesení, která nepatří mezi jednotky SI.

Magnitudo se určuje např. ze seismometricky zjišťovaných maximálních výchylek pohybu půdy při zemětřesení. Magnitudo jako veličinu navrhl Japonec Kiyoo Wadati (Kijoo Wadači japonsky: 和達清夫). Používá se několik magnitudových stupnic, jež se dají převést jedna na druhou pomocí empirických vzorců. Nejpoužívanější stupnici vytvořil americký seismolog Charles Richter roku 1938. Velikost zemětřesení podle Richterovy stupnice se počítá jako dekadický logaritmus maximální vodorovné výchylky seismografu, který by byl umístěn v epicentru zemětřesení. Proto se dá používat jako absolutní míra velikosti zemětřesení, nezávislá na poloze seismografu.

Odkazy

Související články

Momentová škála

Externí odkazy

Slovníkové heslo magnitudo ve Wikislovníku

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.