Manáslu

Manáslu
Manáslu
Manáslu

Vrchol8163 m n. m.
Prominence3092 m[1]
Izolace106 km → Dhaulágirí
SeznamyNejvyšší hory #8
Osmitisícovky #8
Ultraprominentní hory
Poloha
SvětadílAsie
StátNepálNepál Nepál
PohoříHimálaj
Souřadnice28°33′ s. š., 84°33′35″ v. d.
Manáslu
Manáslu
Prvovýstup9. května 1956
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Manáslu (मनास्लु, známá také jako Kutang) je s 8163 metry[2] (podle jiných pramenů 8156 m[3]) osmou nejvyšší horou světa. Nachází se v pohoří Mansiri Himal v oblasti nepálského Himálaje. Název pochází ze sanskrtu a lze jej přeložit jako „Hora ducha“. Manáslu je nejvyšším vrcholem masívu Gurkha a leží asi 70 km východně od osmitisícové Annapurny. Ze svahu hory stékají do údolí ledovce Manáslu, Pungen a Thulagi. Manáslu je také druhou nejvyšší horou na území Nepálu.

Prvovýstup

Vrchol Manáslu poprvé zdolali dne 9. května 1956 japonský horolezec Toshio Imanishi a nepálský šerpa Gyalzen Norbu, členové japonské expedice. Druhý den je následovali ještě Kichiro Kato a Minoru Higeta.

Nižší východní vrchol Manáslu (7895 m) byl poprvé zlezen v roce 1986 (viz níže). Severní Manáslu (7157 m) zlezla poprvé česká výprava v roce 1979 a z české ženské výpravy v roce 1980 Jana Koukalová a Božena Marušincová-Nývltová S hřebenem (na obrázku vpravo).

Historie hory

Manáslu stojí v centrálním Nepálu a byla proto nepřístupná z politických důvodů až do roku 1949. V roce 1950 ji prozkoumal britský cestovatel a horolezec William Tilman, držitel výškového rekordu výstupem na Nandá Déví (7816 m) z roku 1936. V letech 1952, 1953 a 1955 se o výstup na Manáslu pokoušeli Japonci SV úbočím. Ve třetím případě dosáhli výšky 7750 m.

  • 1956 – SV úbočí. Japonci se vrací k Manáslu daří se jim prvovýstup na její vrchol (viz výše). Jejich výstup je dnes klasickou cestou k vrcholu.

Druhý výstup klasickou cestou zkoušejí Korejci v letech 1971 a 1972. Druhá expedice končí jedním z největších neštěstí v Himálaji, když v lavině přichází o život 15 jejích členů. Druhý výstup klasickou cestou se pak daří až německé výpravě roku 1973.

V roce 1974 vystupuje na Manáslu klasickou cestou japonská ženská expedice. Japonkám se tak daří první ženský výstup na osmitisícovku. Na vrchol hory vystoupily Naoko Nakaseko, Masako Uchida, Mieko Mori a Šerpa Jambu.

První zimní výstup na Manáslu se daří polským horolezcům v lednu 1984. Klasickou cestou stoupají k vrcholu Maciej Berbeka a Ryszard Gajewski.

  • 1971 – SZ pilíř. Další japonská expedice podniká druhý výstup na Manáslu novou cestou (vrcholové družstvo Kazuharu Kohara a Motoyoshi Tanaka).
  • 1972 – J stěna. Rakouská expedice otevírá třetí trasu k vrcholu, na který vystupuje sólo Reinhold Messner. Jeho výstup byl později několikrát opakován. Výstup překonává 900m obtížný skalní pilíř, výše pokračuje „údolím Motýlů“ a levou částí J stěny.
  • 1981 – Z stěna. Francouzi Pierre Beghin a Bernard Muller zlézají Manáslu novou velmi obtížnou cestou Z stěnou alpským stylem.
  • 1984 – J hřeben. Po neúspěchu Slovinců před třemi lety dokončuje trasu J hřebenem polská expedice. Vrcholové družstvo tvoří Krzysztof Wielicki a Alexander Lwow.
  • 1986 – V hřeben. Jerzy Kukuczka, Artur Hajzer z Polska a Mexičan Carlos Carsolio zlézají V vrchol Manáslu (7895 m) novou cestou alpským stylem, poté oba Poláci pokračují k hlavnímu vrcholu a sestupují klasickou cestou.
  • 2006 – Kazaši Děnis Urubko a Sergej Samojlov zlézají alpským stylem novou cestu v SV stěně mezi klasickou cestou a V hřebenem.

Celkem vede k vrcholu Manáslu 7 cest. Z nich jen dvě byly opakovány. Možností nové trasy je přímá cesta středem J stěny a dosud nezlezená JV stěna.

Výstupy českých horolezců

  • 1989Josef Rakoncaj – Messnerova cesta J stěnou
  • 1999Martin Minařík – klasická cesta SV úbočím
  • 2006Zuzana Hofmannová, František Kolář, Pavel Matoušek[4] – klasická cesta SV úbočím
  • 2009Radek Jaroš
  • 2011Jan Trávníček, Jakub Vaněk
  • 2014 – Tomáš Haničinec, Ladislav Nosek[5]
  • 2015Pavel Bém (8. května 15:00) – klasická cesta SV úbočím, poté sjezd ze severního sedla na lyžích
  • 2015 – Pavel Burda, Martin Ksandr, Jan Polášek, Martin Štourač, Karel Svoboda (všichni 1.10.), Tomáš Kučera (2.10.) – další členové dvou českých výprav nevystoupili na vrchol též kvůli záchraně rakousko-francouzské dvojice z C4, Martin a Karel sjeli z cca 7900 m na lyžích do BC[6], Jan Polášek je pravděpodobně nejmladší Čech/Čechoslovák (25 let), který kdy stál na vrcholu osmitisícovky.
  • 2016 – Antonín Bělík a Vít Auermüller – 1.10.2016
  • 2018 – Stanislav Hank, Michal Nikl, Roman Hlávko - klasická cesta, při sestupu zahynul Roman Hlávko
  • 2021 – Jan Koukol, Milan Kott, Jan Trávníček
  • 2022 - Marek Novotný

Reference

  1. Manáslu na Peakbagger.com
  2. NOVÁK, Jiří. Světová pohoří 2. díl - Asie. Praha: Euromedia Group, k.s., 2001. ISBN 80-242-0291-3. Kapitola Himálaj, s. 116–151. 
  3. KELE, František; MARIOT, Peter. Encyklopedie velehor světa. [s.l.]: Fontána, 2004. ISBN 80-7336-199-X. S. 67. 
  4. http://www.vrcholeni.cz/index.php?clanek=6 www.vrcholeni.cz
  5. http://www.lezec.cz/clanek.php?key=11951 Lezec.cz: Manaslu 2014
  6. http://www.lezec.cz/clanek.php?key=12484 www.lezec.cz

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Manáslu na Wikimedia Commons
  • Manáslu na Peakware.com
  • Česká expedice Manáslu 2006 na Vrcholeni.cz
  • Roman Hlávko zemřel na Manáslu 2018
Osmitisícovky
Everest (8849 m) • K2 (8611 m) • Kančendženga (8586 m) • Lhoce (8516 m) • Makalu (8463 m) • Čo Oju (8201 m) • Dhaulágirí (8167 m) • Manáslu (8163 m) • Nanga Parbat (8125 m) • Annapurna (8091 m) • Gašerbrum I (8068 m) • Broad Peak (8047 m) • Gašerbrum II (8035 m) • Šiša Pangma (8027 m) 
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • NKC: xx0121421
  • GND: 4100080-8
  • LCCN: sh88001519
  • NDL: 00629283
  • NLI: 987007534350505171
  • VIAF: 316599186