Margaret, hraběnka ze Snowdonu
Margaret, hraběnka Snowdon | |
---|---|
Princezna Margaret, 1965 | |
Rodné jméno | Princess Margaret Rose of York a Y Dywysoges Margaret Rose of York |
Narození | 21. srpna 1930 Glamis |
Úmrtí | 9. února 2002 (ve věku 71 let) King Edward VII's Hospital Sister Agnes |
Příčina úmrtí | cévní mozková příhoda |
Místo pohřbení | King George VI Memorial Chapel |
Bydliště | Piccadilly Clarence House Buckinghamský palác Royal Lodge Kensingtonský palác |
Povolání | aristokratka a společenská celebrita |
Ocenění | dáma velkého kříže Královského řádu Viktoriina (1953) velkokříž Řádu koruny (1960) honorary Fellow of the Royal College of Surgeons (1963) Královský Viktoriin řetěz (1990) Řád nizozemského lva … více na Wikidatech |
Nábož. vyznání | anglikánská církev |
Choť | Antony Armstrong-Jones (1960–1978)[1][2][3] |
Partner(ka) | Roddy Llewellyn |
Děti | David Armstrong-Jones[1][2][4] Sarah Chatto[4][1][2] |
Rodiče | Jiří VI. Britský[1][2] a Elizabeth Bowes-Lyonová[1][2] |
Rod | Windsorská dynastie |
Příbuzní | Alžběta II.[1][2] (sourozenec) Charles Armstrong-Jones, vikomt Linley a Margarita Armstrong-Jones[4] (vnoučata) |
Web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Její královská Výsost princezna Margaret, hraběnka ze Snowdonu (Margaret Rose; 21. srpna 1930, Glamis, Skotsko – 9. února 2002, Londýn) byla členka britské královské rodiny, dcera krále Jiřího VI. a jeho manželky královny Alžběty, mladší sestra královny Alžběty II.
Biografie
Původ, mládí
Narodila se 21. srpna 1930 na zámku Glamis ve Skotsku jako mladší ze dvou dcer vévody z Yorku, pozdějšího krále Jiřího VI. a jeho manželky Alžběty Bowes-Lyon (později známé jako královna-matka). Pokřtěna byla v kapli Buckinghamského paláce. Jejími kmotry byli starší bratr jejího otce, budoucí král Eduard VIII. a švédská princezna Ingrid, budoucí dánská královna.
V roce 1936 se Margaretin strýc Eduard VIII. vzdal trůnu a její otec se stal králem jako Jiří VI. Margaret byla vychovávána společně se sestrou, budoucí královnou Alžbětou II., na královském dvoře jako následnice trůnu. Byla všestranně založená – se zájmem se věnovala jízdě na koni a plavání, ale i zahradnictví a především hudbě (od dětství hrála na klavír). V době 2. světové války pobývala Margaret na Windsorském hradě.
Láska
V roce 1953 se princezna Margaret seznámila s kapitánem Peterem Townsendem a zamilovala se do něj. Kapitán byl hrdinou bitvy o Anglii a příslušníkem RAF. Třebaže nebyl šlechtického původu, byl přidělen do Buckinghamského paláce a do kruhu královské rodiny. V té době byl již rozveden a měl z manželství děti, což bylo příčinou toho, že jeho manželství s princeznou Margaret nebylo možné: anglikánská církev i královská tradice zakazovaly sňatek s rozvedeným člověkem, to ostatně byla i příčina abdikace Margaretina strýce Eduarda VIII. Aby se Margaret za kapitána Townsenda mohla provdat, musela by se v souladu s pravidly královského dvora podobně jako Eduard VIII. vzdát svých práv k následnictví královského trůnu i svých důchodů jako královské princezny, to vše ovšem až po dosažení věku 25 let. Po několika letech vztahu Margaret veřejně oznámila svůj rozchod s Peterem Townsendem «kvůli svým povinnostem a závazkům ke své zemi».
Маrgaret v té době náležela k londýnské smetánce a stala se vyhledávaným objektem paparazziů pro své vysoké společenské postavení a výstřední chování neobvyklé pro člena královské rodiny. Byla pozorována ve společnosti Johna Turnera, pozdějšího premiéra Kanady.
Manželství
6. května roku 1960 se provdala za známého fotografa Antonyho Armstrong-Jonese, potomka nevýznamného velšského šlechtického rodu. Královna Alžběta ho jmenovala lordem Snowdonem, hrabětem z Linley; od té doby princezna Margaret vystupovala oficiálně jako hraběnka Snowdon. Z manželství se narodily dvě děti, syn a dcera, jimž byla oddanou matkou:
- David Armstrong-Jones (vikomt Linley, 3. listopadu 1961);
- Sarah Chatto (lady Chatto, 1. května 1964);
Manželství roku 1978 skončilo rozvodem. Princezna se poté již znovu neprovdala.
Veřejná činnost
Během svého bohatého a pestrého života hrála princezna aktivní roli ve veřejné činnosti královské rodiny, zastupujíc často královnu. Jako členka královské rodiny byla patronkou nebo předsedkyní řady (více než 80) institucí a organizací, především dobročinných či uměleckých, mj. Rady spolků pro výchovu dívek, Národního a skotského spolku ochrany dětí proti násilí v rodině, Královského baletu (1957). Dostala doktorát honoris causa z hudby na Londýnské univerzitě a na univerzitě v Cambridgi a v Keele. Měla i čestné funkce vojenské, mj. komandéra leteckých sil a velitele Pěšího korpusu královské armády královny Alexandry. Byla dámou nejvýznamnějších britských i zahraničních řádů, např. Velkého kříže královny Viktorie (1955), Kříže velkého řádu Belgického království (1960), Kříže Velkého řádu holandského lva (1948), Řádu Briliantové hvězdy Zanzibaru I. třídy (1956), Řádu Koruny, lva a vlajky království Toro (Uganda, 1965), Řádu Koruny I. třídy (Japonsko 1971).
Své sídlo měla v Kensingtonském paláci v Londýně.
Odvrácená strana Margaretina života
Маrgаrеt pro její skandální chování nazývali «buřičskou princeznou» ; byla stálým hostem londýnských nočních klubů a ráda se objevovala ve společnosti rockerů, se skleničkou tvrdého alkoholu a dlouhou cigaretovou špičkou v ruce. Média tvrdila, že kouřila 60 cigaret denně a milovala gin.
Poslední léta života, smrt
Počátkem 80. let se u ní objevily vážné zdravotní problémy a v posledních letech života byla těžce nemocná. Roku 1998 měla slabou mozkovou mrtvici, nedlouho poté se zhroutila; následovalo trvalé poškození hybnosti. Další mrtvice následovaly v letech 2000 a 2001. Naposledy se veřejně ukázala v prosinci roku 2001 na oslavách stých narozenin své tety Alice, vévodkyně z Gloucesteru. Zemřela o dva měsíce později, v únoru roku 2002, ve věku 71 let v nemocnici krále Eduarda VII. v Londýně na mozkovou mrtvici. V okamžiku své smrti stála v pořadí následníků své sestry Alžběty na jedenáctém místě.
Odrazy v umění
V roce 2005 byl o jejím životě natočen film «Princess Margaret, a love story (Princezna Margaret – příběh lásky)», založený na řadě kompromitujících klepů.
Zápletka dalšího filmu «The Bank Job» (2008) je založena na tom, že jedna z postav filmu má kompromitující materiály na princeznu Margaret, jejichž zveřejnění by mohlo vyvolat sexuální skandál.
Vyznamenání
Britská vyznamenání
- Korunovační medaile Jiřího VI. – 12. května 1937
- společník Řádu indické koruny – 12. června 1947[5]
- Nejctihodnější řád sv. Jana Jeruzalémského II. třídy – 23. června 1948[6]
- Královský rodinný řád Alžběty II. – 25. prosince 1952
- dáma velkokříž Královského Viktoriina řádu – 1. června 1953[7]
- Korunovační medaile Alžběty II. – 2. června 1953
- Nejctihodnější řád sv. Jana Jeruzalémského I. třídy – 20. června 1956[8]
- Medaile stříbrného výročí královny Alžběty II. – 6. února 1977
- Královský Viktoriin řetěz – 21. srpna 1990[9]
- Královský rodinný řád Jiřího V.
- Královský rodinný řád Jiřího VI.
Zahraniční vyznamenání
- velkokříž Řádu koruny – Belgie, 1960
- Řád drahocenné koruny I. třídy – Japonsko, 1971
- velkokříž Řádu nizozemského lva – Nizozemsko, 1948
- člen Řádu zářící hvězdy – Zanzibarský sultanát, 1956
Vývod z předků
Albert Sasko-Kobursko-Gothajský | ||||||||||||
Eduard VII. | ||||||||||||
královna Viktorie | ||||||||||||
Jiří V. | ||||||||||||
Kristián IX. | ||||||||||||
Alexandra Dánská | ||||||||||||
Luisa Hesensko-Kasselská | ||||||||||||
Jiří VI. | ||||||||||||
Alexandr Württemberský | ||||||||||||
František z Tecku | ||||||||||||
Claudine Rhédey von Kis-Rhéde | ||||||||||||
Marie z Tecku | ||||||||||||
Adolf z Cambridge | ||||||||||||
Marie Adelaida z Cambridge | ||||||||||||
Augusta Hesensko-Kaselská | ||||||||||||
Margaret Armstrong-Jones | ||||||||||||
Thomas Lyon-Bowes, Lord Glamis | ||||||||||||
Claude Bowes-Lyon, 13. hrabě ze Strathmore a Kinghorne | ||||||||||||
Charlotte Grimstead | ||||||||||||
Claude Bowes-Lyon | ||||||||||||
Oswald Smith | ||||||||||||
Frances Bowes-Lyonová | ||||||||||||
Henrietta Mildred Hodgson | ||||||||||||
Elizabeth Bowes-Lyon | ||||||||||||
Lord Charles Cavendish-Bentinck | ||||||||||||
Charles Cavendish-Bentinck | ||||||||||||
Lady Anne Wellesley | ||||||||||||
Cecílie Cavendish-Bentincková | ||||||||||||
Edwyn Burnaby | ||||||||||||
Louisa Cavendish-Bentincková | ||||||||||||
Anne Caroline Salisbury | ||||||||||||
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f Dostupné online. [cit. 2020-04-04].
- ↑ a b c d e f Kindred Britain.
- ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
- ↑ a b c Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ The London Gazette (Supplement). 1947-06-06, čís. 37976, s. 2569. Dostupné online.
- ↑ The London Gazette. 1948-06-29, čís. 38339, s. 3787. Dostupné online.
- ↑ The London Gazette (Supplement). 1953-05-26, čís. 39863, s. 2940. Dostupné online.
- ↑ The London Gazette. 1956-06-29, čís. 40818, s. 3803. Dostupné online.
- ↑ The London Gazette. 1990-08-24, čís. 52253, s. 13769. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Margaret, hraběnka Snowdon na Wikimedia Commons
- Osoba Margareta, hraběnka ze Snowdonu ve Wikicitátech
- http://thepeerage.com/p10070.htm#i100700
- Oficiální stránky (anglicky)
Britské princezny | |
---|---|
Generace naznačují původ od Jiřího I., který formalizoval použití titulů princ a princezna pro členy britské královské rodiny. Tam, kde princezna mohla být nebo je potomkem Jiřího I. více než jednou, je použit její nejstarší původ, podle kterého nesla nebo nese svůj titul. | |
1. generace | |
2. generace | |
3. generace | |
4. generace | |
5. generace | |
6. generace | |
7. generace | |
8. generace | |
9. generace | |
10. generace | |
11. generace | |
12. generace | |
Princezny, kterým byl titul odebrán, a způsobilé ženy, které tento titul nepoužívají, jsou zobrazeny kurzívou. |