Marian Karlický

prof. RNDr. Marian Karlický, DrSc
Narození20. října 1949 (74 let)
Frýdek-Místek
Alma materMasarykova univerzita
Povoláníastronom
ZaměstnavatelAstronomický ústav Akademie věd České republiky
OceněníNušlova cena (2013)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Marian Karlický (* 20. října 1949) je český astronom, který se zabývá výzkumem Slunce, především vlivem magnetických polí na erupce a protuberance.

Vědecká činnost

Marian Karlický vystudoval v roce 1972 fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně.[1] Šest let zastával funkci vedoucího Slunečního oddělení Astronomického ústavu Akademie věd ČR, kde pracuje i nadále. Je také vedoucím českého centra projektu EOS - ALMA.

Největšího ohlasu ve světových vědeckých kruzích dosáhly jeho publikace týkající se multispektrálního sledování slunečních erupcí a rádiových vzplanutí na Slunci, protuberancí a koronálních výronů hmoty.[1] Poukázal především na mimořádný vliv magnetických polí na tyto sluneční jevy. Figuruje ve Stanfordském celosvětovém seznamu 2% celoživotně nejcitovanějších vědců.[2]

Ocenění

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b SUCHAN, Pavel. Marian Karlický [online]. Česká astronomická společnost, 2013 [cit. 2017-04-29]. Dostupné online. 
  2. ↑ https://journals.plos.org/plosbiology/article?id=10.1371/journal.pbio.3000918
  3. ↑ Karlický Marian | Učená společnost České republiky. www.learned.cz [online]. [cit. 2020-07-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Marian Karlický
  • Profil Mariana Karlického na webu Astronomického ústavu AV ČR
  • BARTOŠ, Petr. Karlický Marian [online]. Hvězdárna Františka Pešty, 2017 [cit. 2018-12-27]. (Astronomové v Čechách). Dostupné online. 
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Cena Františka Nušla (též nazývána Nušlova cena)
Cenu uděluje Česká astronomická společnost od roku 1938. V roce 1949 bylo její udělování přerušeno a následně byla udělena jen jednou (v roce 1952). V roce 1999 bylo udělování ceny obnoveno.
laureáti v letech 1938–1952
Karel Čacký (1938) • Antonín Bečvář (1939) • Vladimír Guth, Jan Kvíčala, Jaroslav Štěpánek a Alois Vrátník (1940) • Josef Klepešta (1941) • Jindřich Zeman (1942) • Karel Anděl (1943) • Viktor Rolčík (1944) • Bedřich Čurda-Lipovský (1945) • Ľudmila Pajdušáková (1946) • Vilém Gajdušek (1947) • Karel Novák (1948) • Luisa Landová-Štychová (1949) • Alois Peřina (1952)
laureáti od roku 1999
Luboš Perek (1999) • Miroslav Plavec (2000) • Ladislav Křivský (2001) • Zdeněk Švestka (2002) • Josip Kleczek (2003) • Zdeněk Ceplecha (2004) • Ladislav Sehnal (2005) • Zdeněk Sekanina (2006) • Jan Vondrák (2007) • Ivan Hubený (2008) • Pavel Mayer (2009) • Luboš Kohoutek (2010) • Jiří Grygar (2011) • Antonín Rükl (2012) • Marian Karlický (2013) • Petr Heinzel (2014) • Jan Palouš (2015) • Zdeněk Mikulášek (2016) • Jiří Bičák (2017) • Martin Šolc (2018) • Zdeněk Stuchlík (2019) • Petr Hadrava (2020) • Stanislav Štefl (2021) • Jiří Podolský (2022)
Autoritní data Editovat na Wikidatech