Matice přechodu

Matice přechodu pro otočení soustavy souřadnic.

Matice přechodu mezi dvěma bázemi vektorového prostoru je nástroj pro snadný převod souřadnic vektorů nebo bodů z jedné souřadné soustavy do druhé. Ve spojení s inverzní maticí se používá k vyjádření lineárního zobrazení v jiné soustavě souřadnic. Toto usnadňuje například modelování fyzikálních polí v ortotropních materiálech.

Transformace souřadnic

Budeme uvažovat dvě soustavy souřadnic pro vektory ve vektorovém prostoru. Jsou-li X {\displaystyle X} a X {\displaystyle X'} souřadnice téhož vektoru ve dvou různých souřadných soustavách B {\displaystyle {\mathcal {B}}} a B {\displaystyle {\mathcal {B}}'} , je možné pomocí matice přechodu P {\displaystyle P} pro přechod od báze B {\displaystyle {\mathcal {B}}} k B {\displaystyle {\mathcal {B}}'} psát X = P X {\displaystyle X=PX'} . Matice P {\displaystyle P} má tedy ve sloupcích souřadnice vektorů báze B {\displaystyle {\mathcal {B}}'} vyjádřené v bázi B {\displaystyle {\mathcal {B}}} .

Příklad

Matice přechodu je ilustrována na obrázku. Soustava B {\displaystyle {\mathcal {B}}} má osy vodorovně a svisle, odpovídá šedé mřížce. Soustava B {\displaystyle {\mathcal {B}}'} je pootočená proti směru hodinových ručiček a znázorněna modrou mřížkou. Počátek je pro obě soustavy ve středu obrázku a proto můžeme místo vektorů pracovat i s body. Jednotkové vektory soustavy B {\displaystyle {\mathcal {B}}'} jsou znázorněny červenou a zelenou barvou. Matice přechodu je matice, jejíž sloupce jsou souřadnice těchto vektorů v šedé soustavě B {\displaystyle {\mathcal {B}}} a je v obrázku vlevo nahoře. Vektor u {\displaystyle {\vec {u}}} je součtem trojnásobku prvního a dvojnásobku druhého bázového vektoru soustavy B {\displaystyle {\mathcal {B}}'} . To definuje souřadnice vektoru v soustavě B {\displaystyle {\mathcal {B}}'} . Souřadnice v soustavě B {\displaystyle {\mathcal {B}}} je možné najít po dosazení souřadnic vektorů i {\displaystyle {\vec {i}}} a j {\displaystyle {\vec {j}}} v bázi B {\displaystyle {\mathcal {B}}} do vztahu u = 3 i + 2 j {\displaystyle {\vec {u}}=3{\vec {i}}+2{\vec {j}}} . Protože souřadnice vektorů i {\displaystyle {\vec {i}}} a j {\displaystyle {\vec {j}}} tvoří sloupce matice přechodu, odpovídá tento zápis maticovému součinu zapsanému v levém dolním rohu obrázku.

Transformace lineárního zobrazení

Má-li zobrazení v bázi B {\displaystyle {\mathcal {B}}} matici A {\displaystyle A} , platí pro vzor X {\displaystyle X} a obraz Y {\displaystyle Y} vztah Y = A X {\displaystyle Y=AX} . V bázi B {\displaystyle {\mathcal {B}}'} poté platí Y = ( P 1 A P ) X {\displaystyle Y'=(P^{-1}AP)X'} a matice P 1 A P {\displaystyle P^{-1}AP} je maticí téhož zobrazení v soustavě B {\displaystyle {\mathcal {B}}'} . V technicky významných případech je transformace realizována pootočením a v takovém případě je matice přechodu ortogonální a její inverzní matice P 1 {\displaystyle P^{-1}} je rovna matici transponované P T {\displaystyle P^{T}} .

Využití matice přechodu ve fyzice a v technické praxi

Transformace je výhodná zejména pokud bázi nové soustavy souřadnic tvoří vlastní vektory zobrazení. V takové bázi je matice zobrazení diagonální a mimodiagonální prvky se neuplatní. Srovnej obecnou difuzní rovnici, ve které vystupuje i smíšená druhá derivace a matematickou formulaci rovnice vedení tepla, kde se již předpokládá vhodná volba soustavy souřadnic, všechny druhé derivace jsou podle jedné proměnné a smíšené derivace se nevyskytují.

V technické praxi v konstitutivních zákonech pro ortotropní materiály bývá obvyklé tabelovat hodnoty pro vlastní směry materiálu a pro případné výpočty v jiných souřadných soustavách se příslušné veličiny přepočítají pomocí matice přechodu. Kromě přímého přístupu pomocí matice transformace je možné využít i další inženýrské techniky produkující jinými prostředky stejné výsledky, například použití směrových kosinů (každá komponenta matice přechodu vyjadřuje kosinus úhlu mezi jednou osou staré a jednou osou nové soustavy souřadnic) nebo Mohrovy kružnice. Například pro dřevo stačí určit tři součinitele vedení tepla v axiálním, radiálním a tangenciálním směru. Pokud materiál modelujeme v souřadné soustavě mající osy v těchto směrech, je matice součinitele tepelné vodivosti diagonální. Pokud je nutné studovat materiál v jiné souřadné soustavě, například kvůli geometrickým vlastnostem, přepočet do jiné soustavy realizuje právě matice přechodu.

Odkazy

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Matice přechodu na Wikimedia Commons

Související články

  • Báze (lineární algebra)
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • GND: 4144107-2