Matrika

Matrika (z lat. matrix, matice, kmen) je veřejný úřední seznam, nejčastěji jmen. V České republice jde o seznam narození, sňatků, registrovaného partnerství a úmrtí, který vedou matrikáři na určených matričních úřadech. Agenda matrik se řídí zákonem č. 301/2000 Sb. a vyhláškou 207/2001 Sb., a patří do kompetence Ministerstva vnitra. U nověji zavedených seznamů a evidencí se užívají jiné názvy (seznam, registr, rejstřík apod.).

Dějiny

Matriky patrně vznikly ve středověku jako seznamy šlechty, včetně povinností vůči panovníkovi, zejména dávek a počtů ozbrojenců, které mu mají poskytnout. Později k nim přibyly matriky studentů na univerzitách. Zde snad vznikly i pojmy imatrikulace (zápisu) a exmatrikulace (vyřazení absolventa) v jejich dnešním významu. S postupující byrokratizací společenského života rostl i počet a význam podobných úředních seznamů, kterým se někde říkalo také matriky. V některých zemích to byly matriky kostelů, později úředních místních jmen (v ČSR od roku 1920) a podobně.

Církevní matriky matriky narození, pokřtění, sňatků a úmrtí místy vedly církve už od středověku. Katolickým farářům to však povinně nařídil až Tridentský koncil roku 1563. I potom se však toto nařízení prosazovalo poměrně pomalu.

Tato část nepokrývá téma dostatečně z celosvětového hlediska.

Pokuste se, prosíme, článek vylepšit a doplnit nebo k možnému zdokonalení přispět v diskusi.

V českých zemích

Na českém území je nejstarší matrikou německy psaná matrika oddaných v Jáchymově z roku 1531.^[1] Roku 1591 svolal Stanislav Pavlovský olomouckou diecézní synodu, která formálně přijala usnesení tridentského koncilu. Roku 1605 pak Zbyněk Berka z Dubé a Lipé svolal arcidiecézní synodu do Prahy. V zemích Koruny české se farní matriky běžně dochovaly až od poloviny 17. století. Reformy Josefa II. z let 1781 a 1784 zavedly jednotné vedení matrik (před touto reformou byla podoba matrik značně roztříštěná). Ukládaly také povinnost vést matriky protestantským farním úřadům a rabínům židovských obcí, od roku 1869 vedly matriku pro osoby bez vyznání okresní úřady.^[2] Teprve v 50. letech 20. století se zavedla obecná a povinná veřejná matrika pro všechny a farní matriky ztratily občansko-právní význam, nicméně jejich kanonicko-právní význam zůstává.^[3] Odejmutím matrik pro civilní účely byl církvím ztížen přístup k vlastním záznamům a vznikla i jakási "matriční odluka", protože církve, které měly ve svých předpisech nařízeno vést matriky, je pro své potřeby vedly (vedou) dál.

V Česku

Matriky se dělí podle doby, pro kterou byly/jsou vedeny, na tzv. živé a mrtvé. Živé matriky se nacházejí na matričních úřadech (podle zákona 100 let od posledního zápisu v knize narození a 75 let od posledního zápisu v knize manželství a knize úmrtí^[4]), mrtvé matriky pak v jednom městském (Archiv hlavního města Prahy) a sedmi státních oblastních (v Praze, Plzni, Třeboni, Hradci Králové (fakticky na zámku Zámrsk), Litoměřicích, Brně a Opavě) archivech. Židovské matriky jsou uloženy v Národním archivu v Praze, vojenské matriky pak ve Vojenském historickém archivu.

Matriky mrtvé uložené v archivech jsou na rozdíl od těch živých přístupné veřejnosti. K živým matričním záznamům mají přístup pouze oprávněné osoby.

Odkazy

Reference

Literatura

• BARTŮNĚK, V.: Historický vývoj matrik, in: Časopis Rodopisné společnosti 12, 1940, str. 6-17.
• HLAVÁČEK, Ivan; KAŠPAR, Jaroslav; NOVÝ, Rostislav. Vademecum pomocných věd historických. Jinočany: H+H, 2004. 544 s. ISBN 80-7319-004-4. 
• HLEDÍKOVÁ, Zdenka; JANÁK, Jan; DOBEŠ, Jan. Dějiny správy v českých zemích : Od počátku státu po současnost. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. ISBN 80-7106-709-1. 

Související články

• Matriční úřad
• Zvláštní matrika
• Registr obyvatel

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu matrika na Wikimedia Commons
• Matrika v České terminologické databázi knihovnictví a informační vědy (TDKIV)
• Encyklopedické heslo Matriky v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Slovníkové heslo matrika ve Wikislovníku
• Stránky MV ČR o matrikách
• Stručný přehled vývoje matrik
• MATRIČNÍ ROZCESTNÍK ČESKÉ REPUBLIKY
• Matriky on-line v Digitálním archivu Státního oblastního archivu v Třeboni
• Matriky on-line Státního oblastního archivu v Plzni
• Matriky židovských náboženských obcí v českých krajích Archivováno 26. 8. 2014 na Wayback Machine.
• Židovské kontrolní matriky
• České gubernium - Knihy židovských familiantů
• (německy) ub.uni-heidelberg.de – Matriky univerzity v Heidelbergu 1386-1920
• (německy) Registr Artistické fakulty univerzity ve Vídni, 1416-1555
• Pořad Českého rozhlasu Plus Všichni jsme zapsáni… v matrice!, detailně se zabývá historií matrik, jejich využitím pro sestavování rodokmenů a digitalizací matrik.