Mechanoskopie

Mechanoskopie (angl. Tool Marks Examination) je jedna z metod kriminalistické techniky, zabývající se zejména identifikací nástrojů podle zanechaných stop na místě činu.[1]

Charakteristika metody

Nástroje jsou používány pachatelem k překonávání nejrůznějších překážek – dveří, zámků, cylindrických vložek, mříží a dalších. Nástroj použitý pachatelem zanechává stopy, které mohou sloužit k zjištění, jaký druh nástroje byl použit (skupinová, rodová či druhová identifikace). Je-li to možné, provádí se individuální identifikace (ztotožnění použitého nástroje se stopou). Mechanoskopie se mj. zabývá zkoumáním porušených schránek na úschovu hodnot (trezory, sejfy, příruční pokladny), porušeného skla, plomb, mechanicky poškozených oděvů a předmětů. Ve zvláštních případech se také zkoumá provaz či jiné škrtidlo při sebevraždách oběšením.

Česká mechanoskopie

Významným průkopníkem československé mechanoskopie byl vrchní strážmistr četnictva Ladislav Havlíček, který napsal knihu „Mechanoskopie - stopy a znaky řemeslných nástrojů“, jež vyšla v roce 1940 a stala se první učebnicí mechanoskopie na světě.[2] Začátkem roku 1931 byla u Ústředního četnického pátracího oddělení v Praze zřízena samostatná mechanoskopická skupina, která se začala zabývat zkoumáním a srovnáváním stop zločineckých nástrojů. V krátké době se této skupině, vedené Ladislavem Havlíčkem, podařilo na základě mechanoskopického zkoumání[2] usvědčit celou řadů „kasařů“ (např. legendárního pražského recidivistu Josefa Koudelu zvaného Nezmar)[3] a tento druh kriminality dostat pod kontrolu.

Metoda je uplatnitelná i v umění, kde na základě stop po řemeslných nástrojích zkoumá pravost díla, autenticitu a změny které na díle proběhly. Snadné je rozlišení stop po ručních nástrojích od stop po dřevoobráběcích strojích, které nastupují v 19. století. Na základě charakteristických nástrojů jako je puncování povrchu dřeva je možné připsání díla konkrétnímu umělci (např. Chebská reliéfní intarzie). Díky studiu stop na poškozeném ostří je možné stanovení relativní chronologie soch z jedné dílny. Možná je i přesná rekonstrukce tvarů nástrojů, které se nedochovaly (např. gotické sochařství - Mistr Pavel z Levoče)[4]

Odkazy

Reference

  1. TVARDEK, Jiří. Mechanoskopie. , 2018 [cit. 2020-09-07]. Bakalářská práce. Bankovní institut AMBIS. Vedoucí práce Olga Vojtěchovská. s. 12. Dostupné online.
  2. a b HAVLÍČEK Ladislav - Životní a profesní dráha [online]. Krimi servis Hlaváček [cit. 2009-08-31]. Dostupné online. 
  3. Kasař, který si změnil tvář. Dvojka [online]. 2016-08-24 [cit. 2021-03-24]. Dostupné online. 
  4. HRDINA, Jan. Pokročilé metody studia dřevěných sbírkových předmětů v současné praxi muzejních konzervátorů-restaurátorů [online]. Brno: Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Martin HLOŽEK., 2021-05-24 [cit. 2022-03-24]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu mechanoskopie na Wikimedia Commons
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech