Melancholie

ikona
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
Domenico Fetti: Melancholie, cca 1622.

Pojem melancholie (řecky μελανχολία, ze slov μέλας (melas), „černý“, a χολή (cholé) „žluč“) označuje v dnes běžném užití duševní stav zádumčivosti či trudnomyslnosti a nečinnosti, zpravidla bez zřejmého přímého podnětu. V odborném a medicínském diskursu byl však v 19. a 20. století vytlačen pojmem deprese, přestože významy obou pojmů nelze prohlásit za totožné; pojem melancholie má velmi bohatou historii a široké významové pole, které se týká filosofie, medicíny a psychologie, teologie, mytologie a umění.

Vývoj chápání melancholie začíná v klasickém Řecku v 5. století př. n. l., kdy lékař a myslitel Hippokratés zformuloval teorii čtyř tělesných tekutin, které v člověku tvoří směs a jejichž poměr se projevuje v lidském temperamentu (a analogicky v celém kosmu). Poměr s převahou černé žluči tak vytváří „melancholika“.

V antice nebyla melancholie považována pouze za nemoc, neboť mezi melancholiky byly spatřovány výjimečné osobnosti: mezi ty, jež dle tradice jmenuje Aristotelés, patří Aiás, Bellerofontés, Héraklés, Empedoklés, Sókratés, Platón a Lýsandros. Melancholie zde zároveň úzce souvisí s šílenstvím, přičemž obojí vede k nahlédnutí do podstaty světa či božství; melancholici často získají pocit vlastní božskosti, za který pak platí utrpením či bizarní smrtí.

Melancholie v psychologii

Sigmund Freud v práci Truchlení a melancholie (1915) odlišil tyto dva pojmy: smutek je reakcí na ztrátu milované bytosti a příčina je tedy známá, zatímco u melancholie, přestože může vést až k sebevraždě, zjevný předmět chybí. Již dříve však Krafft-Ebing ztotožnil melancholii s depresivní fází maniodepresivní psychózy, což uvolnilo cestu k tomu, aby byl pojem melancholie v klinickém diskursu postupně nahrazen pojmem deprese.

Bibliografie

  • Robert Burton: Anatomie melancholie [1621]. Praha: Prostor 2006.
  • László F. Földényi: Melancholie. Praha: Malvern 2013.
  • Kilbansky – Panofsky – Saxl: Saturn and Melancholy. New York: Basic Books, Inc. 1964.

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu melancholie na Wikimedia Commons
  • Téma Melancholie ve Wikicitátech
  • Slovníkové heslo melancholie ve Wikislovníku
  • Autoři v dějinách o melancholii
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • NKC: ph117233
  • BNE: XX525217
  • BNF: cb119324738 (data)
  • GND: 4038515-2
  • LCCN: sh85083364
  • NLI: 987007563006405171