Michael Jordan

Michael Jordan
Michael Jeffrey Jordan
Michael Jeffrey Jordan
Osobní informace
Datum narození17. února 1963 (61 let)
Místo narozeníBrooklyn, USA
StátUSA
Výška198 cm
Hmotnost98 kg
PřezdívkaAir Jordan
ChoťJuanita Vanoy (1989–2002)[1]
Yvette Prieto (od 2013)
DětiJeffrey Jordan
Marcus Jordan
Ysabel Jordan
Victoria Jordan
Jasmine M. Jordan
RodičeJames R. Jordan, Sr.[2] a Deloris Jordan
PříbuzníLarry Jordan, James Jordan Jr., Roslyn Jordan a Deloris E. Jordan (sourozenci)
Klubové informace
Současný týmKariéra ukončena r. 2003
Číslo23 a 45
PoziceShooting guard (nižší křídlo)
Předchozí týmyChicago Bulls (1984–1993, 1995–1998)
Washington Wizards  (2001–2003)
Draft NBAV roce 1984 jako 3. celkově
týmem Chicago Bulls
UniverzitaUniversity of North Carolina
Ocenění6× Vítěz NBA
6× MVP NBA finále
5× MVP sezóny NBA
NBA nováček roku
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Basketbal na LOH
zlato LOH 1984 USA
zlato LOH 1992 USA

Michael Jeffrey Jordan (* 17. února 1963, Brooklyn, USA) je bývalý americký profesionální basketbalista. Je považován za jednoho z nejlepších basketbalistů všech dob.

Hrál v NBA za tým Chicago Bulls (19841993, 19951998). Později se stal spolumajitelem týmu Washington Wizards, za který v roce 2001 nečekaně znovu nastoupil i jako hráč a hrál za něj do sezóny roku 2003, kdy po jejím závěru ukončil svou profesionální kariéru.

Svůj tým dovedl šestkrát do finále NBA (1991, 1992, 1993, 1996, 1997 a 1998), ve všech šesti případech Bulls finále vyhráli a Jordan byl vyhlášen nejužitečnějším hráčem finálové série (MVP). Kromě toho byl také pětkrát vyhlášen nejužitečnějším hráčem NBA za celou sezónu: 1988, 1991, 1992, 1996 a 1998. Jeho průměr 30,12 bodu na zápas jej řadí v průměrné produktivitě na 1. místo v historických tabulkách NBA (druhý Wilt Chamberlain zaostává o 0,06 bodu). O jeho univerzálnosti a přínosu pro tým svědčí fakt, že byl také jednou vyhlášen nejlépe bránícím hráčem NBA (v roce 1988).

Jde o držitele dvou zlatých medailí z olympijských her – z let 1984 a 1992.

Zajímavostí v jeho kariéře je odskok od basketbalu k profesionálnímu baseballu, když od roku 1993 po dvě léta nastupoval za tým Chicago White Sox, kde se moc neprosadil. Následně se vrátil jak k basketbalu, tak k Bulls a pomohl jim k dalším třem titulům vítěze NBA.

Biografie

Mládí

Narodil se v Brooklynu, New York, NY. Brzy po narození se rodina přestěhovala do Wilmingtonu v Severní Karolíně. Tam navštěvoval střední školu Emsley A. Laney, kde započal svou sportovní kariéru, když za školu hrál americký fotbal, baseball a basketbal.

Roku 1981 získal sportovní stipendium pro studium na University of North Carolina at Chapel Hill, kde poté studoval obor kulturní geografie. Na univerzitě se hned první sezónu 1981–1982 ukázal jako velmi talentovaný hráč. Sezónu končil s průměrem 13,4 bodů na zápas a úspěšností 53,4 %. Tím byl vyhlášen univerzitním basketbalovým nováčkem východního konference USA (ACC). V oné sezóně s týmem vyhráli univerzitní pohár NCAA.

Za univerzitu hrál ještě dvě sezóny, kdy měl vždy průměr 20 bodů na zápas a úspěšnost okolo 54 %. Roku 1983 vyhrál Naismithův pohár pro nejlepšího hráče a o rok později i Woodenův pohár. V roce 1984 přerušil studium na univerzitě, jelikož byl draftován týmem Chicago Bulls do NBA. Téhož roku byl i ve vítězném týmu na letních olympijských hrách v Los Angeles. Studium dokončil roku 1986.

Profesionální kariéra

Ve své první sezóně v NBA si udržel průměr 28,2 bodů na zápas s úspěšností 51,5 %. Také byl diváky zvolen do all-star týmu a objevil se na obálce prestižního sportovního časopisu Sports Illustrated. Jeho zvolení do all-star týmu však vzbudilo kontroverzi mezi zkušenějšími hráči, kteří dokonce odmítali Jordanovi během hry přihrát. Jordan sice vyhrál ocenění nováček roku, ale jeho tým vypadl již v prvním kole playoff. Ve své druhé sezóně si zlomil nohu a odehrál jen 18 zápasů, toho využil pro dostudování univerzity.

Následujících sedm sezón byl na vrcholu své kariéry, kdy jeho průměr neklesl pod 30 bodů na zápas. V sezónách 1986–87, 1987–88 a 1989–90 třikrát překonal hranici 1000 košů v sezóně. Právě v sezóně 1986–87 se stal teprve druhým hráčem, který pokořil hranici 3000 bodů na sezónu, prvním byl Wilt Chamberlain, konkrétně šlo o 3041 bodů. Tuto hranici již znovu nepřekročil. V těchto sedmi sezónách jeho průměr neklesl pod 943 košů a 2400 bodů na sezónu. V letech 1991, 1992 a 1993 dovedl tým Chicago Bulls k vítězství v playoff NBA. Sám se v těchto letech stal třikrát nejužitečnějším hráčem finále playoff a v letech 1991 a 1992 i nejužitečnějším hráčem celé sezóny NBA. V roce 1992 dále úspěšně reprezentoval svou vlast, když s tzv. Dream Team vyhrál zlatou medaili na letních olympijských hrách v Barceloně.

Roku 1993 si prošel obdobím kontroverze, když byl obviňován z gamblerství. V červenci téhož roku byl navíc jeho otec zavražděn při loupežném přepadení. Jordan kvůli stresu přerušil kariéru. Roku 1994 podepsal smlouvu s baseballovým týmem Chicago White Sox, že bude hrát za jejich týmy v Minor league baseball. Skutečně nastoupil za tým Birmingham Barons a později za Scottsdale Scorpions.

Bez Jordana Chicago Bulls vypadli v druhém kole playoff. V březnu 1995 dvěma slovy („Jsem zpět“) oznámil, že se vrací do NBA. V probíhající sezóně ještě stihl dohrát sedmnáct zápasů s průměrem 26,9 bodů na zápas a úspěšností 41,1 %. Tým však znovu v playoff vypadl. Pro následující sezónu proto Jordan začal znovu přísně trénovat.

V sezóně 1995–96 se Jordan i Bulls předvedli znamenitě. Jordan byl znovu nejlepším hráčem s 30,4 body na zápas a úspěšností 49,5 %. Tým Chicago Bulls zase stanovil nový rekord s 72 výhrami a jen 10 porážkami. Tým také znovu vyhrál playoff NBA. Jordan byl již počtvrté jmenován nejužitečnějším hráčem finálových zápasů, a tím překonal rekord Magica Johnsona. V následující sezóně tým vyhrál 69 zápasů a Jordan zaznamenal skóre 29,6 bodů na zápas s úspěšností 48,6 %. Bulls po dlouhé bitvě znovu vyhráli finále playoff a Jordan získal trofej pro nejužitečnějšího hráče.

Jeho poslední sezónou v Chicago Bulls byla 1997–98, kdy si udržel 28,7 bodů na zápas a úspěšnost 46,5 %. V této době mu bylo již 35 let. V playoff získal Jordan s týmem již šestý pohár pro nejlepší tým a on sám pro nejužitečnějšího hráče.

Roku 1999 mu vypršela smlouva a i proto se rozhodl již podruhé přerušit kariéru, kdy se přesněji rozhodl, že se na 99 % k hráčské kariéře nevrátí. O rok později se do světa NBA vrátil jako spolumajitel týmu Washington Wizards. V roce 2001 však oznámil, že hodlá hrát za tým Wizards. Po 60 zápasech však kvůli zranění kolene z týmu odešel. V této sezóně zaznamenal 22,9 bodů na zápas. Svou poslední sezónu odehrál po návratu do týmu Wizards v roce 2003. Jednalo se již o čtrnáctou sezónu, tím Jordan zlomil dosavadní rekord, který držel Kareem Abdul-Jabbar. Sezónu ukončil s průměrem 20 bodů na zápas. Poté již definitivně ukončil kariéru.

Momentálně je majitelem týmu Charlotte Hornets (Dříve Charlotte Bobcats, na Charlotte Hornets byl klub přejmenován v sezóně 14/15).

Týmy Chicago Bulls a Washington Wizards z úcty vyřadily číslo 23 ze své nabídky čísel dresů.

Osobní život

V září 1989 se oženil s Juanitou Vanoy, s kterou má dva syny (Jeffrey Michael a Marcus James) a dceru (Jasmine). Pár se rozvedl roku 2006, kdy Juanita získala vyrovnání v hodnotě 168 milionů amerických dolarů. Roku 2006 ho jeho bývalá milenka Karla Knafel nařkla z otcovství svého dítěte, testy však prokázaly opak.

Je jednou z nejvíce známých mediálních tváří, spolupracoval s firmami jako jsou Nike, Coca-Cola, Chevrolet nebo McDonald's. Oděvní firma Nike vytvořila jeho vlastní veleúspěšnou podznačku pojmenovanou „Air Jordan“. Jordan podniká i v dalších odvětvích.

Byl blízkým přítelem zpěváka Michaela Jacksona. V roce 1992 se dokonce objevil po boku Jacksona v jeho hudební klipu k singlu Jam z alba Dangerous. Klip má basketbalovou tematiku a na jeho konci se Jordan učí od Jacksona jeho ikonické taneční kroky.

Roku 1996 si zahrál ve filmu Space Jam.

AIR JORDAN

Přestože skončil se svou aktivní profesionální kariérou už v roce 2003, jeho značka stále žije a nabírá na popularitě. S Nike se spojil před téměř třiceti lety a pod jeho jménem vydali desítky modelů ve stovkách barevných provedení tenisek Jordan. Díky tomu, že po roce 2005 značka Nike výrazně zlevnila a zvětšil se její celkový obrat, tak se on sám paradoxně stal nejvýdělečnějším sportovním penzistou roku 2015 s astronomickým ročním příjmem 2 miliardy korun.[3]

Statistiky

Jordanův dres v muzeu v Chicagu
Sezóna Zápasy Koše Body Body na zápas Tým
1981–82 35 191 460 13,5 University of North Carolina
1982–83 36 282 721 20 University of North Carolina
1983–84 31 247 607 19,6 University of North Carolina
Sezóna Zápasy Koše Body Body na zápas Tým
1984–85 82 837 2313 28,2 Chicago Bulls
1985–86 18 150 408 22,7 Chicago Bulls
1986–87 82 1098 3041 37,1 Chicago Bulls
1987–88 82 1069 2868 35 Chicago Bulls
1988–89 81 966 2633 32,5 Chicago Bulls
1989–90 82 1034 2753 33,6 Chicago Bulls
1990–91 82 990 2580 31,5 Chicago Bulls
1991–92 80 943 2404 30,1 Chicago Bulls
1992–93 78 992 2541 32,6 Chicago Bulls
1994–95 17 166 457 26,9 Chicago Bulls
1995–96 82 916 2491 30,4 Chicago Bulls
1996–97 82 920 2431 29,6 Chicago Bulls
1997–98 82 881 2357 28,7 Chicago Bulls
2001–02 60 551 1375 22,9 Washington Wizards
2002–03 82 679 1640 20 Washington Wizards
Celkem: 1072 12192 32292 30,1 -

Trofeje a ocenění

Jordanovy úspěchy vytesány před halou v Chicagu
  • Uveden do Síně slávy Naismith Memorial – 2009
  • 2× Olympijská zlatá medaile – 1984, 1992
  • 6× Vítěz NBA – (Chicago Bulls) – 1991, 1992, 1993, 1996, 1997, 1998
  • 6× Nejužitečnější hráč finále NBA – 1991–1993, 1996–1998
  • 5× Nejužitečnější hráč sezóny NBA – 1988, 1991–1992, 1996, 1998
  • 10× Nejlepší střelec NBA – 1987–1993, 1996–1998
  • 14× Vybrán do All-Star turnaje – 1985–1993, 1996–1998, 2002–2003
  • 3× Nejužitečnější hráč zápasu All-Star – 1988, 1996, 1998
  • 11× Vybrán do týmu nejlepších hráčů NBA
  • 2× Vítěz NBA Slam Dunk turnaje – 1987, 1988
  • Nováček roku – 1984
  • Obránce roku – 1987

Reference

  1. Dostupné online. [cit. 2022-05-25]
  2. Dostupné online.
  3. VAVRDA, Antonín. Je mu 53 let, nehraje už 13 let. Přesto Jordan vydělává 2 miliardy ročně.. Lidovky.cz [online]. Lidové noviny, 3.4.2016 [cit. 3.4.2016]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Michael Jordan na Wikimedia Commons
  • Osoba Michael Jordan ve Wikicitátech (anglicky)
  • NBA History: Jordan bio (anglicky)
  • NBA Player Stats (anglicky)
  • Basketball-Reference.com: Michael Jordan (anglicky) Archivováno 9. 5. 2012 na Wayback Machine.
  • Michael Jordan v databázi Olympedia (anglicky)
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Medailisté – Basketbal na Letních olympijských hrách 1984 – turnaj mužů
USA USA Zlatá medaile
Steve Alford • Patrick Ewing • Vern Fleming • Michael Jordan • Joe Kleine • Jon Koncak • Chris Mullin • Sam Perkins • Alvin Robertson • Wayman Tisdale • Jeff Turner • Leon Wood
Španělsko Španělsko Stříbrná medaile
José Manuel Beiran • José Luis Llorente • Fernando Arcega • José Maria Margall • Andrés Jiménez • Fernando Romay • Fernando Martín • Juan Antonio Corbalán • Ignacio Solozábal • Juan Domingo De la Cruz • José Manuel López • Juan Antonio San Epifanio
Jugoslávie Jugoslávie Bronzová medaile
Dražen Petrović • Aleksandar Petrović • Nebojša Zorkić • Rajko Žižić • Ivan Sunara • Emir Mutapčić • Sabit Hadžić • Andro Knego • Ratko Radovanović • Mihovil Nakić-Vojnović • Dražen Dalipagić • Branko Vukičević
Medailisté – Basketbal na Letních olympijských hrách 1992 – turnaj mužů
USA USA Zlatá medaile
Chorvatsko Chorvatsko Stříbrná medaile
Vladan Alanovič • Franjo Arapovič • Danko Cvjetičanin • Alan Gregov • Arijan Komazec • Toni Kukoč • Aramis Naglič • Velimir Perasovič • Dražen Petrović • Dino Rada • Zan Tabak • Stojko Vrankovič
Litva Litva Bronzová medaile
Romanas Brazdauskis • Valdemaras Chomičius • Darius Dimavicius • Gintaras Einikis • Sergejus Jovaisa • Arturas Karnisovas • Gintaras Krapikas • Rimas KurtinaitisŠarūnas Marčiulionis • Alvydas Pazdrazdis • Arvydas Sabonis • Arunas Visockas
Sportovec roku Associated Press – muži
1931 Pepper Martin • 1932 Gene Sarazen • 1933 Carl Hubbell • 1934 Dizzy Dean • 1935 Joe Louis • 1936 Jesse Owens • 1937 Don Budge • 1938 Don Budge • 1939 Nile Kinnick • 1940 Tom Harmon • 1941 Joe DiMaggio • 1942 Frank Sinkwich • 1943 Gunder Hägg • 1944 Byron Nelson • 1945 Byron Nelson • 1946 Glenn Davis • 1947 Johnny Lujack • 1948 Lou Boudreau • 1949 Leon Hart • 1950 Jim Konstanty • 1951 Dick Kazmaier • 1952 Bob Mathias • 1953 Ben Hogan • 1954 Willie Mays • 1955 Howard Cassady • 1956 Mickey Mantle • 1957 Ted Williams • 1958 Herb Elliott • 1959 Ingemar Johansson • 1960 Rafer Johnson • 1961 Roger Maris • 1962 Maury Wills • 1963 Sandy Koufax • 1964 Don Schollander • 1965 Sandy Koufax • 1966 Frank Robinson • 1967 Carl Yastrzemski • 1968 Denny McLain • 1969 Tom Seaver • 1970 George Blanda • 1971 Lee Trevino • 1972 Mark Spitz • 1973 O. J. Simpson • 1974 Muhammad Ali • 1975 Fred Lynn • 1976 Bruce Jenner • 1977 Steve Cauthen • 1978 Ron Guidry • 1979 Willie Stargell • 1980 Hokejový tým USA • 1981 John McEnroe • 1982 Wayne Gretzky • 1983 Carl Lewis • 1984 Carl Lewis • 1985 Dwight Gooden • 1986 Larry Bird • 1987 Ben Johnson • 1988 Orel Hershiser • 1989 Joe Montana • 1990 Joe Montana • 1991 Michael Jordan • 1992 Michael Jordan • 1993 Michael Jordan • 1994 George Foreman • 1995 Cal Ripken, Jr. • 1996 Michael Johnson • 1997 Tiger Woods • 1998 Mark McGwire • 1999 Tiger Woods • 2000 Tiger Woods • 2001 Barry Bonds • 2002 Lance Armstrong • 2003 Lance Armstrong • 2004 Lance Armstrong • 2005 Lance Armstrong • 2006 Tiger Woods • 2007 Tom Brady • 2008 Michael Phelps • 2009 Jimmie Johnson • 2010 Drew Brees • 2011 Aaron Rodgers • 2012 Michael Phelps • 2013 LeBron James • 2014 Madison Bumgarner • 2015 Stephen Curry • 2016 LeBron James • 2017 José Altuve • 2018 LeBron James • 2019 Kawhi Leonard • 2020 LeBron James • 2021 Šóhei Ohtani • 2022 Aaron Judge • 2023 Šóhei Ohtani
Autoritní data Editovat na Wikidatech