Mikuláš Bek

doc. PhDr. Mikuláš Bek, Ph.D.
Mikuláš Bek (2019)
22. ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR
Úřadující
Ve funkci od: 4. května 2023
Předseda vlády	Petr Fiala
Předchůdce	Vladimír Balaš
4. ministr pro evropské záležitosti ČR
Ve funkci: 17. prosince 2021 – 4. května 2023
Předseda vlády	Petr Fiala
Předchůdce	Juraj Chmiel (do 2010)
Nástupce	Martin Dvořák
5. senátor za obvod č. 59 – Brno-město
Úřadující
Ve funkci od: 13. října 2018
Předchůdce	Eliška Wagnerová
33. rektor Masarykovy univerzity
Ve funkci: 1. září 2011 – 31. srpna 2019
Předchůdce	Petr Fiala
Nástupce	Martin Bareš
Prorektor Masarykovy univerzity
Ve funkci: 1. září 2004 – 31. srpna 2011
Stranická příslušnost
Členství	STAN
Nestraník
v Senátu	za STAN (2018–?)
Narození	22. dubna 1964 (60 let) Šternberk Československo Československo
Choť	Drahomíra Beková (do 2018) Markéta Beková (od 2019)
Rodiče	Josef Bek
Sídlo	Hajany, Brno a Dambořice
Alma mater	Masarykova univerzita Univerzita Karlova v Praze
Profese	vysokoškolský učitel, muzikolog, sociolog a politik
Náboženství	Českobratrská církev evangelická
Webová stránka	www.mikulasbek.cz
Commons	Mikuláš Bek
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mikuláš Bek (* 22. dubna 1964 Šternberk) je český politik a vysokoškolský učitel, docent muzikologie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. V letech 2011 až 2019 byl rektorem Masarykovy univerzity. Od května 2023 je ministrem školství, mládeže a tělovýchovy ve vládě Petra Fialy, v níž před uvedením do čela rezortu školství zastával od prosince 2021 post ministra pro evropské záležitosti.

Od října 2018 působí jako senátor za obvod č. 59 – Brno-město, je členem předsednictva hnutí STAN. Byl též místopředsedou České konference rektorů pro oblast vzdělávání.^[1]

Život

Narodil se v rodině muzikologa Josefa Beka (1934–2005).^[2] V roce 1986 absolvoval studium hudební vědy na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity (tehdy UJEP) v Brně, vedoucím jeho diplomové práce Ke genezi Dvořákova Jakobína byl Miloš Štědroň. Ve studiu pokračoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Tam byl členem fakultního výboru SSM se zodpovědností za organizaci Studentské vědecké odborné soutěže.^[3] V roce 1988 se stal kandidátem KSČ, k členství ve straně ovšem jeho kandidatura nedospěla. 17. listopadu 1989 se zúčastnil protirežimní demonstrace na Národní třídě a poté na FF UK spoluzakládal stávkový výbor.^[3] V týdnu po 17. listopadu svou kandidaturu zrušil.^[4] Doktorský titul získal roku 1995 na FF UK prací Vybrané problémy hudební sociologie pod vedením Ivana Vojtěcha. Roku 2004 byl habilitován pro obor muzikologie na MU.

Kariéru začínal v roce 1987 na katedře (později ústavu) hudební vědy FF UK v Praze, kde v letech 1990–1999 pracoval jako asistent a odborný asistent, a v letech 1991–2002 byl též zaměstnán na částečný úvazek na katedře muzikologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Od roku 1998 působí na Ústavu hudební vědy FF MU, který v letech 1999–2004 vedl. Zaměřuje se na hudební sociologii, dějiny novější hudby 19. a 20. století a metody hudební analýzy. Je spoluautorem projektu Český hudební slovník osob a institucí.

Rektor Masarykovy univerzity

Od září 2004 byl prorektorem MU pro vnější vztahy, od prosince 2005 pro strategii a vnější vztahy. Dne 26. dubna 2011 byl Akademickým senátem Masarykovy univerzity zvolen za jejího nového rektora^[5] a dne 26. srpna 2011 jej prezident republiky jmenoval (s účinností od 1. září 2011).^[6] V dubnu 2015 ho Akademický senát Masarykovy univerzity zvolil rektorem i pro druhé funkční období, ze 49 přítomných senátorů z celkových 50 získal 41 hlasů.^[7] Prezident Zeman jej pak jmenoval 16. července.^[8]

Masarykova univerzita pod Bekovým vedením dokončila rozvoj své vzdělávací a výzkumné infrastruktury v Univerzitním kampusu Bohunice (otevření pavilonů Středoevropského technologického institutu Ceitec^[9], Centra pro výzkum toxických látek v prostředí Recetox^[10] i Centra experimentální, systematické a ekologické biologie Ceseb^[11]) a na fakultách v centru Brna (nová knihovna Pedagogické fakulty MU^[12], rekonstrukce hlavního areálu Filozofické fakulty MU^[13][14], přestavba Fakulty informatiky MU^[15] a další projekty).

Ve druhém Bekově volebním období začala Masarykova univerzita zlepšovat své mezinárodní postavení ve světových žebříčcích vysokých škol Times Higher Education a Quacquarelli Symonds. V žebříčku Quacquarelli Symonds se v roce 2017 umístila na 551. až 600. místě a byla třetí nejlépe hodnocenou českou univerzitou. V žebříčku Times Higher Education se v roce 2017 posunula mezi školy na 501. až 600. pozici a v rámci České republiky jí poprvé patřilo druhé místo.^[16] Masarykova univerzita pod Bekovým vedením získala v roce 2018 institucionální akreditaci pro 23 oblastí vzdělávání^[17] a zřídila Radu pro vnitřní hodnocení, prostřednictvím které se sama může schvalovat a měnit studijní programy.^[18]

Univerzita za Bekova působení výrazně vstupovala i do veřejného života. Od města Brna si v roce 2013 dlouhodobě pronajala kino Scala,^[19] které získalo statut univerzitního a vedle standardního promítání filmů hostí i odborné konference, přednášky nebo akademické obřady. V roce 2014 zase MU otevřela dětskou univerzitu MjUNI.^[20] Škola za Bekova působení také změnila své logo. Na nový jednotný vizuální styl, který navrhlo Studio Najbrt, univerzita postupně v roce 2018 přecházela^[21] a Bek se jej před akademickou obcí výslovně zastal.^[22] Druhé funkční období mu skončilo na konci srpna 2019 a od září 2019 jej ve funkci rektora nahradil Martin Bareš.^[23]

Spory s Milošem Zemanem

Prezident České republiky Miloš Zeman v září 2013 při návštěvě Brna projevil zájem vystoupit na Masarykově univerzitě před studenty ekonomie.^[24] Mikuláš Bek mu to však jako rektor neumožnil. Jako důvod uvedl blížící se sněmovní volby, které proběhly 25.–26. října 2013.^[24] Miloš Zeman v odvetě Mikuláše Beka spolu s Liborem Grubhofferem, tehdejším rektorem Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, se kterým měl taktéž osobní spor, nepozval na oslavu státního svátku spojenou s předáváním státních vyznamenání 28. října v letech 2013,^[24] 2014,^[25] 2015^[26] a Beka (druhý rektor mezitím skončil ve funkci) ani v letech 2016^[27], 2017^[28] a 2018^[29]. Bek uvedl, že vnímá Zemanovo gesto jako spor prezidenta s univerzitou a nikoliv se sebou samým. Pozval Miloše Zemana k jiné přednášce na univerzitě v lednu 2014, ten to však odmítl.^[30] V roce 2015 se Česká konference rektorů rozhodla ze solidarity k přehlíženým rektorům hromadně obdržená pozvání na oslavu státního svátku ignorovat.^[26] V roce 2016 byla ohlášena neúčast většiny rektorů a Miloš Zeman prostřednictvím svého mluvčího informoval, že uvažuje takové rektory příští rok už na předávání státních vyznamenání znovu nezvat.^[27]

Když 18. října 2016 prezident s dalšími ústavními činiteli v souvislosti se setkáním ministra kultury Daniela Hermana s dalajlámou vydal prohlášení ujišťující představitele Čínské lidové republiky, že šlo pouze o ministrovu osobní aktivitu, vyjádřil Bek 19. října své znepokojení nad tónem tohoto prohlášení vyvěšením tibetské vlajky před budovou rektorátu v symbolický čas za pět minut dvanáct a k jeho aktivitě se přidala i řada dalších českých vysokých škol.^[31] Namísto předávání státních vyznamenání na Pražském hradě, kam nebyl pozván, pak 28. října spolu s dalšími osobnostmi zúčastnil alternativní akce na Staroměstském náměstí. Tam vystoupil po boku prorektora Univerzity Karlovy Martina Kováře a rektora Univerzity Palackého Jaroslava Millera.^[32] Posledně jmenovaný předal na této akci univerzitní ocenění Jiřímu Bradymu, přeživšímu holokaustu a strýci ministra Hermana. Brady měl být dle Hermanova tvrzení původně oceněn státním vyznamenáním, jehož plánované udělení ale prezident zrušil poté, co se Herman i přes Zemanovo varování sešel 18. října s dalajlámou.^[33]

Politické působení

Na konci ledna 2018 oznámil, že chce kandidovat ve volbách do Senátu PČR na podzim 2018 v obvodu č. 59 – Brno-město. Stávající senátorkou byla Eliška Wagnerová, ta se však již rozhodla mandát neobhajovat.^[34] V kandidatuře jej podpořila TOP 09, k níž se přidaly také ODS, hnutí STAN a Zelení.^[35][36] Se ziskem 38,17 % hlasů vyhrál první kolo voleb a ve druhém kole se utkal s nestraníkem za hnutí ANO 2011 Jaromírem Ostrým. Toho porazil poměrem hlasů 72,40 % : 27,59 % a stal se senátorem.^[37] Následně oznámil, že se stane členem Senátorského klubu Starostové a nezávislí.^[38] V něm zastával od 29. ledna 2019 do 15. října 2022 funkci 2. místopředsedy klubu.^[39][40]

V Senátu působil jako člen Stálé komise Senátu pro dohled nad poskytováním veřejných prostředků a pro analýzu kontrolních postupů finanční správy, Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí a Stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky.^[41] Ve 13. funkčním období Senátu (2020–2022) byl zvolen předsedou Výboru pro záležitosti Evropské unie^[41] a tuto funkci zastával do doby, než se stal ministrem pro evropské záležitosti.

V krajských volbách v roce 2020 kandidoval již jako člen hnutí STAN na kandidátce koalice Starostové pro jižní Moravu (tj. hnutí STAN a hnutí SOL) do Zastupitelstva Jihomoravského kraje, ale neuspěl.^[42]

V listopadu 2021 se stal kandidátem hnutí STAN na post ministra pro evropské záležitosti ČR ve vznikající vládě Petra Fialy (tj. koalice SPOLU a Piráti a Starostové).^[43] V polovině prosince 2021 jej do této funkce prezident ČR Miloš Zeman jmenoval, a to na zámku v Lánech.^[44] Jeho stěžejním úkolem v roli ministra v první polovině roku 2022 bylo dokončení příprav českého předsednictví v Radě EU (druhá polovina roku).^[45] Ze své pozice po dobu předsednictví řídil zasedání Rady pro obecné záležitosti a zastupoval Radu v Evropském parlamentu na jednání jeho pléna. V červenci 2022 se stal členem předsednictva hnutí STAN.^[46]

Dne 20. dubna 2023 oznámil ministr školství Vladimír Balaš, že na funkci ze zdravotních důvodů rezignuje a Bek ho tak ke 4. květnu ve funkci ministra nahradil.^[47] Do funkce ministra pro evropské záležitosti pak místo Beka nastoupil dosavadní náměstek ministra zahraničních věcí Martin Dvořák.^[48][49] V březnu 2024 oznámil, že ve volbách do Senátu PČR na podzim 2024 nebude kandidovat a tudíž obhajovat svůj senátorský mandát. Své rozhodnutí zdůvodnil tím, že se chce plně věnovat potřebným změnám ve školství.^[50]

Osobní život

Žil v Dambořicích a poté přechodně a následně od roku 2017 trvale v Brně.^[3] V lednu 2018 oznámil, že se rozvádí se svou manželkou Drahomírou Bekovou, a zveřejnil svůj vztah s Markétou Majerovou, tiskovou mluvčí vzdělávací firmy Scio.^[51] S ní se pak v červenci 2019 oženil.^[52]

Dílo

• BEK, Mikuláš. Vybrané problémy hudební sociologie. 1. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1993. 96 s. ISBN 80-7067-318-4
• BEK, Mikuláš. Konzervatoř Evropy? K sociologii české hudebnosti. Praha: KLP – Koniasch Latin Press, 2003. 278 s. musicologica.cz, sv. 1. ISBN 80-85917-99-8

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mikuláš Bek na Wikimedia Commons
• Osoba Mikuláš Bek ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Mikuláš Bek
• Mikuláš Bek – osobní stránky
• Mikuláš Bek na stránkách Masarykovy univerzity (publikace, životopis, výuka apod.)
• Mikuláš Bek na stránkách vlády České republiky
• Mikuláš Bek na stránkách Senátu Parlamentu České republiky
• Mikuláš Bek v pořadu Před půlnocí České televize (2011)
• Mikuláš Bek na Instagramu
• Mikuláš Bek na Facebooku
• Mikuláš Bek na X (dříve Twitteru)