Milét

Milét
Poloha
Souřadnice37°31′52″ s. š., 27°16′32″ v. d.
StátTureckoTurecko Turecko
Milét
Milét
Správa
Statuszaniklé město
Vznik11. století př. n. l.
Oficiální webwww.muze.gov.tr/miletus-en
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Divadlo v Milétu (5. stol. př. n. l.)

Milét (řecky Μίλητος, Mílétos, lat. Miletus) bylo významné starověké město v jihozápadním cípu Anatolie při ústí řeky Meandros. Milétská škola je jedním z počátků řecké filosofie a vědy a město Milét se několikrát zmiňuje v Novém zákoně.

Popis

Lázně v Milétu

Milét ležel při ústí řeky Meandru (turecky Büyük Menderes)[1]o moře, asi 60 km jihozápadně od města Aydin a asi 5 km severně od Akkoy v dnešním Turecku. Místo bylo osídleno nejpozději v neolitu a později bylo významným přístavem. Usazeniny řeky postupně zanášely záliv a od počátku našeho letopočtu vzdalovaly město od moře[1]. Na počátkem novověku bylo město opuštěno. Dnešní zříceniny leží asi 10 km od pobřeží.

Ze starověkého města se zachovalo divadlo z 5. století př. n. l., Faustininy lázně z římské doby, byzantský hrad a turecká mešita Ilias Beje. Od roku 1873 na místě probíhají archeologické výzkumy, dnes pod vedením univerzity v Bochumi. Brána k milétskému tržišti byla kámen po kameni odvezena do Berlína a je dnes vystavena v Pergamonském muzeu.

Historie

Stoa v Milétu

V rané době bronzové bylo sídlo pod krétským (mínójským) vlivem, od 13. století se zde usídlovali Kárové a první ŘekovéAchájové. Město se vzbouřilo proti Chetitům, ve 12. stol. př. n. l. bylo zničeno a od roku 1000 př. n. l. je znovu osídlili iónští Řekové. Podle Homéra bylo město v době Trojské války kárské, později bylo součástí iónské ligy a v 7. století př. n. l. zde vznikla první řecká filosofická škola: žili zde Thalés z Mílétu, Anaximandros, Anaximenés a další. Působili zde rovněž historik Hekataios a architekt Hippodámos[1]. Kolem roku 500 se město vzbouřilo proti Peršanům a bylo za to krutě potrestáno. Roku 479 př. n. l. je Řekové osvobodili a Míléťané pak založili mnoho dalších kolonií na pobřeží Malé Asie a také město Odessos, dnešní Varnu v Bulharsku.

V římské době město neobyčejně rozkvetlo, jak o tom svědčí i zachované stavby, a nejméně dvakrát (snad v letech 57 a 66) je navštívil apoštol Pavel, který zde založil křesťanskou obec.[2] V byzantské době město ztratilo na významu, ve 12. stol. je obsadili seldžučtí a v 15. století osmanští Turci. Město, které už nemohlo sloužit jako přístav, bylo pak brzy opuštěno.

Odkazy

Mramorový lev z náhrobku (Kolem 500 př. n. l., Louvre)

Reference

  1. a b c KRASLOVÁ, Radvana. Egejské pobřeží kolem Efesu. Země světa. Roč. 23, čís. 1, s. 10–17. Dostupné online. 
  2. Sk 20,15-38; 2Tm 4,20

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Milét na Wikimedia Commons
  • Ottův slovník naučný, heslo Milét[nedostupný zdroj]
  • (anglicky)
  • Miletus Pictures
  • Milétské mince
  • Livius Picture Archive: Miletus Archivováno 4. 6. 2006 na Wayback Machine.
  • Stručný popis archeologie Milétu
  • Milétské divadlo, archiv a virtuální rekonstrukce
  • (německy)
  • Ausgrabungen in Milet Vykopávky Ruhr-Universität Bochum
Starověká města Anatolie
Adana - Alacahöyük - Alisar - AmedÇayönü - Antalya - Beycesultan - Çatal Hüyük - Chattušaš - Káneš - Karatepe - Maşat Höyük - Melid - Milét - Nikaia - Sam'al - Sardy - Smyrna - Sultantepe - Šapinuwa - Tarsus - Trója - Yazılıkaya
Autoritní data Editovat na Wikidatech