Milan Slavický

Prof. PhDr. MgA. Milan Slavický
Základní informace
Narození7. května 1947
Praha
Úmrtí18. srpna 2009 (ve věku 62 let)
Praha
Žánryklasická hudba a elektroakustická hudba
Povoláníhudební skladatel, hudební pedagog a muzikolog
OceněníCena ministerstva kultury za přínos v oblasti hudby (2009)
RodičeKlement Slavický
Příbuznídědové
Kamil Voborský
a Klement Slavický

syn Tomáš Slavický
a Martin Slavický

manželka Eva Slavická
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Milan Slavický (7. května 1947 Praha – 18. srpna 2009[1] Praha) byl český hudební skladatel, hudební vědec a pedagog.

Život

Pocházel z hudební rodiny, skladateli byli jak jeho otec Klement Slavický, tak oba jeho dědové Kamil Voborský a Klement Slavický st..

Milan Slavický vystudoval v roce 1973 skladbu na Janáčkově akademii múzických umění v Brně,[2] kde ho vedl Jan Kapr, dále se věnoval studiu hudební vědy na Filozofické fakultě UK a HAMU v Praze, kde ho vyučovali Karel Janeček a Karel Risinger. Stal se hudebním režisérem a rozhlasovým dramaturgem, takto stojí za více než 500 nahrávkami klasické hudby, s větším důrazem na elektroakustickou hudbu. Zabýval se také publicistikou, odbornou muzikologickou prací a skladbou.

Zemřel roku 2009 v Praze. Byl pohřben na Vinohradském hřbitově.

Umělecké dílo

Psal symfonickou, komorní a elektroakustickou hudbu, po roce 1990 podstatně vzrostl jeho zájem o hudbu vokální.[3] Jeho skladby byly často hrány na českých i zahraničních pódiích a dostalo se jim i významných ocenění, a to už od počátků jeho tvorby. Dvakrát triumfoval v mezinárodní soutěži mladých skladatelů Carla Marii von Webera v Drážďanech (1976 a 1979).[4] Symfonická vize pro velký orchestr Porta coeli, zkomponovaná pro festival Berliner Festwochen, například získala Cenu české hudební kritiky pro nejlepší skladbu za rok 1992.

Výběr z díla

  • Monolit (1979) – pro sólové varhany
  • Oči (1983) – memento pro varhany zpracovávající zážitky z návštěvy koncentračního tábora
  • Sursum corda (1993)[5]

Odborná a pedagogická činnost

Od roku 1990 se Slavický věnoval pedagogické činnosti na HAMU i na FF UK, na HAMU byl jmenován docentem (1997) a později profesorem (2001).[6] Byl hostujícím profesorem na University of New York v Praze. V muzikologii se věnoval především hudbě druhé poloviny 20. století. Napsal dvě knihy, Rozhovory z Domu umělců (1990) a Gideon Klein. Torzo života a díla (1995).[7]

Odkazy

Reference

  1. ↑ ČTK. Zemřel hudební skladatel a pedagog Milan Slavický. iDNES.cz [online]. 2009-08-19 [cit. 2009-08-20]. Dostupné online. 
  2. ↑ Vivat academia. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 1997. Dostupné online. S. 154. 
  3. ↑ DOBROVSKÁ, Wanda. Milan Slavický - s hudbou v krvi. Muzikus [online]. 2007-11-28 [cit. 2009-08-20]. Dostupné online. 
  4. ↑ Milan Slavický (nar.1947). Rozhlas.cz [online]. [po 2001] [cit. 2009-08-20]. Dostupné online. 
  5. ↑ MICHÁLKOVÁ SLIMÁČKOVÁ, Jana. Přehled skladatelů varhanní tvorby. Brno: JAMU, 2015. 229 s. ISBN 80-7460-089-0. S. 209. 
  6. ↑ Milan Slavický [online]. Musica.cz, 2006-07-20 [cit. 2009-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-11. 
  7. ↑ Prof. PhDr. MgA. Milan Slavický [online]. Ústav hudební vědy FF UK, [po 2002] [cit. 2009-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-27. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech