Miloslav Stehlík

Miloslav Stehlík (2. dubna 1916 Milovice – 15. srpna 1994) byl český dramatik, režisér, herec a prozaik.

Životopis

V letech 1936–1937 studoval na dramatickém oddělení pražské konzervatoře. V období 1940–1944 hrál v divadelních společnostech Z. Valdena, J. Burdy, F. Sece a J. Marečka ^[1]. Podílel se na založení Realistického divadla v Praze, kde pak v letech 1945 až 1949 působil. V letech 1949–1951 působil ve funkci uměleckého ředitele Divadla Jiřího Wolkra. V divadelní sezóně 1952/1953 byl hercem a režisérem Divadla J. K. Tyla v Plzni. V následující sezóně (1953/1954) byl dramaturgem činohry Národního divadla v Praze, do této funkce se vrátil ještě v letech 1970–1976, kdy odešel do důchodu. V období let 1955–1966 byl dramaturgem a režisérem Divadla na Vinohradech ^[2].

Vyučoval na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v letech 1952/1953. Byl manželem herečky Věry Budilové a otcem herce Milana Stehlíka.

Dílo

M. Stehlík se ve svém díle věnoval převážně tématu, jenž nahlížel na revoluční proměnu poválečné vesnice a s tím spojenou proměnu člověka.^[3] Ve své oblasti byl výjimečným, jelikož „úspěch“ svých her nestavěl pouze na konfrontaci s kapitalismem a na „úspěších“ socialismu, ale pokoušel se i zde dodržovat alespoň některé zásady dramatu. V některých hrách se mu podařilo spojit všechny „nepřátele socialismu“ do jedné postavy – fašistický sedlák ap.

Drama a próza

• Vesnice Mladá, 1947, realistická hra z vesnického prostředí
• Lodi naděje, 1948
• Mordová rokle, 1949
• Jarní hromobití, 1952, opět se jedná o hru z vesnice, ale zde již zemědělci radostně budují socialismus
• Nositelé řádu, 1953
• Vysoké letní nebe, 1955
• Selská láska, 1956
• Vesnická kronika, 1959
• Procesí k Panence, 1961

Tvorba pro mládež

• Perníková chaloupka, 1951
• Černí rytíři, o hornicích

Mimo vlastní tvorby dramatizoval řadu sovětských děl: Jak se kalila ocel (Alexandr Nikolajevič Ostrovskij), Začínáme žít (Anton Semjonovič Makarenko) a rovněž román Antonína Zápotockého Vstanou noví bojovníci. Zfilmování se v roce 1961 dočkala jeho prozaická prvotina Procesí k panence (Hrají: V. Lohniský, J. Kemr, F. Filipovský, V. Menšík, S. Zázvorková, J. Bohdalová, P. Filipovská a další. Scénář M. Stehlík. Kamera J. Kučera. Režie Vojtěch Jasný).

Je autorem televizního seriálu Hostinec U koťátek (1971).

Ocenění

• 1952, 1954 Státní cena
• 1962 Řád práce
• 1966 titul zasloužilý umělec

Odkazy

Reference

Literatura

• František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 167, 186
• Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 463–4
• Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 87, 89, 91, 181–4, 193, ISBN 978-80-239-9604-3

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Miloslav Stehlík

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.