Miroslav Vitouš

Miroslav Vitouš
Základní informace
Narození	6. prosince 1947 (76 let) Praha, Československo
Žánry	jazz, Jazz fusion
Povolání	kontrabasista, skladatel
Nástroje	kontrabas, baskytara
Vydavatel	ECM
Partner(ka)	Magdalena Dietlová
Příbuzní	Alan Vitouš (sourozenec)
Web	miroslavvitous.com
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miroslav Vitouš (* 6. prosince 1947, Praha) je český jazzový kontrabasista, baskytarista a hudební skladatel.

Studium a život

V šesti letech začal hrát na housle, v deseti na klavír, ve čtrnácti letech již hrál na kontrabas a složil na tento nástroj přijímací zkoušky na Pražskou konzervatoř. Studoval ji v letech 1962-1968 u prof. Františka Pošty. Jedna z jeho prvních skupin se jmenovala Junior Trio. Na bicí s ním hrál jeho bratr Alan a na klávesy jiný známý český muzikant Jan Hammer. Vítězstvím v mezinárodní hudební soutěži ve Vídni si zajistil stipendium na Berklee College of Music v americkém Bostonu, a tak v 19 letech odjel do Spojených států. Tam působil až do roku 1988, kdy se vrátil do Evropy a žil v Itálii. Roku 2017 se přestěhoval do České republiky a žije většinou v Praze, s partnerkou Magdalénou Dietlovou. ^[1]

Svůj život a kariéru vylíčil v autobiografii, vydané česky roku 2020.^[2]

Hudební kariéra

Je virtuózním hráčem na kontrabas a baskytaru. Patří mezi nejlepší kontrabasisty světa vedle Niels-Henninga Ørsteda Pedersena, Briana Bromberga, Christiana McBridea, Scotta LaFara a Davea Hollanda.^[zdroj?] Významné je jeho album Now He Sings, Now He Sobs (1968), na kterém se podíleli Chick Corea a Roy Haynes. Píseň My One and Only Love, která pochází z tohoto alba, se řadí mezi jazzové standardy a album samo se v roce 1999 dostalo do Grammy Hall of Fame Award.

Jako zakládající člen jazz fusionové skupiny Weather Report spolupracoval s muzikanty jako jsou Jan Hammer, Freddie Hubbard, Miles Davis, Chick Corea, Wayne Shorter, Joe Zawinul, Michel Petrucciani.^[3]

Dále založil a vedl svou skupinu Alan Vitous Group, s níž nahrál stejnojmenné album.

Zahrál si i s dalšími světovými hudebníky, jako Herbie Mann, Jack DeJohnette, John McLaughlin, Terje Rypdal, Herbie Hancock, Jan Garbarek nebo Stan Getz.^[4]

V současnosti se věnuje také klasické hudbě, skládá svou první symfonii.^[1]

Diskografie

• 1969 – Infinite Search (Mountain In The Clouds) (Embryo)
• 1970 – Purple
• 1976 – Magical Shepherd
• 1976 – Majesty Music
• 1977 – Miroslav (Freedom)
• 1978 – Guardian Angels
• 1979 – First Meeting (ECM)
• 1980 – Miroslav Vitous group (ECM)
• 1982 – Journey's End (ECM)
• 1985 – Emergence (ECM)
• 1991 – Star (ECM)
• 1992 – Atmos (ECM)
• 1992 – Big hand for Hanshin
• 2003 – Universal Syncopations (ECM)
• 2007 – Universal Syncopations 2 (ECM)
• 2009 – Remembering Weather Report (ECM)
• 2015 – Wings (Narodowy Instytut Audiowizualny), s Adamem Pierończykem
• 2017 – Ad-lib Orbits (PAO Records), s Adamem Pierończykem

Autobiografie

• Miroslav Vitouš: Klíč k životu. Galén Praha 2021, ISBN 9788074925375

Film

• Dokumentární film Miroslav Vitouš – jazzová legenda (2017) natočil scenárista a režisér Petr Kaňka.^[5]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Miroslav Vitouš na Wikimedia Commons
• Osoba Miroslav Vitouš ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Miroslav Vitouš
• (anglicky) Oficiální web Miroslava Vitouše

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.