Mlázovy

Mlázovy
Kostel svatého Jana Křtitele a zámek
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Kolinec
Okres	Klatovy
Kraj	Plzeňský kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°18′51″ s. š., 13°24′25″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	87 (2021)[1]
Katastrální území	Mlázovy (3,47 km²)
PSČ	341 42
Počet domů	39 (2011)[2]
Mlázovy
Další údaje
Kód části obce	97284
Kód k. ú.	697281
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mlázovy (dříve Mlázov)^[3][4] jsou malá vesnice, část městyse Kolinec v okrese Klatovy. Nachází se asi 2,5 km na severozápad od Kolince. Je zde evidováno 47 adres.^[5] V roce 2011 zde trvale žilo 62 obyvatel.^[6]

Mlázovy jsou název katastrálního území o rozloze 3,47 km².^[7]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1360.^[8] Historie je spjatá s panským sídlem, které zde bylo založeno právě v polovině 14. století. Později v polovině 16. století, byl o kus dál^[9] postaven dnešní zámek nejprve v renesančním stylu a později přestavěn barokně.^[10] Již v době založení tvrze, před rokem 1384 byl založen kostel svatého Jana Křtitele, který v historii sloužil i jako zámecká kaple.^[9][11] V druhé polovině 18. století zde byly čtyři rybníky, z nichž se dochovaly jen dva menší, na západním a východním okraji obce. Zbylé dva větší se nacházely na jižním okraji obce a zasahovaly louky kolem dnešního Boříkovského potoka. Větší sahal od hráze Malého rybníka až po silnici vedoucí do Jindřichovic, menší na něj navazoval na západě.^[12] Kolem roku 1870 zde žilo 297 obyvatel české národnosti. Při kostele svatého Jana Křtitele se nacházela fara, dále zde byla základní škola, pivovar, lihovar a pod hrází Malého rybníka stál mlýn^[13] (ten byl stržen na přelomu 80. a 90. let 20. století).^[14][15][11] Roku 1890 se zvedl počet obyvatel na 332. Od roku 1869 do roku 1976 byly Mlázovy samostatná obec. V dubnu roku 1976 pak došlo k začlenění pod obec Kolinec.^[4]

Popis

Mlázovy se rozkládají podél silnice spojující Mochtín a Kolinec a mají tak podlouhlý charakter s orientací západ-východ. Prochází jimi několik asfaltových cest – od západu ta hlavní od Mochtína vedoucí přes Těšetiny, Hradiště a Boříkovy; a dále jiná ze Sluhova. Na západním okraji se též připojuje asfaltová cesta jdoucí z jihu od Jindřichovic. Na západním okraji vede jedna asfaltka do Vlčkovic a druhá do Kolince. Ves je zasazena na jižní úpatí kopců dosahujících 600 metrů nad mořem, obehnána je loukami a lesy (pouze na východě sousedí s poli), na jihu protéká Boříkovský potok, který se na jihovýchodním okraji vsi vlévá do Malého rybníka.

V západní části vsi se nachází objekt bývalého zemědělského družstva a před ním zámecký areál. Ten zahrnuje dvorec hospodářských budov, penzionu a vlastního zámku Mlázovy. Na jihu přiléhá zámecká zahrada. Za zámkem je ještě gotický kostel svatého Jana Křtitele, dostupný ze strany od silnice. Před zámkem u silnice se nachází sloup se sochou svatého Jana Nepomuckého. Směrem na východ je vlevo u silnice malá vodní nádrž a za ní na východ hospoda.

Zhruba v polovině je rozcestí a vesnická zástavba se zde vyvíjí i severním směrem. Hodně domů je ale rozeseto podél hlavní cesty. Na jihovýchodním okraji obce je hasičská zbrojnice, hřiště a hřbitov s kapličkou zasazenou ve zdi. Na jižní straně silnice proti hřbitovu je pak rybník Malý, nazývaný též Malý u Mlázov. Ve vsi a kolem v okolí je kolem cest umístěno několik převážně kovových křížů na kamenných podstavcích.

Mlázovy prochází několik cyklostezek a je zde autobusová zastávka Kolinec, Mlázovy.

Pamětihodnosti

V katastru Mlázov se podle památkového katalogu České republiky nalézají čtyři památkově chráněné objekty. Jedná se o kostel svatého Jana Křtitele, zámek Mlázovy, hřbitovní kapli a sochu svatého Jana Nepomuckého.^[16]

V případě kostela svatého Jana Křtitele se jedná o raně gotickou stavbu z 1. poloviny 14. století, částečně přestavěnou v době baroka ve století 18. Jednolodní chrám s kněžištěm na pětibokém půdorysu je gotický, v baroku došlo pouze k zarovnání gotické klenby v hlavní lodi a k rozšíření oken.^[17]

Na mlázovském hřbitově se nachází kenotaf podplukovníka Josefa Simeta^[18] z Boříkovů, který byl příslušníkem 311. československé bombardovací perutě. Za druhé světové války působil ve Skotsku na letecké základně Tain.^[19] Zemřel 13. dubna 1945 ve věku 31 let při startu letadla.^[19][18] Je pohřben na hřbitově Saint Duthus v Tainu.^[19]

Významní rodáci

• Václav Kohout (*1915) se narodil v Mlázovech 8. října 1915 do rolnické rodiny. V letech 1956 až 1978 působil v Trenčianských Teplicích jako houslař a opravář nástrojů^[20] a poté pokračoval v Sušici. Do roku 1989 vyrobil kolem 230 houslí a 20 viol.^[21]

Odraz v kultuře

Mlázovy se inspiroval spisovatel Karel Matěj Čapek-Chod, který je zasadil do dějů svých děl: povídky Berane buc a hry Begův samokres. V Mlázovech totiž žila matka a sestra spisovatele, ke kterým Karel Matěj často jezdil.^[22]

V letech 1994,^[23] 1997, 2004^[24] a 2006^[24] se v obci Kolinec, pod kterou Mlázovy spadají, objevovaly obrazce v obilí, z nichž jeden se v roce 1997 objevil přímo na východní hranici katastru Mlázovy pod Kolineckou hůrkou.^[25]

Galerie

• 
  Zámek
• 
  Dům
• 
  Okolní krajina
• 
  Cesta vsí

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mlázovy na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Mlazov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Katastrální mapa katastru Mlázovy na webu ČÚZK
• Kroniky fary a školy

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.