Mořské plody

Mořské plody

Mořské plody, též plody moře nebo dary moře, jsou potraviny získávané z mořských živočichů. Mořské plody zahrnují ryby, měkkýše (hlavonožci a mlži), korýše (krevety a humrovití) a ostnokožce (sumýši a ježovky).

Někdy se tento pojem používá v užším významu jen pro maso mořských živočichů s výjimkou ryb.

V Evropě patří k nejběžněji konzumovaným "plodům moře" hlavonožci, mlži a korýši. Z hlavonožců jsou oblíbeny zejména kalamáry, což je nejčastěji maso olihně obecné nebo sépie obecné, krájené na charakteristická kolečka. Má poměrně tuhou konzistenci a jemnou chuť, hodí se hlavně na smažení nebo dušené směsi. Tuhé, ale chutné maso mají chobotnice, k využívaným druhům patří chobotnice pobřežní a menší chobotnice pižmová.

Z mlžů jsou nejběžněji konzumovány ústřice jedlé (za syrova, zejména jako předkrm) a slávky jedlé, používané hlavně k vaření a dušení. V přímořských oblastech se konzumují i další druhy mlžů, např. zaděnky, srdcovky, střenky, telínky, rozchlipky nebo hřebenatky.

Korýši, k nimž patří krevety, garnáti, scampi, krabi, langusty a humři mají vesměs jemné, delikátní maso, které je poměrně drahé, proto se často napodobuje poměrně levnou, barvenou směsí rybího a krabího masa, známou jako surimi, lidově zvanou "krabí tyčinky".

Mořští plži a ostnokožci jsou pojídáni ve větší míře pouze v přímořských oblastech, s výjimkou sumýšů ani nejsou předmětem komerčního lovu pro maso. Sumýši jsou oblíbeni v čínské a indonéské kuchyni, kde se z nich vaří polévky. Nejsou příliš chutní, ale tradiční čínská medicína jim připisuje léčivé vlastnosti.

Někdy se k mořským plodům v širším slova smyslu počítají i kytovci, ploutvonožci a mořské želvy.

Zdravotní přínosy

Mořské plody obsahují řadu zdraví prospěšných vitamínů, zejména E, D, A a vitamíny řady B. Jejich pozitivní vliv na zdraví je podpořen také vysokým obsahem jódu a selenu[1]. Jsou bohatým zdrojem omega-3 (n-3) polynenasycených mastných kyselin, a jejich konzumace má prokazatelně pozitivní účinky na zdraví, zejména jako prevence i léčba srdečně cévních onemocnění.[2] Množství jednotlivých stopových prvků se může značně lišit, podle druhu a stáří živočicha, ročním období a také na prostředí, ve kterém žije.

Reference

  1. Encyklopedie potravin - mořské plody. www.jakvkuchyni.cz [online]. [cit. 2019-11-04]. Dostupné online. 
  2. Bezpečnost potravin A-Z [online]. [cit. 2019-11-04]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Atlas mořských ryb a živočichů
  • Encyklopedie potravin - Mořské plody
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu mořské plody na Wikimedia Commons
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech