Německojazyčné země a území

Státy **D-A-CH** - Deutschland-Austria-Confœderatio Helvetica.

Němčina ve své spisovné podobě a její dialekty jsou rozšířené v mnoha zemích s různými sounáležitostmi.

Německojazyčné země

Země, v nichž se hovoří primárně německy:

Německo
Rakousko
Švýcarsko
Lichtenštejnsko

Pro tyto státy se používá souhrnné označení DACH - Deutschland-Austria-Confœderatio Helvetica

Země s německojazyčnou menšinou

Řečníci němčiny jsou v menšině v následujících zemích :

Belgie: německojazyčné společenství v oblasti měst Eupen a Sankt Vith tvoří jeden ze tří celků země;
Dánsko: na jihu Jutska, poblíž hranic s Německem;
Francie: v oblasti Alsaska a v departementu Moselle;
Itálie: v historické oblasti Jižního Tyrolska, dnešní Autonomní provincie Bolzano v Tridentsku-Horní Adiži a v některých odloučených údolích Údolí Aosty a ve Furlansku (asi 2000 osob, což je cca 0,4 % místní populace) ;
Namibie: někdejší německá kolonie, kde Němci tvoří přibližně 25 % bílého obyvatelstva (asi 30 000 germanofonních obyvate tvoří 1,5 % obyvatelstva); jako jazyk němčinu ovládá nejméně 45 000 osob, zejména v oblasti města Swakopmund;
Tanzanie: stát tvoří velkou část někdejší Německé východní Afriky (1885-1919): němčina se vyučuje na univerzitách ve městech Dar es Salaam a Tanga. Přibližně 15 000 - 20 000 Tanzánců ovládá němčinu (zejména starší osoby, nebo studenti němčiny). V Dar es Salaamu je pobočka Goethe-Institutu;
Lucembursko: národní jazyk je lucemburština, avšak obyvatelé hovoří rovnocenně také německy a francouzsky.

Evropské německé společenství bývá nepřesně označováno jako Mittel-Europa („Střední Evropa“), která označuje kulturní komunitu německých mluvčích žijících v zemích pocházejících z bývalé německé říše a říše rakousko-uherské

Obdobně stále existují velmi malé, a často uzavřené komunity:

Amerika:
- Argentina: v provincii Río Negro kde mnoho Němců z Volhy a Švýcarska založilo společenství (např.: Bariloche) a kde se po druhé světové válce uchýlilo mnoho nacistů,
- Chile: Němečtí a švýcarští přistěhovalce u jezera Llanquihue.
- Brazílie, Mexiko, Paraguay: během 19. století se emigrovalo množství mennonitů a aškenázských Židů, abychom zde našli azyl,
- Spojené státy americké: Němčinu, vedle jidiš, používá většina aškenázských Židů. Také amišové v Pensylvánii užívají psanou formu němčiny, hovorovou řeči je německý dialekt pennsilfaanisch. Středozápad USA zažil během 19. století silnou německou imigraci. V současné době zde již neexistují německojazyčné komunity, ale dosud lze nalézt množství toponomastik;
Východní Evropě: před druhou světovou válkou existovalo ve východoevropských zemích mnoho německých komunit. Po válce byly velká část těchto komunit ze svých domovů vyhnána nebo emigrovaly do Německa:
- Rumunsko: v Krišaně, Bukovině a především v Sedmihradsku (Siebenbürgen), kde se jim říká „sedmihradští Sasové“ (Siebenbürger Sachsen),
- Polsko: ve Slezsku, v jihovýchodním Prusku (Varmijsko-Mazursko) a v oblasti Gdaňsku (Danzig) díky rozšíření pruského území a Německé říše,
- Česko: příhraniční pásmo českých zemí (Sudety) byly od 12. století osídleny obyvateli německého původu, po druhé světové válce byli ze svých domovů vysídleni, dnes je němčina jazykem některých intelektuálů
- Rusko: zejména v Kaliningradu (Königsbergu), někdejším hlavním městě Východního Pruska, německého území až do konce druhé světové války. Další silnou komunitou v Rusku byli povolžští Němci,
- Litva: v Memellandu (Klaipėda, německy Memel), který byl součástí německé provincie Východní Prusko,
- Slovensko: k arpatští Němci.

V Oceánii existovala v letech 1884-1919 kolonie Německá Nové Guinea, kde se užívala kreolská němčina Unserdeutsch („naše němčina"), dnes jím mluví jen hrstka starších lidí.

Počet mluvčích ve světě

Celosvětově je němčina mateřským jazykem asi pro 110 až 120 milionů osob. Jejich rozdělení v sestupném pořadí podle počtu (zaokrouhleno na desítky resp. jednotky tisíc) je následující: