Nachum Nir

Nachum Nir נחום ניר‎
2. předseda Knesetu
Ve funkci: 1959 – 1959
Předchůdce	Josef Šprincak
Nástupce	Kadiš Luz
Stranická příslušnost
Členství	Achdut ha-avoda (dříve Mapam)
Narození	5. března (juliánský kalendář) (17. března podle gregoriánského kalendáře) 1884 Varšava, Ruské impérium (dnes Polsko)
Úmrtí	10. července 1968 (84 let)
Místo pohřbení	Hřbitov Kirjat Ša'ul
Kneset	1., 3.–5.
Profese	politik, advokát a advokát
Commons	Nahum Nir
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nachum Nir (hebrejsky נחום ניר‎, rozený Nachum Rafalkes, 5. března 1884 [dle juliánského kalendáře], Varšava – 10. července 1968) byl sionistický aktivista, izraelský politik a jeden ze signatářů Izraelské deklarace nezávislosti. Byl jediným předsedou Knesetu, který nebyl členem vládní strany.

Biografie

Narodil se ve Varšavě, tehdy součásti Ruského impéria, učil se v chederu, poté studoval přírodní vědy na universitě ve Varšavě, Curychu a Petrohradě. V Petrohradě také studoval práva, která zakončil v roce 1908 jako doktor práv.

V roce 1903, během svých studentských let, se přidal k studentské sionistické organizaci Kadima a byl delegát na šestém sionistickém kongresu téhož roku. O dva roky později se přidal k Poalej Cijon a byl spoluzakladatel hnutí World Poale Zion. Nir byl také hlavou polské Waiter's Union. Toho roku byl poslán do vězení jako politický aktivista, ale stále navštěvoval sedmý sionistický kongres. V roce 1919 byl zvolen do Rady města Varšavy.

Když se Poalej Cijon rozpadl, Nir se přidal k levicové frakci. Sloužil jako její sekretář a byl zapojen do jednání spojení strany s kominternou.

V roce 1925 imigroval do britského mandátu Palestina a pracoval jako právník. Pokračoval nadále v levicové dělnické frakci a před nezávislostí byl členem Židovské národní rady. Byl také členem prozatímní státní rady a v roce 1948 byl jedním ze signatářů deklarace nezávislosti.

V tom samém roce se jeho strana spojila se stranou Mapam a Nir byl v roce 1949 zvolen do prvního Knesetu. Byl místopředsedou Knesetu a předsedal též ústavněprávnímu a justičnímu výboru. V roce 1951 však svůj poslanecký mandát neobhájil. Roku 1954 se od Mapamu oddělila Achdut ha-avoda a Nir se stal jejím členem. Po volbách v roce 1955 se navrátil do Knesetu a znovu předsedal ústavněprávnímu a justičnímu výboru.

Nejprve byl zvolen místopředsedou Knesetu, ale po smrti Josefa Šprincaka v lednu 1959 kandidoval Nir na předsedu proti kandidátovi Mapaje (strana Davida Ben Guriona). Tuto volbu vyhrál s podporou pravicové opozice a mnoha menších levicových opozičních stran; byl to jediný případ, kdy byl předseda Knesetu zvolen z nevládní strany.

Nir si udržel poslanecký mandát i po znovuzvolení v listopadových volbách 1959 a předsedal výboru pro veřejné služby, pozbyl však funkci předsedy Knesetu a stal se opět jeho místopředsedou. Po znovuzvolení v roce 1961 byl opět místopředsedou Knesetu a předsedou výboru pro veřejné služby. Jeho mandát skončil po volbách v roce 1965.

Dílo

• Chapters of life - The scope of the generation and the movement 1884-1918 (1958)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nahum Nir na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Nachum Nir na Wikimedia Commons
• Profil Nachuma Nira na knesset.gov.il