Narses

Narses
Narození478
Konstantinopol
Úmrtí574 (ve věku 95–96 let) nebo 568 (ve věku 89–90 let)
Řím
NárodnostArméni
Povolánídůstojník a voják
Funkcestratég
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narses (478 Konstantinopol - 573 Řím) byl významným vojevůdcem východořímského císaře Justiniána I.. Spolu s Belisariem patřil mezi jeho nejlepší vojevůdce, kteří se zasloužili o znovudobývání území zaniklé západořímské říše.

Narses pocházel z arménské dynastie s královskými předky. Většinu svého života strávil jako eunuch v císařově paláci v Konstantinopoli. Roku 532 potlačil povstání Níká, které vypuklo v Konstantinopolském hippodromu. V roce 552 v Itálii nahradil v roli vojevůdce Belisaria a pokračoval v bojích proti Ostrogótům. Přes svůj vysoký věk ukázal své kvality a ještě téhož roku porazil Ostrogóty v bitvě u Tagin, v níž padl i ostrogótský král Totila a poté v bitvě u Vesuvu, čímž definitivně zanikla království Ostrogótů v Itálii. Nakonec se mu také podařilo zničit franskou armádu, která chtěla vyhnat Byzantince z Itálie v bitvě u Casilina. Poté se stal Justiniánovým místodržícím v Itálii. Po smrti Justiniána (565) nastoupil v Konstantinopoli na jeho místo jeho synovec Justinus II. Ten zbavil Narsese jeho úřadu a požádal ho o návrat do Konstantinopole. Jako nového prefekta v Itálii jmenoval Flavia Longina. Podle legendy Narses rozzuřený tím, že byl sesazen z pozice prefekta, se pomstil císaři Justinovi II. právě tím, že vyzval langobardského krále Alboina, aby Itálii napadl a on sám Itálii neopustil.[1] Král Alboin s Langobardy výzvu přijal a v roce 572 vpadl do severní Itálie. Narses zemřel v roce 573 v Římě.

Reference

  1. PAULUS DIACONUS; FOULKE, William Dudley. History of the Langobards, Book II.. University of Pennsylvania: [s.n.], 1907. Dostupné online. Kapitola XXIX.. (anglicky) 
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech