Obsteig

Obsteig
znak
Poloha
Souřadnice	47°17′55″ s. š., 10°55′40″ v. d.
Časové pásmo	SEČ/SELČ
Stát	Rakousko Rakousko
Spolková země	Tyrolsko
Okres	Imst
Obsteig
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	34,66 km²
Počet obyvatel	1 404 (1. 1. 2021)
Hustota zalidnění	33,47 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.obsteig.at
E-mail	gemeinde@obsteig.tirol.gv.at
PSČ	6416
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsteig je obec v Rakousku ve spolkové zemi Tyrolsko v okrese Imst.

Žije zde 1404 obyvatel (1. 1. 2021).^[1]

Poloha

Obsteig je nejzápadnější obec náhorní plošiny Mieminger, nad údolím Oberinntalu, na úpatí pohoří Mieminger. Obec tvoří roztroušené vesnice a vesničky na náhorní plošině.Na západě za průsmykem Holzleitensattel (1119 m n. m.) plošina prudce klesá do údolí Gurgl (Gurgltal). Hlavní část obce Obsteig leží podél silnice B189 Mieminger Straße.

Okolí Obsteigu je oblíbenou turistickou a výletní oblastí, v zimě jsou v Obsteigu také četné běžecké tratě a zimní turistické trasy.

Sosední obce

Obec Obsteig sousedí s obcemi Biberwier (okres Reutte) na severu, s Mieming na východu, s Mötz na jihovýchodu, Silz na jihu, s Haiming na jihozápadu a Nassereith na západu.^[2]

Historie

Oblast Obsteigu byla osídlena již kolem roku 1000 př. n. l. Svědčí o tom bronzový nůž nalezený na Sassbergu a zbytky keramiky z Locherbodenu z doby halštatské.^[3] Kolem roku 250 n. l. nechal římský císař Decius vybudovat silnici Via Decia, spojnici ze Zirlu na silnici Via Claudia Augusta u Dormitzu. Vedla přes Obsteig a dále přes průsmyk Holzleitensattel.^[4] Osídlení Bavory kolem roku 800 je rozpoznatelné podle typických bavorských koncovek, jako je Schneggenhausen.^[3] Místní jméno Obsteig je původně název pole a poprvé bylo zapsáno roku 1288 jako dem steige. V 15. století se předložka an změnila na ob (1449: ob des Gstaigs). Název pochází ze středohornoněmeckého ob 'nad' a steige 'strmá cesta'.^[5]

Hrad Burg Klamm na staré dopravní tepně severně od mostu přes Inn u Mötzu má pohnutou historii. V roce 1250 se poprvé objevuje zmínka o "pánech z Chlamm". Kolem roku 1239 se hrad dostal do vlastnictví pánů z Milseru. V roce 1399 se dostal do držení mocných Starkenbergů, kteří byli v roce 1423 zbaveni moci poté, co povstali proti vévodovi Fridrichu IV. a hradu se zmocnil Zikmund. V 19. a 20. století pod střídáním majitelů stále více chátral, až jej v roce 1957 získal a obnovil průmyslník Hünnebeck.^[6]

V daňovém registru hraběte Meinharda II. z roku 1288 je uveden hostinec daz Nivenstift, později hostinec Löwenwirt. Stifthof je několikrát zmiňován v listinách, například v roce 1312 s majitelem "Eberhard der Niustifter" nebo v roce 1477 při stavebním jednání. V roce 1892 hostinec vyhořel, ale byl znovu postaven, a po roce 1870 byl zbořen.^[7] Ve stejném daňovém registru z roku 1288 je popsána i vesnice "ze Asselönne" (Aschland) na úpatí Wannigu.^[8] Podle urbáře opatství Stams z roku 1336 byl majitelem "Eberhard der Niustifter".

V urbáři opatství Stams z roku 1336 je uvedeno, že "Chunradův syn ze Snekkenhusenu" odkázal Stamsskému opatství peněžní částku. Panství Schneggenhausen nikdy nepodléhalo zdanění, ale bylo takzvaným "svobodným lénem", které zavazovalo feudála k loajalitě a poslušnosti vůči knížeti.^[9]

Kolem roku 1500 se Obsteig skládal ze šesti statků. Jedním z nich byl Schneggenhausen.^[10]

V roce 1833 vznikla oddělením obce Miemingerberg samostatná obec Obsteig.^[3]

Galerie

• 
  Ludwig Halauska – Pohled na hrad Burg Klamm, 1878
• 
  Katolický farní kostel svatého Jozefa
• 
  Zámek Schneggenhausen
• 
  Sedlo Holzleiten Saddel
• 
  Plošina Mieminger

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Obsteig na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.