Obyvatelstvo Číny

Populace Číny od roku 1960

Obyvatelstvo Čínské lidové republiky poukazuje na velkou populaci s relativně malým podílem mládeže, částečně způsobeným čínskou politikou jednoho dítěte, díky čemuž se nachází na počátku nevyhnutelné populační deprese. Čína si dlouho dobu držela pozici státu s nejvíce obyvateli na světě, v roce 2023 ji však předstihla Indie.

Populace

Související informace naleznete také v článku Chybějící ženy v Číně.

Historická populace

Populace Číny se během dynastie Chan pohybovala mezi 30 miliony a 86 miliony. Po pádu dynastie Chan populace zůstala na počtu okolo 50 milionů až do příchodu říše Tchang, během které se počet obyvatel v průběhu 200 let zvýšil ze 45 milionů na 80 milionů. Na začátku vlády dynastie Sung populace dosáhla 100 miliónů.

Po období dynastie Ming a brzkém období říše Čching se populace zvýšila ze 100 milionů ke 150 milionům do zhruba roku 170.

V období mezi lety 1749 a 1851 se počet obyvatel za jedno století zdvojnásobil. V letech 1960–2015 počet obyvatel vzrostl na téměř 1,4 miliardy (1 miliardu překročila v roce 1982. Pod vládou Mao Ce-tunga svou populaci Čína téměř zdvojnásobila - z 540 milionů v roce 1949 na 969 milionů v roce 1979. Tento růst byl se zavedením politiky jednoho dítěte v roce 1979 zpomalen.[1]

V roce 2019 činila čínská populace 1,418 miliardy, největší ze všech zemí na světě. Podle sčítání lidu v roce 2010 bylo 91,51 % obyvatel Chanů a 8,49 % menšin. Růst čínské populace byl tehdy pouze 0,59 % a řadil ji na 159. místo na světě.

Etnické skupiny

Čínská lidová republika (ČLR) oficiálně uznává 56 různých etnických skupin, z nichž největší část tvoří Chanové - 91,51 % celkového počtu obyvatel v roce 2010. Etnické menšiny ve stejném roce představovaly 8,49 % nebo 113,8 milionu obyvatel Číny. Etnické menšiny zaznamenaly tak vyšší tempo růstu než většina obyvatel Chanů, protože nespadají pod politiku jednoho dítěte. Jejich podíl populace v Číně vzrostl z 6,1 % v roce 1953 na 8,04 % v roce 1990, 8,41 % v roce 2000 a 8,49 % v roce 2010. Mezi velké etnické menšiny (údaje podle sčítání lidu v roce 2000) patří Čuangové (16 milionů, 1,28 %), Mandžuové (10 milionů, 0,84 %), Ujgurové (9 milionů, 0,78%), Chuejové (9 milionů, 0,71 %), Miaové (8 milionů, 0,71 %), Iové (7 milionů, 0,61 %), Tujia (5,75 milionu, 0,63 %), Mongolové (5 milionů, 0,46 %), Tibeťané (5 milionů, 0,43 %), Puejové (3 miliony, 0,23 %) a Korejci (2 miliony, 0,15 %).

Etnikum Počet obyvatel    Regiony, v nichž převážně žijí

Chanové 1 042 480 000    všechny regiony
Čuangové 15 555 800    Kuang-si, Jün-nan, Kuang-tung, Kuej-čou
Mandžuové 9 846 800    Liao-ning, Chej-lung-ťiang, Ťi-lin, Che-pej, Peking, Vnitřní Mongolsko
Chuejové 8 612 000    Ning-sia, Kan-su, Che-nan, Sin-ťiang, Čching-chaj, Jün-nan, Che-pej, Šan-tung, An-chuej, Liao-ning, Peking, Vnitřní Mongolsko, Chej-lung-ťiang, Tchien-ťin, Ťi-lin, Šen-si
Miaové 7 383 600    Kuej-čou, Jün-nan, Chu-nan, Kuang-si, S’-čchuan, Kuang-tung, Chu-pej
Ujgurové 7 207 000    Sin-ťiang, Chu-nan
Iové 6 578 500    S’-čchuan, Jün-nan, Kuej-čou, Kuang-si
Mongolové 4 802 400    Vnitřní Mongolsko, Sin-ťiang, Liao-ning, Ťi-lin, Chej-lung-ťiang, Čching-chaj, Che-pej, Che-nan, Kan-su, Jün-nan
Tibeťané 4 593 100    Tibet, S’-čchuan, Čching-chaj, Kan-su, Jün-nan
Puejové 2 548 300    Kuej-čou
Dunganové 2 508 600    Kuej-čou, Chu-nan, Kuang-si
Jaové 2 137 000    Kuang-si, Chu-nan, Jün-nan, Kuang-tung, Kuej-čou
Korejci 1 923 400    Ťi-lin, Chej-lung-ťiang, Liao-ning, Vnitřní Mongolsko
Pajové 1 598 100    Jün-nan, Chu-nan
Chaniové 1 254 800    Jün-nan
Liové 1 112 500    Kuang-tung
Kazachové 1 110 800    Sin-ťiang, Kan-su
Tajové 1 025 400    Jün-nan
Šeové 630 470    Fu-ťien, Če-ťiang, Ťiang-si, Kuang-tung
Lisuové 574 600    Jün-nan, S’-čchuan
Kelaové 438 200    Kuej-čou, Kuang-si
Lachuové 411 500    Jün-nan
Tungsiangové 373 700    Kan-su, Sin-ťiang
Waové 352 000    Jün-nan
Šuejové 347 100    Kuej-čou, Kuang-si
Nasiové 277 800    Jün-nan, S’-čchuan
Čchiangové 198 300    S’-čchuan
Tchuťiaové 192 600    Čching-chaj, Kan-su, Chu-nan, Chu-pej, S’-čchuan, Kuej-čou
Sipové 172 900    Sin-ťiang, Liao-ning, Ťi-lin
Mulamové 160 600    Kuang-si
Kirgizové 143 500    Sin-ťiang
Daurové 121 500    Vnitřní Mongolsko, Chej-lung-ťiang, Sin-ťiang
Ťingpchové 119 300    Jün-nan
Salarové 87 500    Čching-chaj, Kan-su
Blangové 82 400    Jün-nan
Maonanové 72 400    Kuang-si
Tádžikové 33 200    Sin-ťiang
Pchumiové 29 700    Jün-nan
Ačchangové 27 700    Jün-nan
Nuové 27 200    Jün-nan
Evenkové 26 400    Vnitřní Mongolsko, Chej-lung-ťiang
Ťingové 18 700    Kuang-si
Ťinuové 18 000    Jün-nan
Palaungové 15 500    Jün-nan
Uzbekové 14 800    Sin-ťiang
Rusové 13 500    Sin-ťiang
Jugurové 12 300    Kan-su
Paoanové 11 700    Kan-su
Monpové 7 500    Tibet
Oročové 7 000    Vnitřní Mongolsko, Chej-lung-ťiang
Tulungové 5 800    Jün-nan
Tataři 5 100    Sin-ťiang
Nanajci 4 300    Chej-lung-ťiang
Domorodí Tchajwanci 2 900    Fu-ťien
Lhopové 2 300    Tibet

(Zdroj: tisková agentura Xinhua) ******************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************************* KATOLICKÁ CÍRKEV v ČÍNĚ : čínští římskokatolíci (dále v textu katolíci) během 2.světové války (1939-1945) a následné občanské války komunistů proti vládě Kuomintangu (1946-1949) většinově vystupovali proti komunistům. Důsledkem bylo jejich neustálé pronásledování komunisty včetně masakrů. Nejhorší byl masakr v r.1946 v okrese Čung-li, kde komunisté brutálně povraždili přes tisíc katolíků, a to včetně dětí. Po vzniku ČLR r.1949 komunisté vyhnali ze země většinu zahraničních duchovních (katolické i protestantské), domácí představitele katolické církve uvěznili a posílali je na nucené práce do pracovních táborů. Ve vykonstruovaných monstrprocesech odsuzovali cizí misionáře obviněné ze špionáže. Nakonec v r.1951 ukončili diplomatické vztahy ČLR se Svatým stolcem(Vatikánem). Katolickou církev však nedokázali zničit, proto z jejich popudu vzniklo Všečínské katolické vlastenecké sdružení (VKVS - dále v textu),které od r.1957 oficiálně zastřešuje římské katolíky v Číně a (v souladu s čínskou komunistickou ústavou) neuznává římského papeže jako hlavu čínských katolíků. Část katolíků se však k VKVS nepřipojila a tajně pokračovala v následujících desetiletích v praktikování své víry jako podzemní církev. Během "kulturní revoluce" (1965 - konec 70.let,kdy postupně skončila po smrti vůdce Mao Ce-tunga r.1976) byly zakázané veškeré náboženské aktivity, a to nejen křesťanů. Včetně těch pořádaných oficiálně uznanými katolickými i protestantskými strukturami včetně VKVS. Za éry Teng Siao-pchinga (od konce 70.let,v době částečného uvolnění poměrů a postupného ekonomického vzestupu) došlo v Číně k všeobecnému oživení zájmu o víru, jak u křesťanů (protestantů i katolíků), tak i u taoistů,buddhistů,konfuciánců a dalších náboženství. Díky tomu se v letech 2015/2018 odhadoval počet katolíků v komunistické ČLR na 9 - 12 miliónů, větší polovina z nich patří k neuznávané a komunisty pronásledované podzemní církvi / takže asi 5 - 7 miliónů /. Vztahy se Svatým stolcem jsou však nadále napjaté a komplikované. A to i přes uzavření prozatímní dohody ČLR se Svatým stolcem v r.2018. Mimo jiné i proto, že Svatý stolec má diplomatické vztahy s Čínskou republikou na Tchaj-wanu. Tchaj-wan je pro Svatý stolec (a opačně Svatý stolec pro Tchaj-wan) nadále významným spojencem v celé východní Asii, potažmo na Dálném východě .

Reference

  1. BANISTER, Judith. A Brief History of China's Population, The Population of Modern China. [s.l.]: [s.n.], 1992. ISBN 978-0-306-44138-7. DOI 10.1007/978-1-4899-1231-2_3. Kapitola A Brief History of China's Population, s. 51–57. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu obyvatelstvo Čínské lidové republiky na Wikimedia Commons
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Obyvatelstvo Asie
Země
AfghánistánArménieÁzerbájdžán • Bahrajn • Bangladéš • Bhútán • Brunej • ČínaEgypt • Filipíny • GruzieIndie • Indonésie • Irák • Írán • Izrael • Japonsko • Jemen • Jižní Korea • Jordánsko • Kambodža • Katar • Kazachstán • Kuvajt • Kypr • Kyrgyzstán • Laos • Libanon • Malajsie • Maledivy • Mongolsko • Myanmar (Barma) • Nepál • Omán • Pákistán • Palestinská autonomie • Rusko • Saúdská Arábie • Severní Korea • Singapur • Spojené arabské emiráty • Sýrie • Srí Lanka • Tádžikistán • Thajsko • Tchaj-wan • Turecko • Turkmenistán • Uzbekistán • Vietnam • Východní Timor
mapa Asie
Teritoria, kolonie
a zámořská území
Britské indickooceánské území (GB) • Kokosové ostrovy (AUS) • Vánoční ostrov (AUS)