Oligofág

Oligofág označuje (nejčastěji v entomologii) živočicha, který je schopen požírat více rostlinných druhů, které zpravidla bývají nějakým způsobem příbuzné. Příkladem oligofága je například otakárek fenyklový (Papilio machaon), který se specializuje na miříkovité, nebo lišaj smrtihlav (Acherontia atropos), který se živí na rostlinách lilkovitých.[1]

Podle množství živných rostlin dělíme hmyz na polyfágní, oligofágní a monofágní druhy.

Potravové strategie a specializace
rostlinná: herbivor (býložravec)
folivor (listy) • frugivor (plody) • graminivor (tráva) • granivor (semena) • nektarivor (nektar) • palynivor-melitofág (pyl) • xylovor (dřevo) • fungivor (houby)
živočišná: karnivor (masožravec)

hematovor, sangvivor (krev) • insektivor (hmyzožravec) • myrmekovor (mravenci) • piscivor (ryby) • lepidovor (šupiny) • ofiovor (hadi) • moluskivor (měkkýši) • durovor (skořápkatí měkkýši, korýši a korály) • spongivor (houbovci) • mukovor (hlen, paraziticky)

kanibalistické
autokanibalismus (sebepožírání) • sexuální kanibalismus • oofágie (konkurenční embrya) • ovofágie (konkurenční plod, fétus) • pedofágie/infanticida (mláďata vlastního druhu: ne/příbuzná)
libovolná: omnivor (všežravec)
z principu bez specializací
pozůstatky: saprofág (rozkladač)
saprovor (mrchožrout) • detritovor (hnilobné zbytky) • koprofág (výkaly)
mikroskopické
bakterivor (bakterie)
míra specializace na zdroj
polyfág • oligofág • monofág (parazitismus)
metody
pastva • lov • filtrování • sběr • skladování • pěstování • chov • trofalaxe (dojení) • fagocytóza (do vakuol) • symbióza • cizopasení • kleptoparazitismus (krádež) • mutualismus (spolupráce) • altruismus (vyvrhování)
etologie

bentičnost (žití při dně, měkkýši, korýši) • včelí sbírání • předávání mezi mravenci • dojení medovice mšic • australští mravenci medonosní • houby v mraveništi • řasy na korálech • levhart zaháněný lvy • vzájemné krmení upírů

savčí

laktace-kojení (sání mléka) • odstavení • placentofágie (pozření placenty)

lidské
zvláštní
mukofágie (hleny a slizy) • osteofágie • geofágie (horniny)
evoluce
predátor • kořist • ochranné přizpůsobení (adaptace) • obranné chování (mimikry) • koevoluce (efekt červené královny)
trávení • potravní řetězec

Reference

  1. ↑ HRABÁK, Rudolf. Kapesní atlas našich motýlů. 1. vyd. Praha: SZN ve spolupráci s SPN, 1985. S. 352. 
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.