Osorkon II.

Osorkon II.
Usermaatra Setepenamón
Zlatý přívěsek; bůh Osiris po stranách bůh Horus a bohyně Isis
Zlatý přívěsek; bůh Osiris po stranách bůh Horus a bohyně Isis
Doba vlády872–842 př. n. l.[1]
Rodné jméno
N5G38<
imn
n
N36		 V4Aa18ir
V31
n
>
Osorkon bastet meriamun
Trůnní jméno
M23L2<
N5F12H6M17mn
n		 U21
n
>
Usermaatra Setepenamón
Horovo jméno
G5<h1
E2
D40		 C10U6
h1>O33
 Kanajt Merymaat sejaisurarenesutauy
ManželkyKaromama, Istemchabit
PotomciSheshonq, Nimlot III., Hernacht, Tekelton II. [2]
OtecTekelot I.
MatkaKapes [3]
HrobkaTanis (NTR 1)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Osorkon II. Usermaatra Setepenamón byl pátým egyptským faraonem 22. dynastie v období Třetí přechodné doby , kdy byl Egypt rozdělen na dvě relativně samostatné části. Horní Egypt ovládali kněží v Thébách a Dolní Egypt, kde si vládce přisvojoval tradiční titul faraona. Sídlo Osorkona II. bylo v Bubastis, ve východní části nilské delty. Vládl přibližně v letech 872–842 př. n. l. [1]

Osorkon II. při oslavě svátku Heb-sed; chrám Bastet v Bubastis

Vláda

Trůnu se ujal po otci Takelotovi I. Asi ve čtvrtém roce vlády se stal vládcem Horního Egypta velekněz Amona Herisies v Karnaku ( syn Šešonka II.) jeho bratranec a prohlásil se faraonem. [4]Vzájemné vztahy se vyostřily. Teprve po smrti Hersiese (~860 př. n. l.) Osorkon II. upevnil svou pozici. Účelově za nástupce velekněze Herisese jmenoval veleknězem Amona svého syna Nimlota a dalšího syna Šešonka veleknězem boha Ptaha v Memfis. Tím sjednotil vládu nad celým Egyptem.
Egypt uplatňoval svůj mocenský zájem do zemí zasahujících Palestinu a Sýrii a v době vlády Osorkona II. (ovšem i jeho následníků) se střetával s narůstajícím vzestupem Asyrie a její expanse do jižních zemí. K většímu vojenskému boji došlo ~853 př. n. l. u města Karkery [p 1]. Egyptské vojsko a další spojenečtí králové z Levanty postup Asyřanů, vedených Salmanassarrem III., zastavily. [1]. Bylo ovšem obvyklé, že si obě strany, ve svém pojetí výsledku bitvy, vítězství připsaly na svou stranu. Významný vliv Asyřanů v Egyptě se prosadil až ve 23. dynastii.[4]

Stavby monumentů

Nejvýznamnější stavbou Osorkon II. byl chrám kočičí bohyni Bastet v Bubastis, kde nechal vystavět monumentální síň z červené žuly, vyzdobenou reliefními scénami sebe a své manželky Karomamy, k příležitosti jubilea svátku Heb-sed v 22. roce své vlády.[5] Jeho další stavby se nacházejí v Memfis, Tanis, Thébách a také v Leontopolis. Votivní nápisy Osorkona II. se zachovaly na různých místech v Egyptě. U druhého pylonu chrámu v Karnaku je obelisk, na němž je nápis, že v 15. roce vlády Osorkona II. došlo k Zatmění Měsíce.

Hrobka

Hrobku Osorkona II. v Tanisu (NRT I) otevřel P. Montet v roce 1939 [6]. Kromě sarkofágu z masivní žuly a víkem z recyklované sochy z Ramessovského období 20. dynastie a několika fragmentů z kanopický nádob, se nic víc nenalezlo. Hrobka byla vyloupena.

Osorkon II obětuje Usirovi a bohyni Isis; nápis z hrobky NRT I. , Tanis; [6]

Poznámky

  1. ↑ Qarqar město v severozápadní Sýrii

Reference

  1. ↑ a b c CLAYTON, Peter. Chronicle of the Pharaohs: The Reign-by-Reign Record of the Rulers and Dynasties of Ancient Egypt [online]. Thames & Hudson, 2006. S. 171–173. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-30. (anglicky) 
  3. ↑ DODSON, Aidan. The Complete Royal Families of Ancient Egypt. London: Thames & Hudson, 2004. Dostupné online. ISBN 0-500-05128-3. 
  4. ↑ a b BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-30. (anglicky) 
  5. ↑ NAVILLE, Eduard. Festival -Hall of Osorkon II. Grat Tample of Bubastis [online]. London: Kegan Paul, 1892. [The festival-hall of Osorkon II : in the great temple of Bubastis ...dlib.nyu.edu › sites › dl-pa.home.nyu.edu.awdl › files Dostupné online]. (anglicky) 
  6. ↑ a b MONTET, Piere. Les scènes de la vie privée dans les tombeaux égyptiens de l'Ancien Empire. Strasburg: Oxford University Press, 1925. Dostupné online. S. 92. (francouzsky)  Archivováno 10. 9. 2001 na Wayback Machine.

Literatura

  • Brandl Helmut, Bemerkung zur datierung von Libyerzeitlichen Statute aufgrund stilistiscche Kriterien, Nederland Institute voor nabije Osteen, Leiden 2009
  • Stierli H. Ziegler Chr. :Tanis, Vergessene Schätze der Pharoaonen, 2004
  • Brissaud Philipe: Egyptology at the Dawn of the Twenty – first Cetury, 2000

Fotogalerie

  • Osorkon II. před bohyní Hathor a bohem Horem přijímá dary ke svátku Heb-sed
    Osorkon II. před bohyní Hathor a bohem Horem přijímá dary ke svátku Heb-sed
  • Sarkofág v hrobce NST I, Tanis
    Sarkofág v hrobce NST I, Tanis
  • Model hrobky NRT I v Tanis
    Model hrobky NRT I v Tanis
  • Reliefy v chrámu Bastet, Tanis; E.Naville, 1892
    Reliefy v chrámu Bastet, Tanis; E.Naville, 1892
  • Trosky Ptahova chrámu v Memfis, v pozadí vesnice Mit-Rahín; stav roce 1975
    Trosky Ptahova chrámu v Memfis, v pozadí vesnice Mit-Rahín; stav roce 1975
  • Busta královna Karomama, manželka Oseorkona II.; bronz, zlato, elektron
    Busta královna Karomama, manželka Oseorkona II.; bronz, zlato, elektron
  • Velekněžka Amona Karomama Meritmut; Lepsius 1913
    Velekněžka Amona Karomama Meritmut; Lepsius 1913


Související články

Poznámky


Externí odkazy

Faraoni 3. přechodného období
21. dynastie (1069–945 př. n. l.)
Nesbanebdžed • Amenemnesut • Pasbachaenniut I. • Amenemope • Osorkon starší • Siamun • Pasbachaenniut II.
22. dynastie (945–720 př. n. l.)
Šešonk I. • Osorkon I. • Šešonk II. • Takelot I. • Osorkon II. • Šešonk III. • Šešonk IV. • Pami • Šešonk V. • Osorkon IV.
23. dynastie (837–728 př. n. l.)
Harsieset • Takelot II. • Petubaststis I. • Iuput I. • Šešonk VI. • Osorkon III. • Takelot III. • Rudamun • Šešonk VII. • Mencheperre Ini
24. dynastie (732–720 př. n. l.)
25. dynastie (747–656 př. n. l.)
Piye • Šabaka • Šebitku • Taharka • Tantamani
Předchůdce:
Takelot I. 		Znak z doby nástupu Egyptský král
872–842 př. n. l. 		Znak z doby konce vlády Nástupce:
Harsieset
Autoritní data Editovat na Wikidatech