Fragment z Allepo kodexu (okolo roku 920), do roku 1947 se nacházel v hlavní synagoze syrského města Allepo
Píseň písní, někdy nazývaná též Píseň Šalomounova (hebrejskyשיר השירים, Šir ha-širim), je sbírka židovských „svatebních“ písní různých dob[zdroj?] řazená mezi tzv. pět svátečních svitků. Některé pocházejí patrně z 5. až 3. stol. př. n. l., jiné snad už z doby krále Šalomouna, kterému je tradičně připisováno autorství písně. Někteří badatelé poukazují na to, že skladba vykazuje významné analogie s mnohem starší staroegyptskoumilostnou poezií,[1] či se dokonce domnívají, že je na ní nepochybně přímo závislá.[2]
Píseň písní je jedním z nejznámějších dochovaných lyrických milostných textů z oblasti starověkého Blízkého východu. Její erotičnost byla pro některé rabíny překážkou v jejím uznání jako součásti Tanachu. Ještě po její kanonizaci kolem r. 90 n. l. byly o ni vedeny spory a údajně bývala oblíbenou písní při různých nevázaných zábavách, za což hrozily různé kletby. Koncem 1. stol. n. l. se jí proto musel rozhodným způsobem zastat rabi Akiva, který později za Bar Kochbova povstání (r. 135) zahynul rukou Římanů; od 8. století[3] je četba Písně doložena jako sváteční četba o svátku Pesach
↑LANDGRÁFOVÁ, Renata; KREJČÍ, Jan; NAVRÁTILOVÁ, Hana. Písně Zlaté bohyně: staroegyptská milostná poezie. Praha: Set Out, 2007. 199 s. ISBN978-80-86277-54-7. S. 8.
↑ŽÁBA, Zdeněk. Tesáno do kamene, psáno na papyrus. Praha: Svoboda, 1968. 198 s. Dostupné online. S. 167 .
↑Jeruzalémská bible: svatá bible vydaná Jeruzalémskou biblickou školou. Svazek X., Přísloví, Kazatel, Píseň písní. Praha: Krystal OP, 1999. 88 s. ISBN 80-85929-36-8. S. 83.
↑DOHMEN, Christoph; STEMBERGER, Günter. Hermeneutika židovské Bible a Starého zákona. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2007. 283 s. (Teologie). Dostupné online. ISBN978-80-7021-874-7. S. 137–139.
multimediální obsah na Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu Píseň písní na Wikimedia Commons 
Dílo Píseň písní ve Wikizdrojích
