Palác Chlumeckých

Palác Chlumeckých v Brně
Palác Chlumeckých (2013)
Palác Chlumeckých (2013)
Účel stavby

městský palác

Základní informace
Výstavba19. století
Přestavba19. století (stavební úpravy)
StavebníkAnna Chlumecká
Současný majitelspolečnost Magnum
Poloha
AdresaČeská 156/6 a Jakubská 156/2, Brno-město, ČeskoČesko Česko
UliceČeská a Jakubská
Souřadnice49°11′45,41″ s. š., 16°36′23,86″ v. d.
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky21804/7-99 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Palác Chlumeckých během rekonstrukce

Palác Chlumeckých (či Chlumetzkých[1], také Anenský dvůr[2]) je palácová budova v centru města Brna, na rohu ulic Česká (č. p. 156, č. o. 6) a Jakubská (č. o. 1). Byl postaven v polovině 19. století na místě čtyř měšťanských domů pro Annu Chlumeckou. Palác je chráněn jako kulturní památka České republiky.[3]

Historie

Klasicistní či novorenesanční nájemný dům byl postaven v polovině 19. století.[p. 1] Vznikl na místě původních čtyř středověkých měšťanských domů.[6]

Erb rodu Chlumeckých nad vstupním portálem (před rekonstrukcí).

Jeho první majitelkou byla Anna Chlumecká, žena dvorního rady a velkostatkáře Antona Johanna Rittera von Chlumetzky.[1] Znak rodu Chlumeckých je patrný na původním portálu z České ulice[2] a ve dvoře je umístěna socha svaté Anny.[2] Od roku 1885 byl palác v majetku dvou dcer Terezie von Amberg a Emilie von Fiedler, rozených Chlumeckých.[4]

Od roku 1852 zde sídlila Obchodní a živnostenská komora,[6] od roku 1856 také Vojenský zemský soud.[2][4] V letech 1853–1897 v paláci byla i německá Ruprechtova obchodní škola.[4] Působil zde 1. brněnský pěvecký a čtenářský kroužek pro dělníky a živnostníky, založený koncem roku 1867. Později se sem z Běhnouské ulice přesunula redakce Lidových novin, která zde sídlila mezi lety 1907 a 1942.[1] V redakční kanceláři mimo jiné roku 1928 spáchal sebevraždu Rudolf Těsnohlídek.[2] Od roku 1910 byla v přízemí v provozu Brichtova kavárna.[6] Ještě před rekonstrukcí v přízemí sídlila pivnice a restaurace Středověká krčma.[7]

V roce 2011 budovu koupila společnost Magnum.[7] Od roku 2012 palác, který byl v havarijním stavu, rekonstruovala.[8] K výraznějším změnám došlo při přesunu atria z přízemí o dvě patra výš, čímž se navýšily obchodní prostory. Hlavní vchod, původně z České ulice, byl přesunut do ulice Jakubské.[2] V podzemí byly vybudovány garáže.[7] Podle původního záměru měla být oprava hotova na podzim 2013.[2] Veřejnosti byl otevřen na konci dubna 2014. Rekonstrukce stála přibližně 400 milionů korun.[1] Pozdně klasicistní socha svaté Anny, která byla umístěna na stěně ve dvoře (ten byl při přestavbě změněn na atrium), měla být při rekonstrukci původně posunuta o půl patra výše, ovšem kvůli špatnému technickému stavu, kdy hrozilo její rozpadení, se tak nestalo. Nově vzniklá pavlač ji tak musela obestoupit. Přerušení pavlače odmítli z bezpečnostních důvodů hasiči, naopak výsledné řešení s krátkým úsekem prosklené pavlače schválili památkáři.[9][10]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Encyklopedie dějin města Brna uvádí anonymního architekta a buď rok 1845 nebo roky 1854–1855.[4] Bohumil Samek oproti tomu uvádí roky 1858–1859 a architekta Josefa Arnolda,[5] což se však pravděpodobně vztahuje pouze k portálu budovy.[4]

Reference

  1. ↑ a b c d izi. Jen hezká fasáda? V Brně otevřeli opravený palác. ČT24 [online]. 2014-04-29 [cit. 2014-04-29]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g PASEKOVÁ, Lucie. Palác Chlumeckých otevře po rekonstrukci první obchody. Brněnský deník [online]. 2014-04-28 [cit. 2014-04-29]. Dostupné online. 
  3. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-04-29]. Identifikátor záznamu 132723 : Činžovní dům. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  4. ↑ a b c d e KUDĚLKOVÁ, Lenka; FLODROVÁ, Milena. Nájemný dům s obchody [online]. Encyklopedie.brna.cz, rev. 2013-10-27 [cit. 2014-04-30]. Dostupné online. 
  5. ↑ SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska (A–I). Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0474-2. S. 148. 
  6. ↑ a b c ČTK. Investor dnes otevřel v Brně opravený palác Chlumeckých. České noviny [online]. 2014-04-29 [cit. 2014-04-29]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c KREJSOVÁ, Vladimíra. Paláci Chlumeckých hrozilo zřícení. Po opravách otevře v dubnu. Brněnský deník [online]. 2014-02-10 [cit. 2014-04-29]. Dostupné online. 
  8. ↑ ČTK. Historický palác Chlumeckých v centru Brna dostává novou tvář. Archiweb.cz [online]. 2013-03-22 [cit. 2014-04-29]. Dostupné online. 
  9. ↑ BLAŽKOVÁ, Magdaléna. Svatý za mřížemi, vtipkují o umístění sochy v Brně. Podívejte, jak ji obestavěli. Brněnský deník [online]. 2023-01-19 [cit. 2023-06-19]. Dostupné online. 
  10. ↑ BLAŽKOVÁ, Magdaléna. Uvězněná socha na domě v Brně: pavlač tak chtěli hasiči, památkáři souhlasili. Brněnský deník [online]. 2023-02-07 [cit. 2023-06-19]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu palác Chlumeckých na Wikimedia Commons
  • Palác Chlumeckých – stránky společnosti Magnum
  • Anenský dvůr v Encyklopedii dějin města Brna
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Paláce a domy v Brně
Šlechtické paláce
Dietrichsteinský palác • dům pánů z Kunštátu • dům pánů z Lipé (Schwanzův palác) • Herringův palác (dům U zlaté lodi) • Kleinův palác • palác Hausperských z Fanalu • palác Říkovských z Dobrčic • Schrattenbachův palác • palác šlechtičen • letohrádek Mitrovských
 Znak Brna
Sídla městské a státní správy
Stará radnice • Nová radnice • Místodržitelský palác
Sídla církevních hodnostářů
Biskupský dvůr • palác žďárských opatů
Měšťanské domy
Burgerův dům • Canevalův dům • Degenův dům • Langův dům • Malý Špalíček • Neuheimův dům • Wutzelhoferův dům
Nájemní domy
Pražákův palác • Kounicův palác • palác Chlumeckých • dům nadace Valentina Gerstbauera • Městský dvůr • dům Tivoli
Předměstské paláce
Palác Bochnerů ze Stražiska • Schoellerův palác • Skeneho palác • Berglův palác • Müllerův palác • Kellerův palác • Morgensternův palác • Palác Haupta z Buchenrode