Patriarchát

Tento článek je o sociologickém pojmu. O církevní územní jednotce pojednává článek patriarchát (územní členění církve).
Obraz Obchod Ábraháma Molnára, r. 1850

Patriarchát (z řeckého πατήρ, či latinského pater, což znamená otec, a archein, což znamená vládnout, doslovně tedy „vláda otce“) je forma společnosti, kde je moc nad všemi aspekty života společnosti převážně nebo výhradně v rukou mužů. Ti mají také primární zodpovědnost za její blaho a prosperitu.

Charakteristika

Patriarchát se v zásadě zakládá na androcentrismu, jehož jádrem je předpoklad, že muži a jejich prožívání světa jsou standardem, kterým jsou následně ženy poměřovány. Tato představa je založena na esencialistickém pojetí genderu, které tuto představu racionalizuje a legitimizuje.[1] V souvislosti s androcentrickým pojetím genderových vztahů mluví Bourdieu o tzv. symbolickém násilí. K němu dochází tehdy, pokud ovládaný nemá jinou možnost, než vládnoucího a jeho nadvládu uznat, protože k reflektování jeho i sebe sama a vztahů k němu disponuje pouze nástroji poznání, které s ním má společné a které jsou osvojenou formou nadvlády a ukazují takto vytvořený vztah nadvlády jako přirozený.[2]

V některých dějepisných teoriích se počítá s existencí systému opačného, zvaného matriarchát. Patriarchát v těchto teoriích označuje historické období, které podle nich následovalo (neolitická revoluce) po matriarchátu (v pravěku) a přetrvalo do dalších epoch.[3]

Historie

Původně pojem „patriarchát“ popisoval sociální systémy založené na autoritě muže jako hlavy rodiny. Pojem „patriarchát“ je užíván v řadě případů, kdy je třeba popsat stav mužské dominance, a to nejen nad ženami, ale nad strukturou společenských vztahů obecně.

Moderní historie pojmu patriarchát začíná knihou „Ancient Law“ (1861), kde autor Henry Maine tvrdí, že „patriarchální rodina byla základní a všeobecnou částí společnosti“.[4] Maine dále definoval lidskou společnost jako společnost založenou na právu a zákonech, a zákonnost viděl jako historicky založenou na autoritě otce.

Další antropologové 19. století ovlivnění Darwinem (Bachofen, McLennan, Morgan) věřili, že stav matriarchátu (vycházející z přirozených biologických vazeb mezi matkou a dítětem) byl evolucí graduálně přeměněn ve stádium pokročilejší - na patriarchát. „Muži chtěli kontrolu nad dětmi a statky, proto odebrali ženám moc a zavedli rodový systém dědictví skrze mužskou linii. V mnohých kmenových společnostech existují legendy o této změně, ovšem neexistuje důkaz, že matriarchát skutečně kdy existoval.“[5]

Patriarchát jako zásadní vývojové stádium se nachází v sociální teorii Marxe, Engelse, Webera a ve Freudově psychoanalýze. Podle Engelse hlavy patriarchální rodiny kontrolovaly ženy jako nástroje pro reprodukci potomků, proto je v jeho teorii společenská pozice ženy (na rozdíl od pozice muže) dána fyzickými předpoklady. Engelsem vytvořená struktura byla převzata Marxem, a jeho feministickými kritikami patriarchátu. Problém byl v napětí, jež bylo vyvoláno Marxovým historickým materialismem (třídní změna osvobodí ženy od útisku) a biologicky založenou Engelsovou úvahou. Marxův materialistický přístup říká, že materiální struktury definují vztahy mezi muži a ženami, zatímco radikální feministický přístup (Mary Daly, Millet, Rich) toto tvrzení obrací a tvrdí, že to jsou patriarchální hodnoty, na nichž je tvořen vztah mezi muži a ženami.

V těchto debatách se neustále opakovala otázka, jestli útisk žen je univerzální, a jestli je přirozený. Sociální antropologové začali zkoumat geograficky a historickým vývojem odlišné kultury a společnosti, a kriticky zhodnotili, že vztahy nejsou na různých geografických místech stejné.

V 70. letech 20. století přinesla druhá vlna feministického hnutí feministický pohled na „patriarchát“ jako na pojmový aparát jak symbolický, tak materiální, díky němuž společenská podřízenost žen byla udržována, a zaměřilo se na gender spíše než na příbuzenský vztah. Koncept patriarchální dominance tedy nesprávně interpretuje komplikovanost genderové identity a vztahů nejen na Západě. Proto se antropologové od otázek „co zapříčinilo patriarchát“ posunuli ke komparativní etnografii toho, z čeho se skládají genderové identity.

Vznikem patriarchátu resp. přeměnou na patriarchát se zabývá George Frankl v díle: "Archaeology of the Mind", česky "Archeologie mysli - Sociální dějiny nevědomí", Portál edice Spektrum, Praha 2003.

Odkazy

Reference

  1. Renzetti, Claire M., Daniel Curran J. 2003. Ženy, muži a společnost. Praha: Karolinum.str.58
  2. Bourdier, Pierre. 2003. Nadvláda mužů. Praha: Karolinum.str.34-34.
  3. JUSTOŇ, Zdeněk. Patriarchát - Sociologická encyklopedie [online]. Sociologický ústav Akademie věd České republiky [cit. 2020-06-24]. Dostupné online. 
  4. KUPER, Adam; KUPER, Jessica. The Social Science Encyclolopedia.. [s.l.]: Routledge, 2004. S. 711. 
  5. Encyclopedia International. Grolier Limited. vyd. [s.l.]: [s.n.], 1986. S. 233. 

Literatura

  • Encyclopedia International. Grolier Limited. vyd. [s.l.]: [s.n.], 1986. 
  • MARSHALL, Gordon. Oxford dictionary of sociology. [s.l.]: Oxford University press, 1998. 
  • KUPER, Adam; KUPER, Jessica. The Social Science Encyclolopedia.. [s.l.]: Routledge, 2004. 
  • TURNER, Brian J. The Cambridge dictionary of sociology. [s.l.]: The Cambridge University press, 2006. 

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • NKC: ph561680, ph826662
  • BNE: XX526163
  • GND: 4044914-2
  • LCCN: sh85098727
  • LNB: 000052770
  • NLI: 987007529571405171