Pavlův Studenec

Pavlův Studenec
Lokalita
Charakterzaniklá vesnice
ObecObora
OkresTachov
KrajPlzeňský kraj
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°48′25″ s. š., 12°28′36″ v. d.
Pavlův Studenec
Pavlův Studenec
Další údaje
Zaniklé obce.cz367
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavlův Studenec (německy Paulusbrunn) je zaniklá obec v Českém lese. Stála na státní hranici u silnice mezi bavorskou obcí Bärnau a Tachovem, tj. na území dnešního okresu Tachov a Plzeňského kraje. Obec zanikla v důsledku vysídlení Němců po roce 1945 a zřízení hraničního pásma. Za socialismu sloužily zbytky vesnice zpočátku pohraniční stráži, ale v 70. letech 20. století byly i ty odstraněny.

Historie

Vesnice vznikla počátkem 18. století na staré obchodní stezce.[1] Žili zde převážně Němci a pouze několik Čechů, kteří pracovali na zdejší celnici a četnické stanici.[2] Jako v každé tehdejší obci, fungoval i v Pavlově Studenci bohatý společenský život. Mládež se zajímala o sport.[3] Podle sčítání obyvatelstva z roku 1921 žilo zde v celkem 218 usedlostech něco přes 1400 obyvatel. Kromě tří Čechů vesměs všichni etničtí Němci (včetně třiceti cizozemských).[4]

Osídlení bylo rozptýlené. Samotný Pavlův Studenec stál v katastrálním území Pavlův Studenec 2.[5] K obci patřilo několik menších osad roztroušených v různých částech tohoto pohraničního návrší:

  • Vorderpaulusbrunn (Přední Pavlův Studenec), centrální část obce
  • Hermannsreith (Hraničná)[6]
  • Baderwinkel (Větrov)[6]
  • Schanzhäuser (Na Šancích)
  • Wittichsthal (Pomezná)[7]
  • Franzhäuser (Francovy Domky)
  • Inselthal (Ostrůvek)[6]
  • Hinterpaulusbrunn (Zadní Pavlův Studenec)
  • Goldbach (Zlatý Potok)
  • Neuwindischgrätz (Skláře)[6]

Po válce a vysídlení Němců byl Pavlův Studenec nejprve částečně dosídlen, ale po nástupu socialismu připadl do pohraničního pásma, a proto musely být zbořeny všechny budovy kromě těch, které užívala pohraniční stráž.[8] V této fázi byly zachovány kostel, fara, celnice a několik domů, i ty však byly postupně ničeny. V 70. letech 20. století bylo hraniční pásmo rozšířeno a při silnici od Tachova vznikla nová kasárna. Poté byly zbořeny všechny zbývající budovy původní vesnice; jako poslední byl roku 1977 odstřelen kostel, který předtím pohraniční stráž využívala jako hlásku.[1]

Přes bývalou vesnici vede silnice II/199. Na území vsi jsou dnes převážně louky, patrné jsou pouze zbytky základových zdí několika usedlostí v Pomezné. Severně od nich je bývalý hřbitov, který byl po roce 1990 pietně upraven. U křižovatky silnic zůstal poničený památník připomínající okresního hejtmana J. Bottgera, který se zasloužil o výstavbu silnice Pavlův Studenec – Zahájí, dokončenou roku 1893.[1]

Rozsáhlé katastrální území je dnes rozděleno mezi tři obce. Na tomto území stojí pouze několik budov: nová celnice, hájovna Němeček a opuštěný areál roty Pohraniční stráže v lese u cesty mezi bývalou Pavlovou Hutí a bývalým Zlatým Potokem.[1]

Tři nově vzniklá katastrální území jsou (číslovaná podél státní hranice od jihu k severu):

  • Pavlův Studenec 1 (26,71 km²) je katastrální území obce Lesná v okrese Tachov[9]
  • Pavlův Studenec 2 (2,67 km²) je katastrální území obce Obora v okrese Tachov[10]
  • Pavlův Studenec 3 (1,16 km²) je katastrální území obce Halže v okrese Tachov[11]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů[12]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950
Obyvatelé 1 007 802 813 892 893 846 958 186
Domy 87 100 114 130 137 136 166 166

Významné osobnosti

V obci prožil část svého dětství německý spisovatel Max von der Grün (1926–2005). Vzpomínky na jeho dětství v Pavlově Studenci a také v několika německých obcích za hranicemi v Bavorsku jsou námětem Grünova autobiografického románu Dva dopisy Pospischielovi.[13][14]

Hraniční přechod Studenec – Bärnau

V případě dočasného znovuzavedení ochrany vnitřních hranic byl Sdělením Ministerstva vnitra č. 298 ze dne 21. října 2019, o vyhlášení seznamu hraničních přechodů a seznamů přeshraničních propojení, aktivován hraniční přechod Pavlův Studenec – Bärnau.[15] S platností od 29. 10. 2021 bylo Sdělením Ministerstva vnitra č. 395 ze dne 11. října 2021 předchozí sdělení zrušeno.[16]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d Pavlův Studenec (Paulusbrunn), web Zaniklé obce a objekty po roce 1945, Pavel Beran 1. 4. 2005, Milan Gruber Bouška, Vladimír Minařík 27. 4. 2006
  2. ↑ GRÜN, Max von der. Dva dopisy Pospischielovi. 2. české, v této úpravě 1. vyd. V Praze: Zdeněk Bauer, 2015. 273 s. ISBN 978-80-905864-3-7. Kapitola Román a skutečnost, s. 212–216, 228. 
  3. ↑ [ https://www.researchwriter.cz/2016/08/01/stalo-se-pred-80-lety-spisovatel-max-von-der-grun-vzpomina-na-tachovsko-a-letni-olympijske-hry-roku-1936/ BAUER, Zdeněk a kol. Stalo se před 80 lety: Spisovatel Max von der Grün vzpomíná na Tachovsko a Letní olympijské hry roku 1936. In: ResearchWriter.cz Rešerše a psaní. 1. 8. 2016.
  4. ↑ GRÜN, Max von der. Dva dopisy Pospischielovi. 2. české, v této úpravě 1. vyd. V Praze: Zdeněk Bauer, 2015. 273 s. ISBN 978-80-905864-3-7. Kapitola Román a skutečnost, s. 212–213. 
  5. ↑ Paulusbrunn. Mapy.cz [online]. [©1996–2018] [cit. 2018-01-28]. Turistická a historická mapa. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
  7. ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.
  8. ↑ Rota PS Pavlův Studenec, stránky o historii pohraniční roty.
  9. ↑ Katastrální území Pavlův Studenec 1 [online]. Územně identifikační registr ČR [cit. 2018-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-29. 
  10. ↑ Katastrální území Pavlův Studenec 2 [online]. Územně identifikační registr ČR [cit. 2018-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-29. 
  11. ↑ Katastrální území Pavlův Studenec 3 [online]. Územně identifikační registr ČR [cit. 2018-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  12. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011. Kapitola Okres Tachov. Český statistický úřad [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21, aktualizováno 22.03.2016 [cit. 2020-03-08]. Dostupné online. 
  13. ↑ Dva dopisy Pospischielovi – V Česku neznámý německý román se odehrává na Tachovsku, ToSiPiš.cz, 15. 1. 2016
  14. ↑ Kohoutí Kříž, web Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích.
  15. ↑ ČESKO. Sdělení Ministerstva vnitra č. 298 ze dne 21. října 2019, o vyhlášení seznamu hraničních přechodů a seznamů přeshraničních propojení. Sbírka zákonů ČR. 2019, částka 126. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2019-298
  16. ↑ ČESKO. Sdělení Ministerstva vnitra č. 395 ze dne 11. října 2021, o vyhlášení seznamu hraničních přechodů a seznamů přeshraničních propojení. Sbírka zákonů ČR. 2021, částka 176. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/castka/2021-176

Literatura

  • Census 1869 Pavlův Studenec (Paulusbrunn). [Nr. 1 – Nr. 87, r. 1869–1880.] In: Porta fontium [online]. [1999–2004] [cit. 3. 10. 2022]. Dostupné z: https://portafontium.eu/census/soap-tc/1869/pavluv-studenec/cp080?language=cs
  • GEODETICKÝ A KARTOGRAFICKÝ PODNIK PRAHA. Pavlův Studenec. 11-341 [kartografický dokument]. 1. vyd. [Praha]: Český úřad geodetický a kartografický, 1986. 1 mapa. Základní mapa ČSSR 1 : 25 000.
  • GRÜN, Max von der. Dva dopisy Pospischielovi. 2. české vyd., v této úpravě 1. V Praze: Zdeněk Bauer, 2015. 273 s. ISBN 978-80-905864-3-7.
  • GRÜN, Max von der. Dva dopisy Pospischielovi. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1972. 201, [2] s. Jiskry.
  • Zapomenutá místa pohraničí – 50 let vývoje krajiny očima archeologie = Vergessene Orte des Grenzgebiets – 50 Jahre Landschaftsentwicklung aus dem Blickwinkel der Archäologie. [Praha]: Clamarus, [2018]. 79 s., mapy, fot., faximile, plány, nákresy. [Katalog k výstavě.] Přístupné také z: http://hdl.handle.net/11025/34338

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Pavlův Studenec na Wikimedia Commons
  • Pavlův Studenec (Paulusbrunn), web Zaniklé obce a objekty po roce 1945, Pavel Beran 1. 4. 2005, Milan Gruber Bouška, Vladimír Minařík 27. 4. 2006
Části obce Obora
Části obce
Ostatní
Autoritní data Editovat na Wikidatech