Pavol Mikulík

Pavol Mikulík
Narození2. března 1944
Prešov
Úmrtí27. listopadu 2007 (ve věku 63 let) nebo 28. listopadu 2007 (ve věku 63 let)
Bratislava
Povoláníherec
OceněníKrištáľové krídlo
PříbuzníPeter Mikulík[1] (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Pavol Mikulík (2. března 1944, Prešov – 27. listopadu 2007, Bratislava) byl slovenský herec. Patřil k nejvíce obsazovaným slovenským hercům. Jeho bratr Peter je režisér a herec.

Život

Od dětství účinkoval v rozhlasových inscenacích a ve Slovenském národním divadle hostoval již během studia. V roce 1965 absolvoval studium na VŠMU.[2] Od roku 1969 do jeho úředního uzavření v roce 1971 působil v Divadle na Korze.[3] Mezi jeho nejznámější filmové postavy patří role rychtáře v úspěšné pohádce Perinbaba (1985). Věnoval se i pedagogické činnosti, v roce 1990 byl prorektorem na bratislavské VŠMU.

V roce 1993 překonal mozkovou mrtvici ale zůstal upoután na invalidní vozík. O několik let se stal prvním obyvatelem petržalského penzionu Leberfinger, který zrekonstruoval jeho někdejší kolega Ľubomír Roman.

V roce 2000 se vrátil na jeviště v představení Na konci hry, za ztvárnění hlavního hrdiny dostal ocenění Krištáľové krídlo. Zemřel v roce 2007 na selhání srdce.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pavol Mikulík na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ Režisér Peter Mikulík sa dožíva 80 rokov. 10. června 2021. Dostupné online. [cit. 2022-05-09].
  2. ↑ Zomrel herec Pavol Mikulík
  3. ↑ Divadlo na Korze *1968 †1971

Externí odkazy

Nositelé Krištáľového krídla za divadlo a audiovizuální umění

Ján Ďuriš a Božidara Turzonovová (1997) • Jozef Bednárik / Emília Vášáryová (1998) • Ján Ďurovčík (1999) • Rudolf Biermann / Pavol Mikulík (2000) • Martin Huba / Eva Krížiková (2001) • Ladislav Chudík (2002) • Pavol Barabáš (2003) • Eva Pavlíková (2004) • Ingrid Timková (2005) • Roman Polák (2006) • Mária Kráľovičová (2007) • Diana Mórová (2008) • Ondrej Šoth (2009) • Robert Roth (2010) • Zuzana Kronerová (2011) • Jaroslav Vojtek (2012) • Táňa Pauhofová (2013) • Jozef Vajda (2014) • Ladislav Kaboš (2015) • Zuzana Mauréry (2016) • Tomáš Maštalír (2017) • Miroslav Dvorský (2018) • Juraj Kukura (2019) • Peter Bebjak (2020) • Sláva Daubnerová (2021)

Autoritní data Editovat na Wikidatech