Perspektiva

Příklad: Bod A je úběžníkem linií C a D. Přímka B je horizont. Pražce F a G jsou si opticky blíže, než E a F.
Skutečný snímek železničních kolejí

Perspektiva je optický jev, jenž způsobuje to, že se vzdálené objekty jeví zdánlivě menší než objekty blízké. Jev způsobuje také to, že u stejných objektů postavených za sebou do jedné řady se objekty vzdálenější od pozorovatele jeví blíže u sebe (perspektiva tedy způsobuje optické zkracování linií). Perspektiva také způsobuje jiný jev, totiž to, že dvě či více rovnoběžných linií (např. koleje) se směrem k horizontu opticky zužují. Bod, ve kterém se obě rovnoběžné linie setkávají, se nazývá úběžník. Jedná se však pouze o myšlené čáry a myšlené body, které v reálném světě fakticky neexistují. Perspektivní zobrazení je běžně užíváno také v deskriptivní geometrii, v technickém kreslení a dalších oborech lidské činnosti.

V umění a fotografii

Perspektiva je velmi důležitá zejména ve výtvarném umění, architektuře, v praktické fotografii, ve filmu a v dalších praktických oborech lidské činnosti. (viz Perspektivní zkratka)

Přenesený význam slova

Slovo má i celou řadu přenesených významů a je takto používáno i při odborném vyjadřování, nejčastěji ve smyslu výhled nebo pohled do budoucna, úvaha o budoucnu, naznačení dalších možností vývoje apod.

Odkazy

Související články

Externí odkazy

  • Encyklopedické heslo Perspektiva v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu perspektiva na Wikimedia Commons
  • Perspektivní prostor - kompatibilní s diskrétním prostorem.
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • GND: 4045301-7