Petr II. Ruský

Petr II. Ruský
Petr II. na portrétu od neznámého autora
Narození	12.jul. / 23. října 1715greg. Petrohrad
Úmrtí	19.jul. / 30. ledna 1730greg. (ve věku 14 let) Moskva
Příčina úmrtí	pravé neštovice
Místo pohřbení	Archandělský chrám
Povolání	politik
Ocenění	rytíř Řádu sv. Alexandra Něvského Řád bílé orlice Řád sv. Ondřeje
Nábož. vyznání	Pravoslavná církev pravoslaví
Rodiče	Alexej Petrovič Ruský a Šarlota Sofie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Rod	Romanovci
Příbuzní	Natalie Alexejevna Ruská (sourozenec)
Funkce	ruský imperátor (1727–1730) hlava rodu Romanovců
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petr II. Alexejevič (rusky Пётр II Алексеевич) (1715–1730), syn careviče Alexeje a německé princezny Sofie Šarloty Brunšvicko-Wolfenbüttelské, vnuk Petra I. Velikého, byl posledním ruským carem z rodu Romanovců v letech 1727–1730.

Život

Na trůn usedl jako nezletilý po smrti druhé ženy Petra Velikého Marty Skavronské, pozdější panovnice Kateřiny I. Zprvu za něj, coby poručník, krátkou dobu vládl kníže Alexandr Danilovič Menšikov, bývalý spolupracovník Petra Velikého, který však byl vzápětí sesazen a poslán do vyhnanství.

Poté se stal třináctiletý vládce hříčkou v rukou významných šlechticů. Patřila mezi ně především čtyři knížata Dolgoruká a carův vychovatel a vicekancléř Andrej Ivanovič Ostermann. Carský dvůr přesídlil z Petrohradu, založeného Petrem I., do Moskvy. Hlavním zaměstnáním carského dvora se místo vládnutí staly slavnosti, plesy a lovy, na nichž chlapec hýřil často celé noci.

Počátkem roku 1730 nečekaně zemřel na pravé neštovice. Jeho osobou vymřel rod Romanovců po meči.

Vývod z předků

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Petr II. Ruský na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Ruští carové
Ivan IV. Hrozný (1547–1584) • Fjodor I. (1584–1598) • Boris Godunov (1598–1605) • Fjodor II. (1605) • Lžidimitrij I. (1605–1606) • Vasilij IV. (1606–1610) • Michail I. (1613–1645) • Alexej I. (1645–1676) • Fjodor III. (1676–1682) • Ivan V. (1682–1696) • Petr Veliký (1682–1725) • Kateřina I. (1725–1727) • Petr II. (1727–1730) • Anna Ivanovna (1730–1740) • Ivan VI. (1740–1741) • Alžběta Petrovna (1741–1762) • Petr III. (1762) • Kateřina II. Veliká (1762–1796) • Pavel I. (1796–1801) • Alexandr I. (1801–1825) • Mikuláš I. (1825–1855) • Alexandr II. (1855–1881) • Alexandr III. (1881–1894) • Mikuláš II. (1894–1917)

Ruská velkoknížata
1. generace	Alexej Petrovič • Alexandr Petrovič • Pavel Petrovič • Petr Petrovič
2. generace	Petr II. Alexejevič • Petr III. Fjodorovič
3. generace	Pavel I. Petrovič
4. generace	Alexandr I. Pavlovič • Konstantin Pavlovič • Mikuláš I. Pavlovič • Michail Pavlovič
5. generace	Alexandr II. Nikolajevič • Konstantin Nikolajevič • Nikolaj Nikolajevič • Michail Nikolajevič
6. generace	Nikolaj Alexandrovič • Alexandr III. Alexandrovič • Vladimír Alexandrovič • Alexej Alexandrovič • Sergej Alexandrovič • Pavel Alexandrovič • Nikolaj Konstantinovič • Konstantin Konstantinovič • Dmitrij Konstantinovič • Vjačeslav Konstantinovič • Nikolaj Nikolajevič • Petr Nikolajevič • Nikolaj Michajlovič • Michail Michajlovič • Georgij Michajlovič • Alexandr Michajlovič • Sergej Michajlovič • Alexej Michajlovič
7. generace	Mikuláš II. Alexandrovič • Alexandr Alexandrovič • Georgij Alexandrovič • Michail Alexandrovič • Kirill Vladimirovič • Boris Vladimirovič • Andrej Vladimirovič • Dmitrij Pavlovič • Ivan Konstantinovič
8. generace	Alexej Nikolajevič • Vladimír Kirillovič