Podbaba

Podbaba
okolí Břetislavky
okolí Břetislavky
Lokalita
Městská částPraha 6
ObvodPraha 6
ObecPraha
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°7′18″ s. š., 14°23′37″ v. d.
Základní informace
Katastrální územíDejvice, Bubeneč
Podbaba
Podbaba
Další údaje
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Železniční most u ústí Lysolajského potoka
Podbabské skály
Na tento článek je přesměrováno heslo Praha-Podbaba. O železniční zastávce pojednává článek Praha-Podbaba (železniční zastávka).

Podbaba je místní název části pražských čtvrtí Dejvice a Bubeneč pod skalnatým vrchem Baba. Označuje na severu část údolí Šáreckého potoka od oblasti soutoku s Lysolajským potokem (Břetislavka) po soutok s Vltavou, na východě pás pod skalou podél Vltavy a na jihu dolní část na rozhraní Dejvic a Bubenče. Její součástí jsou usedlosti Břetislavka, Jaroslavka, Helmrovka a další. Domky podél pobřeží Vltavy byly v minulých desetiletích postupně zbořeny v rámci modernizace a rozšiřování komunikace.

Dějiny

Území podél Šáreckého a Lysolajského potoka pod kopcem Baba bylo dle viničních zápisů nazýváno Podbabou již v 15. století. Dle jiného výkladu měla na těchto místech Bába, slovanská bohyně deštivého mračna, své svaté studánky a háje.

Po roce 1848 vytvořily katastrální obce Lysolaje a Sedlec s osadou Podbaba místní obec. Podbaba byla v té době středem lysolajského společenského života, lysolajští byli například členy podbabské Dělnické besedy či Sokola. V Podbabě byla též pošta. V roce 1909 byla obec rozdělena.[1]

Doprava

6. dubna 1851 byla zprovozněna Severní státní dráha (dnešní trať Praha – Děčín), vedoucí Podbabou údolím Vltavy. Přímo nad viaduktem u ústí Šáreckého potoka bývala od roku 1867 železniční zastávka Podbaba (od roku 1942 Praha-Podbaba). Zastávka byla roku 1949 zrušena kvůli malému obratu cestujících i nevyhovujícímu technickému provedení, její jméno nyní nese nová zastávka blíže Dejvicům.

Podél řeky při Podbabě jezdí frekventované autobusové linky do Suchdola a do Roztok u Prahy.

Trojice viaduktů (střední pro potok, krajní pro vozidla) propojující podbabskou ulici V Podbabě s pobřežní komunikací Podbabskou je mimořádně náročným místem pro řidiče autobusů PID (linky 116, 160, 355). Řidiči musí vynaložit mimořádný um, aby se jejich autobus s přesností na centimetry vešel do takzvaného „tunýlku“. Ve směru od řeky byly vjezdové podmínky při rekonstrukci Podbabské ulice zlepšeny, v opačném směru však i nadále autobusy vjíždění náročnou zatáčkou kolem skalního útvaru.

V roce 2006 byl obnoven Podbabský přívoz přes Vltavu do Podhoří.

Jižní část

Pražané často říkají Podbaba více než kilometr vzdálené (tedy centru Prahy bližší) části Dejvic a Bubenče v okolí hotelu Crowne Plaza (dříve International). „Nádraží Podbaba“ se jmenuje i tamější zastávka autobusů a tramvají (autobusová zastávka u ústí Šáreckého potoka se jmenuje „V Podbabě“). V době, kdy název zastávky vznikl, vedla souvislá zástavba Podbaby až k této části Dejvic a bývalo zvykem pojmenovávat konečné zastávky nikoliv podle toho, kde leží, ale často i podle vzdálenějšího místa, k jehož obsluze slouží (podobně se například tramvajová konečná v Braníku svého času jmenovala Hodkovičky). Hydrologický ústav (dnes Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i.), nacházející se u řeky, a plavební komory se k Podbabě počítají.

Odkazy

Reference

  1. z historie obce [online]. Stránky MČ Praha - Lysolaje [cit. 2021-08-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-25. 

Literatura

  • HANSL, František. Smíchovsko a Zbraslavsko : společnou prací učitelstva. Smíchov: vl.n., 1899. Dostupné online. Kapitola Podbaba Dejvická, s. 211. 
  • JÍRA, Josef Antonín. Předběžná zpráva o výzkumu v Podbabě a v Šárce podniknutém Společností přátel starožitností českých v Praze. Praha: Společnost přátel starožitností českých, 1898. Dostupné online. Zvláštní otisky několika statí z Časopisu Společnosti přátel starožitností českých v Praze věnovaných geologickému a archeologickému výzkumu v Podbabě, Šárce a Bubenči. Obsahuje geologickou mapu Šáreckého údolí, popis Šárky v době předhistorické, zprávu o tetínském hradišti, fotografie nálezů.. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • Biblio: be9b2634-9117-44e9-8854-2b7d10df2d34