Polyxena z Lobkovic

Polyxena z Lobkovic
Narození	1566
Úmrtí	24. května 1642 (ve věku 75–76 let) Praha Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Místo pohřbení	Lobkowická hrobka v kapucínském kostele sv. Václava v Roudnici nad Labem
Povolání	dvorní dáma
Choť	I. (1587) Vilém z Rožmberka (1535–1592) II. (1603) Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkowicz (1568–1628)
Děti	Václav Eusebius (1609–1677)
Rodiče	Vratislav II. z Pernštejna (1530–1582) a Marie Manrique de Lara y Mendoza (1534–1608)
Rod	Pernštejnové
Příbuzní	bratr: Jan V. z Pernštejna (1561–1597) bratr: Maxmilián z Pernštejna (asi 1575–1593) vnuk: Ferdinand August z Lobkowicz (1655–1715) synovec: Vratislav Eusebius z Pernštejna (1594–1631) neteř: Anna z Pernštejna († do 1646) neteř: Frebonie z Pernštejna (1596–1646) švagr: Petr Vok z Rožmberka (1539–1611) švagr: Ladislav IV. Popel z Lobkowicz (1566–1621) švagrová: Marie Manrique de Lara y Mendoza mladší
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Polyxena z Lobkovic, předtím z Rožmberka, rozená z Pernštejna^[1] (1566 – 24. května 1642 Praha) byla česká šlechtična z rodu Pernštejnů. Při narození dostala španělské jméno Polisena Pernstein.

Její oficiální jméno v době přijímání knížecího titulu znělo „Polyxena z Boží milosti kněžna z Lobkovic, rozená z Pernštejna, paní na Roudnici".

Původ a dětství

Narodila se jako devátý potomek dvorního štolby Vratislava II. z Pernštejna řečeného „Nádherný“ (1530–1582), a jeho manželky Marie Manrique de Lara y Mendoza (1534 – 16. únor 1608). Otec Polyxeny Vratislav II. z Pernštejna pocházel z rodiny Jana IV. z Pernštejna a Hedviky ze Šelmberku. Několik měsíců po narození Polyxeny, byl její otec jmenován nejvyšším kancléřem Království českého a tento zemský úřad si udržel až do své smrti v roce 1582. Jeho dvorská kariéra byla znamenitá - z původní pozice komorníka a dvorního štolby se vypracoval na nejvyšší úřad v Českém království a stal se později i držitelem Řádu zlatého rouna.

Matka Polyxeny byla španělská šlechtična ze starého rodu Hurtado de Mendoza, jež se mísila s krví kastilského královského rodu. Před příchodem do Čech byla dvorní dáma na dvoře španělských Habsburků. Byla značně ovlivněna jezuity, což se promítlo ve striktní katolické výchově Polyxeny a jejích sourozenců.

První manželství – paní z Rožmberka

Roku 1587 se jedenadvacetiletá Polyxena provdala za Viléma z Rožmberka, jenž tehdy zastával úřad nejvyššího purkrabí a byl asi o třicet let starší. Stala se jeho čtvrtou a poslední manželkou. Díky manželství se vznešeným a bohatým Rožmberkem mohla zažívat „přerod z bystré a krásné dívky v pozoruhodnou, cílevědomou dámu, oplývající šarmem a společenskou ctižádostí“^[2] a také si užívat bohatství, kterým podporovala své chudé pernštejnské příbuzné.

I toto čtvrté Rožmberkovo manželství zůstalo bezdětné a nepřineslo Vilémovi tolik očekávaného dědice. Již v době své nemoci se však Vilém staral o další Polyxenino zabezpečení a postoupil jí k doživotnímu užívání výnosné roudnické panství. Po Vilémově smrti v roce 1592 získala mladá vdova vyrovnáním se švagrem Petrem Vokem Roudnici nad Labem do dědičné držby. Polyxena požívala úcty, respektu a vážnosti nejvyšší společnosti. Karel starší ze Žerotína jí v dopise napsal, že „jakž místem, tak i smyslem všecky jiné paní v Čechách předcházeti ráčí“.

Roku 1597 při obléhání pevnosti Rábu v Uhrách zemřel její bratr a císařský generál Jan V. z Pernštejna, když mu koule z tureckého děla utrhla hlavu a levou paži i s ramenem. Jan po sobě zanechal tři děti – Annu, Frebonii a Vratislava Eusebia. Polyxena, jejich teta, se po pár letech stala jejich poručnicí a hospodařila tak nejen v Roudnici, ale velmi úspěšně i na pernštejnském panství Litomyšl.

Druhé manželství – paní z Lobkovic

Druhé manželství uzavřela 23. listopadu 1603 s nejvyšším kancléřem Zdeňkem Popelem z Lobkovic, který nebyl příliš majetný, ale byl vzdělaným a uznávaným politikem a hlavou české katolické šlechty. Roku 1609 se Polyxeně po dlouholetém období neplodnosti narodil jediný syn Václav Eusebius Popel z Lobkovic, předek všech současných příslušníků rodu Lobkoviců.

Věrná katolička

Zdeněk Popel z Lobkovic nepodepsal Rudolfův majestát a společně s manželkou byl nadšeným příznivcem volby Ferdinanda Štýrského. Polyxena poskytla ve svém pražském domě azyl i Slavatovi a Martinicovi, obětem pražské defenestrace. Pomáhala však finančně manželkám účastníků odboje a vyhnancům.

Po porážce stavovského povstání Polyxena z Lobkovic skupovala levná panství zkonfiskovaná jeho účastníkům. Podařilo se jí nakoupit s manželovým svolením statky za 350 tisíc zlatých.

Věrná katolička roku 1628 (v roce manželovy smrti) věnovala klášteru bosých karmelitánů u kostela Panny Marie Vítězné v Praze vzácnou voskovou sošku Pražského Jezulátka, kterou její matka dostala jako svatební dar od své matky při sňatku do Čech. Podporovala jezuity, kapucíny, františkány a karmelitány. Premonstrátům věnovala stříbrnou sochu svatého Norberta, jezuitům zahradu a v Roudnici založila kapucínský klášter a v přilehlém kostele svatého Václava rodinnou hrobku.

Polyxenina katolická víra vyvolala protireformační působení na jejích statcích. Potlačila povstání na panství Litomyšl, kde byl poddanými zbit a vyhnán katolický děkan, a stejně tak i v Roudnici, kde byly zabrány katolické kostely a vyhlášena náboženská svoboda. Na panství Vysoký Chlumec, kde údajně působili i kalvínští kněží, povolala Polyxena proti kacířům jezuitské misie.

Zemřela ve věku 76 let a je pochována společně s manželem v rodinné hrobce kostela svatého Václava v Roudnici nad Labem.

Odkazy

Reference

Literatura

• JANÁČEK, Josef. Ženy české renesance. 3. vyd. Praha: Brána, 1996. 224 s. ISBN 80-85946-25-4. 
• MAREK, Pavel. Svědectví o ztrátě starého světa : manželská korespondence Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic a Polyxeny Lobkovické z Pernštejna. České Budějovice: Historický ústav Jihočeské univerzity, 2005. 713 s. ISBN 80-7040-804-9. 
• NĚMEC, Bohumír. Rožmberkové : životopisná encyklopedie panského rodu. České Budějovice: Veduta, 2001. 111 s. ISBN 80-903040-0-1. 
• PÁNEK, Jaroslav. Vilém z Rožmberka. Politik smíru. Praha: Brána ; Knižní klub, 1998. 315 s. ISBN 80-85946-86-6. 
• RYANTOVÁ, Marie. Polyxena z Lobkovic. In: LENDEROVÁ, Milena. Eva nejen v ráji: žena v Čechách od středověku do 19. století. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0375-6. S. 67–104.
• RYANTOVÁ, Marie. Polyxena z Lobkovic. Obdivovaná i nenáviděná první dáma království. Praha: Na­kla­da­tel­ství Vy­še­hrad, 2016. 528 s. ISBN 978-80-7429-851-6. 
• STLOUKAL, Karel, a kol. Královny, kněžny a velké ženy české. Praha: Vilímek, 1940. 592 s. 
• VOREL, Petr. Páni z Pernštejna : vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy. Praha: Rybka Publishers, 1999. 318 s. ISBN 80-86182-24-X. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Polyxena z Lobkovic na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Polyxena z Lobkovic
• Seznam prací o Polyxeně z Lobkovic v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
• Polyxena z Pernštejna
• Genealogie Pernštejnů

Pernštejnové
páni z Pernštejna (potomci pánů z Medlova), 1631 vymřeli po meči, 1646 po přeslici
1. generace	neznámý z Medlova
2. generace	Gothard z Medlova († před 1208) • Etleus (Atluš) z Medlova († před 1220)
3. generace	Štěpán I. z Medlova († před 1235) • Jimram z Medlova († po 1225)
4. generace	Vojtěch z Medlova († po 1258) • Štěpán II. z Kamene a Zubří († po 1256) • Jimram I. z Medlova († po 1253)
5. generace	Filip I. z Pernštejna († po 1269) • Štěpán III. z Pernštejna († po 1285) • Havel z Pernštejna († po 1285) • Zdeslava z Pernštejna († po 1284) • neznámá z Medlova, provd. z Bechyně • Bedřich I. z Medlova († po 1348) • Atluš (Archleb) z Medlova († po 1294)
6. generace	Jimram II. z Aueršperka († před 1325) • Bohuslav z Pernštejna († po 1295) • Filip II. z Pernštejna († po 1308) • Štěpán IV. z Pernštejna († po 1294) • Vojtěch II. z Medlova († po 1318)
7. generace	Jeruše z Aueršperka († po 1335) • Jimram IV. z Kamene († po 1350) • Filip III. z Pernštejna († po 1326) • Adam z Pernštejna († po 1325) • Jimram III. z Pernštejna († po 1350) • Filip I. z Jakubova († před 1345) • Štěpán V. z Pernštejna († před 1345) • Eufemie (Ofka) z Medlova († po 1344)
8. generace	Filip IV. († po 1348) • Atluš II. († 1355) • Vojtěch III. († po 1348) • Oneš († po 1353) • Jindřich († po 1365) • Vojtěch († po 1374) • Jimram VI. († po 1390) • Vaněk († po 1385) • Štěpán IV. († po 1368) • Jimram V. († po 1383) • Bolka († po 1386) • Ofka († po 1356) • Filip II. z Jakubova a Pernštejna (zmíněn 1345–1374) • Žibřid († po 1369) • Klára († po 1378) • Kačna († po 1360) • Anežka († po 1378)
9. generace	Štěpán VIII. († po 1385) • Filip II. († po 1392) • Jimram mladší († po 1391) • Vznata († asi 1378) • Žibřid II. († asi 1406) • Klára († po 1384) • Machna († po 1406) • Štěpán VII. († po 1371) • Bohuslav II. (zmíněn 1360–1386) • Blanka († po 1371) • Heralt • Markéta (zmíněna 1371–1392) • Smil († po 1390) • Vilém I. (asi 1360–1422/1426)
10. generace	Atlus († asi 1398) • Jan Žibřid II. (zmíněn 1415–1452) • Štěpán (asi 1380–1412/1415) • Bavor (asi 1395–1427/1434) • Magdalena († po 1406) • Kateřina • Jan II. (asi 1406–1475) • Anna (asi 1408 – po 1447)
11. generace	Jan († po 1447) • Kateřina (asi 1437–1449) • Zikmund (asi 1437–1473) • Vilém II. (1438–1521) • Jan III. (asi 1460–1478/1480) • Vratislav I. (asi 1463–1496) • Jimram (asi 1465–1481/1482)
12. generace	Bohunka (před 1463 – po 1478) • Kunka (asi 1464 – po 1481) • Dorota (asi 1470 – před 1488) • Markéta "Machna" (asi 1472–1515/1520) • Bohunka (1485–1549) • Jan IV. "Bohatý" (1487–1548) • Vojtěch (1490–1534)
13. generace	Ludvík (po 1508–1526) • Markéta (1514 – před 1529) • Johana (1516 – po 1532) • Kateřina (1518–1552) • Bohunka (asi 1519 – po 1534) • Anna (asi 1521 – po 1540) • Marie (1524–1566) • Veronika (po 1525–1529) • Jaroslav (1528–1560) • Vratislav II. "Nádherný" (1530–1582) • Vojtěch II. (1532–1561) • Kateřina (1534–1571)
14. generace	Johana (1556–1631) • Hedvika (1557 – po 1564) • Alžběta "Eliška" Isabela (1557–1610) • Hedvika (1559 † mláda) • Hyppolita (1560–1564) • Jan V. (1561–1597) • Anna Marie (1562 – před 1564) • Anna (1563 – před 1564) • Františka (asi 1565–1630/1635) • Polyxena (1566–1642) • Vilém (asi 1567 – před 1572) • Václav (asi 1569 – mlád po 1572) • Elvíra (asi 1571 – po 1628) • Beatrix (asi 1572 † mlád) • Vratislav (asi 1573 † mlád) • Vojtěch (asi 1574 † mlád) • Luisa (před 1575 † mlád) • Maxmilián (1575–1593) • Eleonora (asi 1576 † mláda) • Bibiana (asi 1578/1584–1616) • František (po 1579 † mlád)
15. generace	Anna (asi 1590 – před 1646) • Vratislav Eusebius (1594–1631) • Frebonie Eusebie (1596–1646) • Eva (asi 1597 † mláda)
Sídla	Častolovice • Helfštýn • Kunětická hora • Lanškroun • Lanšperk • Litice • Mitrov • Pardubice • Pernštejn • Pernštejnský palác na Pražském hradě • Plumlov • Potštejn • Prostějov • Rychnov nad Kněžnou • Tovačov • Víckov • Židlochovice • Zubštejn
Pohřebiště	Pernštejnská hrobka v kostele Povýšení sv. Kříže v Doubravníku • Pernštejnská hrobka v kostele sv. Bartoloměje v Pardubicích • Pernštejnská hrobka v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha v Praze
v prvních generacích jsou příbuzenské vztahy nejisté, tučně jsou vyznačeny hlavy (senioři) rodu (od 15. století)