Povrchový důl

Povrchový důl je krajina přeměněná člověkem z původní přírodní krajiny za účelem povrchového dobývání nerostných surovin.

Povrchové doly tvoří rozlehlé plochy, které mají neblahý vliv na krajinný ráz. Principem povrchových dolů je odtěžení nadložních vrstev sedimentů a vytěžení vlastní suroviny nebo horniny. Povrchový důl je protějškem hlubinného dolu (hlubinného dobývání nerostů), je to méně šetrný, ale účinnější způsob dobývání. Pro povrchový důl se v praxi používá synonymum lom.

Hnědouhelné povrchové doly (Česko)

V České republice se hnědé uhlí dobývá převážně v Mostecké pánvi a v Sokolovské pánvi. Těžba je rozložena do několika povrchových dolů podle společností provádějících těžbu.

• Lom Bílina, Lom Nástup – Tušimice (Libouš) (Severočeské doly. a.s.)
• Lom ČSA (Severní energetická a.s.)
• Lom Vršany (Vršanská uhelná a.s.)
• Lom Jiří, Lom Družba (Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s.)

Odkazy

Související články

• Lom
• Územní limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách
• Hnědé uhlí

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu povrchový důl na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.