Právo lidu

Právo lidu
Základní informace
Datum založení1893
Datum zániku1948 a 13. května 2004
Jazykčeština
Periodicitakaždý týden
Země původuČeskoČesko Česko
Klíčové osoby
VydavatelSaga Print
Odkazy
ISSN0862-5913
Číslo ČNBcnb001411412
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Právo lidu byla česká sociálně demokratická tiskovina vydávaná mezi lety 1893 až 1948.

Historie

Vzniklo v roce 1893 jako místní sociálně demokratický časopis v Kuklenech u Hradce Králové. Jeho vydavatelem a zároveň spoluredaktorem byl Emanuel Švagerka[1]. O rok poději začalo být vydáváno v Humpolci. Vycházelo též večerní vydání s obdobným názvem Večerník Práva lidu.[2]

Roku 1897 redakce přesídlila do Prahy a z Práva lidu se stal ústřední orgán Českoslovanské strany sociálně demokratické dělnické. Během rozkolu ve straně v letech 1919–1920 zaujímali v redakci většinu příznivci levice (B. Šmeral, I. Olbracht a další), vydavatel A. Němec byl však příznivcem pravice. Spor vygradoval v září roku 1920, kdy levicoví redaktoři začali vydávat vlastní noviny Rudé právo, orgán ČSSD – levice, od roku 1921 Komunistické strany Československa. Právo lidu zůstalo orgánem ČSSD.

V průběhu utužování politického systému po mnichovské zradě se ČSSD stala součástí Národní strany práce. Právo lidu začalo od 1. ledna 1939 vycházet pod názvem Národní práce. Po osvobození roku 1945 bylo obnoveno pod původním názvem.

Po sloučení ČSSD s KSČ v červnu 1948 bylo vydávání zastaveno, část redakce přešla do Rudého práva. ČSSD Právo lidu nakrátko obnovila po sametové revoluci.

Reference

  1. ↑ Pochodeň, Hradec Králové 28. prosince 1978, str. 1
  2. ↑ Média v období první republiky [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-04. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Právo lidu na Wikimedia Commons
  • Právo lidu v Digitální knihovně
Sociální demokracie
Dějiny sociální demokracie
Předsedové
Josef Boleslav Pecka (1878–?) • Josef Hybeš (1887–1893) • Josef Steiner (1893–1905) • Antonín Němec (1905–1916) • Bohumír Šmeral (1916–1917) • Antonín Němec (1917–1924) • Antonín Hampl (1924–1938) • Zdeněk Fierlinger (1945–1947) • Bohumil Laušman (1947–1948) • Zdeněk Fierlinger (1948) • Blažej Vilím (1948) • Václav Majer (1948–1972) • Vilém Bernard (1973–1989) • Karel Hrubý • Slavomír Klaban (1989–1990) • Jiří Horák (1990–1993) • Miloš Zeman (1993–2001) • Vladimír Špidla (2001–2004) • Stanislav Gross (2005) • Jiří Paroubek (2006–2010) • Bohuslav Sobotka (2011–2017) • Milan Chovanec (2017–2018) • Jan Hamáček (2018-2021) • Roman Onderka (2021) • Michal Šmarda (od 2021)
Související články