Prokletí básníci
Prokletí básníci je označení francouzských nekonformních básníků poslední třetiny 19. století, poprvé užité Paulem Verlainem ve stejnojmenném eseji roku 1883 (knižně 1884) – viz níže.
Často s nimi bývá spojena představa o užívání drog a alkoholu, zločinnosti, násilí a obecně dekadentním životním stylu spojeném s neúctou k většinové společnosti a jejím pravidlům.
Hlavním znakem tohoto stylu poezie bylo hledat krásu v ošklivosti, psát i o dosud tabuizovaných tématech (příkladem je známá báseň Zdechlina Ch. Baudelaira).
Za prvního prokletého básníka a jeho prototyp je obvykle považován Charles Baudelaire (1821–1867). Charles Baudelaire, Paul Verlaine, Walt Whitman a Arthur Rimbaud jsou označováni za typické příklady.
Pojem se ale vžil do širšího povědomí až vydáním sbírky Paula Verlaina (1884). Původně se používal pouze jako označení spisovatelů zmíněných v jeho knize (viz níže), ale později se stal jménem pro spisovatele (a umělce obecně), jejichž život a umění byl mimo společnost nebo proti společnosti. Například, básník a vydavatel Pierre Seghers vydal sbírku Poètes maudits d'aujourd'hui: 1946–1970 (Prokletí básníci dneška) v Paříži roku 1972, obsahující díla autorů jako Antonin Artaud, Jean-Pierre Duprey a 10 dalších, z nichž někteří (např. Artaud) se stali posmrtně uznávanými.
Mezi předchůdce prokletých básníků bývá někdy řazen i francouzský renesanční básník François Villon či praotec literárního horroru Edgar Allan Poe.
Prokletí básníci
Prokletí básníci je sbírka Paula Verlaina vydaná roku 1884. (viz výše)
Tato práce je pocta těmto autorům:
- Tristan Corbière
- Arthur Rimbaud
- Stéphane Mallarmé – v 1. vydání sbírky pouze tito tři
- Marceline Desbordes-Valmorová
- Adam Auguste Villiers de l'Isle
- a sám Paul Verlaine – pod pseudonymem Pauvre Lélian
Mezi prokleté básníky se také řadí:
- Charles Cros
- Charles Pierre Baudelaire
- Gérard de Nerval
- Jules Laforgue
- Comte de Lautréamont
- Antonin Artaud
- François Villon
-
Dřevoryt reprezentující Françoise Villona ve vydání jeho Velkého testamentu v roce 1489. -
-
Étienne Carjat: Arthur Rimbaud v 17 letech. -
Autor eseje Prokletí básníci Paul Verlaine. -
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Poète maudit na anglické Wikipedii.
Literatura
- Charles Baudelaire: Víno samotářovo
- Charles Baudelaire: Květy zla (Les Fleurs du mal)
- Francouzská poezie nové doby, přeložil a vybral K. Čapek
Související články
- Francouzská literatura
- Symbolismus (literatura)
- Dekadence
Externí odkazy
- Malý koutek poezie : Baudelaire, Verlaine, Rimbaud, Desbordes-Valmorová a další
- Charles Baudelaire : stránky věnované životu a dílu Charlese Baudelaira
- stránky věnované prokletým básníkům
 | Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
