Prokuplje

Prokuplje

znak
Poloha
Souřadnice	43°14′2″ s. š., 21°35′10″ v. d.
Nadmořská výška	273 m n. m.
Stát	Srbsko Srbsko
Prokuplje
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	759 km²
Správa
Oficiální web	www.prokuplje.org.rs
Telefonní předvolba	027
PSČ	18400
Označení vozidel	PK
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prokuplje (v srbské cyrilici Прокупље) je hlavní město Toplického okruhu v jižní části Centrálního Srbska poblíž hranice s Kosovem. Patří k menším městům; v roce 2011 mělo 27 163 obyvatel. Protéká ním řeka Toplica. V roce 2018 získalo Prokuplje statut města.

Historie

V období antiky zde nejspíše existovala nějaká osada. V její blízkosti nebo ní samotnou procházela římská silnice Via militaris. Osada nesla název Hammeum nebo Hameo. Na konci 4. století našeho letopočtu, kdy byla Římská říše rozdělena, patřily všechny osady v regionu Toplica k Východořímské říši. Název lokality zněl Komplos nebo Komblos

V tureckých záznamech bylo evidováno pod poturčeným názvem Ürgüp. Turci jej oblehli a dobyli roku 1474. Nejprve bylo připojeno ke Kruševackému sandžaku (Aladža-hisar) a později k bylo připojeno k nišskému. Město během turecké nadvlády prosperovalo z obchodu s všemi částmi impéria i přilehlého zahraničí (např. Dubrovnické republiky).

Během Velké turecké války místní pravoslavné obyvatelstvo podpořilo proti Turkům rakouské vojsko. V roce 1689 Rakušané dosáhli Prokuplje, ale nebyli schopni jej udržet, a tak jej vypálili. Turecké úřady dosidlovali do této lokality Albánce, jak dokládají některé místní názvy (Arbanasi). Ti zde žili až do příchodu srbské armády a konce turecké nadvlády.

Součástí srbského království se město stalo v roce 1878 po připojení okolí Niše a okolí k Srbsku. Od 20. let 20. století má vlastní železnici (1925), kanalizaci i nemocnici. V roce 1929 se stalo z administrativního hlediska součástí Moravské bánoviny. Postaven byl také nový most přes řeku Toplici a také Sokolský dům.

Za druhé světové války bylo město okupováno nejprve německým vojskem (10. dubna 1941 po prohrané dubnové válce) a o rok později jej okupovala bulharská armáda. Z Prokuplje byli původem bojovníci tzv. toplického oddílu partyzánské armády. Dne 3. září 1944 bylo osvobozeno. Předtím ale bylo bombardováno spojeneckým letectvem.

Během bomabardování Jugoslávie v roce 1999 letectvem NATO byly zasaženy místní kasárny (kasárna Ratka Pavloviće Ćićka).

V červnu 2018 byl Prokuplji udělen statut města.

Obyvatelstvo

Obyvatelstvo opštiny Prokuplje se hlásí především k pravoslavné církvi a zanedbatelné je zastoupení dalších církví nebo vyznání. Nejpočetnější jsou z menšin muslimové, k islámu se přihlásilo 289 lidí. Většina obyvatel se hlásí rovněž k srbské národnosti.

Doprava a ekonomika

Nachází se na silničním tahu spojujícím města Niš a Podujevo a prochází tudy železniční trať Doljevac–Kosovo Polje. Část trati prochází pod městem tunelem. V Prokuplji stojí jediné nádraží.

Městem prochází silnice celostátního významu č. 35 západo-východním směrem. Vede samotným středem města. Výhledově ji doplní tzv. dálnice míru, která povede přes Prokuplje do Kosova.

Prokuplje se nachází v jedné z ekonomicky nejslabších částí Srbska. Většina místních pracuje ve veřejném sektoru. V roce 2009 společnost Leoni Wiring Systems Southeast otevřela továrnu v Prokuplje, která od roku 2013 zaměstnávala přibližně 1 750 lidí.

Památky

V blízkosti Prokuplje se nachází pevnost Hisar a v samotném městu tzv. Latinský kostel (srbsky Латинска црква) a kostel svatého Prokopa z 10. století. V roce 2008 zde byly objeveny římské lázně.

Místní pobočka srbského národního muzea se jmenuje Národní muzeum Toplice (srbsky Народни музеј Топлице) a je věnováno svému regionu. Místní knihovna nese jméno Rade Drainace.

Sport

Místní fotbalový název nese název FK Topličanin a byl založen v roce 1919.

Známé osobnosti

Miodrag Đukić (1938-2010), spisovatel, dramatik a politik
Dino Bauk (narozený 1973), slovinský spisovatel a právník
Katarina Bradić (narozený 1977), operní pěvkyně (mezzosoprán)
Milan Ivanović (narozený 1981), hráč házené
Dragan Labović (narozený 1987), basketbalista
Milan Mitrović (narozený 1988), fotbalista
Stevan Luković (narozený 1993), fotbalista
Aleksandar Cvetković (narozený 1995), fotbalista

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prokuplje na rumunské Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Prokuplje na Wikimedia Commons

Opština Prokuplje

Arbanaška – Babin Potok – Babotinac – Bace – Bajčince – Balčak – Balinovac – Bela Voda – Beli Kamen – Belogoš – Beloljin – Berilje – Bogujevac – Bregovina – Bresničić – Bresnik – Bublica – Bučince – Bukuloram – Bulatovac – Ćukovac – Dobrotić – Donja Bejašnica – Donja Bresnica – Donja Konjuša – Donja Rečica – Donja Stražava – Donja Toponica – Donja Trnava – Donje Kordince – Donji Statovac – Dragi Deo – Drenovac – Đurovac – Đušnica – Džigolj – Glasovik – Gojinovac – Gornja Bejašnica – Gornja Bresnica – Gornja Konjuša – Gornja Rečica – Gornja Stražava – Gornja Toponica – Gornja Trnava – Gornje Kordince – Gornji Statovac – Grabovac – Gubetin – Jabučevo – Jovine Livade – Jugovac – Kaludra – Klisurica – Končić – Kondželj – Kostenica – Kožince – Krnji Grad – Kruševica – Mačina – Mađere – Mala Plana – Merovac – Mikulovac – Miljkovica – Mrljak – Mršelj – Nova Božurna – Novi Đurovac – Novo Selo – Obrtince – Pašinac – Pasjača – Pestiš – Petrovac – Piskalje – Pločnik – Potočić – Prekadin – Prekašnica – Prekopuce – Prokuplje – Rankova Reka – Rastovnica – Reljinac – Resinac – Rgaje – Selište – Ševiš – Široke Njive – Šišmanovac – Smrdan – Srednji Statovac – Stari Đurovac – Staro Selo – Tovrljane – Trnovi Laz – Tulare – Velika Plana – Viča – Vidovača – Vlasovo – Vodice – Zdravinje – Žitni Potok – Zlata

Opština Prokuplje

Arbanaška – Babin Potok – Babotinac – Bace – Bajčince – Balčak – Balinovac – Bela Voda – Beli Kamen – Belogoš – Beloljin – Berilje – Bogujevac – Bregovina – Bresničić – Bresnik – Bublica – Bučince – Bukuloram – Bulatovac – Ćukovac – Dobrotić – Donja Bejašnica – Donja Bresnica – Donja Konjuša – Donja Rečica – Donja Stražava – Donja Toponica – Donja Trnava – Donje Kordince – Donji Statovac – Dragi Deo – Drenovac – Đurovac – Đušnica – Džigolj – Glasovik – Gojinovac – Gornja Bejašnica – Gornja Bresnica – Gornja Konjuša – Gornja Rečica – Gornja Stražava – Gornja Toponica – Gornja Trnava – Gornje Kordince – Gornji Statovac – Grabovac – Gubetin – Jabučevo – Jovine Livade – Jugovac – Kaludra – Klisurica – Končić – Kondželj – Kostenica – Kožince – Krnji Grad – Kruševica – Mačina – Mađere – Mala Plana – Merovac – Mikulovac – Miljkovica – Mrljak – Mršelj – Nova Božurna – Novi Đurovac – Novo Selo – Obrtince – Pašinac – Pasjača – Pestiš – Petrovac – Piskalje – Pločnik – Potočić – Prekadin – Prekašnica – Prekopuce – Prokuplje – Rankova Reka – Rastovnica – Reljinac – Resinac – Rgaje – Selište – Ševiš – Široke Njive – Šišmanovac – Smrdan – Srednji Statovac – Stari Đurovac – Staro Selo – Tovrljane – Trnovi Laz – Tulare – Velika Plana – Viča – Vidovača – Vlasovo – Vodice – Zdravinje – Žitni Potok – Zlata

Srbsko – Србија, Srbijа – (SRB)

Okruhy v Srbsku a jejich hlavní města

Centrální Srbsko	Město Bělehrad • Borský okruh (Bor) • Braničevský okruh (Požarevac) • Jablanický okruh (Leskovac) • Kolubarský okruh (Valjevo) • Mačvanský okruh (Šabac) • Moravický okruh (Čačak) • Nišavský okruh (Niš) • Pčinjský okruh (Vranje) • Pirotský okruh (Pirot) • Podunajský okruh (Smederevo) • Pomoravský okruh (Jagodina) • Rasinský okruh (Kruševac) • Rašský okruh (Kraljevo) • Šumadijský okruh (Kragujevac) • Toplický okruh (Prokuplje) • Zaječarský okruh (Zaječar) • Zlatiborský okruh (Užice)

Vojvodina	Jihobačský okruh (Novi Sad) • Jihobanátský okruh (Pančevo) • Severobačský okruh (Subotica) • Severobanátský okruh (Kikinda) • Středobanátský okruh (Zrenjanin) • Sremský okruh (Sremska Mitrovica) • Západobačský okruh (Sombor)

Kosovo a Metochie *	okruhy (neexistující od roku 1999, avšak srbskou vládou nadále uznávané): Prištinský okruh (Priština) • Kosovskomitrovický okruh (Kosovska Mitrovica) • Kosovsko-Pomoravský okruh (Gnjilane) • Pećský okruh (Peć) • Prizrenský okruh (Prizren)

Poznámka: * Kosovo jednostranně vyhlásilo nezávislost, avšak Srbsko a většina světového společenství jej nadále považují za součást srbského území a nezávislou Kosovskou republiku neuznávají (viz článek Seznam států a mezinárodních organizací podle postoje k nezávislosti Kosova).