Psychický jev

Psychický jev je sdělitelný (i když ne vždy uvědomovaný), popsatelný a ve formě zkušenosti zobecnitelný důsledek odrazu objektivní a subjektivní reality v psychice jedince, promítající se ve svých důsledcích v různých významech a modifikacích zpětně do všech oblastí lidské činnosti a společenské praxe, kategorie psychické činnosti člověka, tvořící dynamickou součást komplexního psychického pohybu v rámci psychiky, vyznačující se určitými klasifikovatelnými znaky. [1] Působí jako celek, je funkcí mozku. Zformoval se vlivem společnosti, důležitou roli sehrává výchova. Jevy se mění a vyvíjejí. Mají určité předpoklady – biologické (vlohy dítěte, vlastnosti vyšší NS, pudy) a sociologické.

Dělení

Psychické jevy dělíme do tří skupin dle jejich délky trvání.

  1. psychické procesy
    1. procesy poznávací
    2. pozornost
    3. paměti
    4. emocionální
  2. psychické stavy
    1. stavy pozornosti
    2. citové stavy
  3. psychické vlastnosti
    1. schopnosti
    2. rysy osobnosti
    3. temperament
    4. charakter[2]

Reference

  1. ↑ Psychický jev cojeco.cz
  2. ↑ Aneta Lešanská: Trestněprávní a trestně procesní aspekty postavení svědka v trestním řízení část Psychické jevy osobnosti str. 20,Diplomová práce, Právnická fakulta Masarykovi univerzity, Katedra trestního práva, 2009/2010
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.